Nevíme, jakou roli hrála při výběru pořadatelského města pověstná francouzská gastronomie. Nejspíš žádnou. O roli se kromě Paříže ucházelo už jenom Los Angeles a tomu ji mezinárodní olympijský výbor velice nestandardním způsobem přiklepl hned na následující termín 2028, možná aby se příští hry konaly vůbec někde. Zájem o pořádání olympiád se totiž kvůli kolosálním ekonomických prodělkům limitně blíží nule. Připusťme ale, že se atleti těšili, až si v Paříži dají do nosu, jinak, než dala alžírská boxerka s chromozomy XY své soupeřce.

Jenže to se přepočítali. V prvních dnech olympiády totiž sportovcům chyběla nejen vajíčka, ale také kuřata a pečené maso. Bylo jich málo, případně na příděl. Nevězel za tím bohužel francouzský zvyk podávání malých porcí, jindy vlastně sympatický a projednou skutečně „body pozitivní“. Nejde ani o to, že by jejich kuchaři neuměli navařit pro 11 tisíc sportovců plus doprovodný cirkus. Navařili, ale špatně.

Strava je to suboptimální, pro sportovce vyloženě nevýhodná, protože lidské tělo v podstatě nemá jak z rostlin „vytáhnout“ potřebné nutrienty v potřebném množství, jak ví každý solidní výživář, natož při tak masivním zápřahu. Zato je ideologicky preferovaná.
V zeleném světle měl zblednout fakt, že maso je na gram hmotnosti nutričně nejbohatší a nejvýživnější potravina. Atleti to vědí.

Takový Usain Bolt spořádal během desetidenní olympiády v Pekingu tisíc kuřecích nugetů od McDonalda. Každý den stovku. Sportovci v Paříži si tak sháněli živočišné potraviny, jak se dalo. Tým z Velké Británie si v zoufalství dovezl vlastního kuchaře. Angličané si vozí jídlo do Francie! Pak o hrách psali jako o „Hunger Games“. Tomu říkám potupa.

Ovlivnila ideologie výkony? Nejen zlatá australská plavkyně Ariarne Titmusová se nechala slyšet, že kdyby měla k dispozici dobré bílkoviny, měla by lepší čas. Podobně se vyjádřil i bývalý olympionik a šampion James Magnussen, její krajan; ale když připsal nedostatek rekordů v bazénu nedostatku masa, sesypali se na něj vegani jak sršni. Jako jiné kvazináboženské sekty lákají vegani nové ovečky slibem kvalitnějšího lidství, které ale končí ve chvíli, když je někdo začne kritizovat.

Vaječné manko lze nahlížet jen jako další olympijský bizár, v širších souvislostech se ale jeví zcela racionálně – tedy pro ty, kdo věří v klimatickou apokalypsu, kterou prý způsobují kravské prdy. Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů ve své aktuální „cestovní mapě“ už bez obalu naléhá na bohatý Sever, aby snížil konzumaci masa a začal vybíjet skot. Jak moc bychom měli jít se spotřebou dolů, aby byli spokojení? Podle dva roky staré bonnské studie by mělo být snížení o 75 procent vyhovující. Podobně dojemnou starost o planetu projevuje i šéf WHO, o lidské zdraví už méně. Rebranding evolučně nejstarší, výživově nejvýhodnější, maximálně ekologické (neboť živiny recyklující, půdu obnovující) a průmyslově nulově zpracované potraviny v symbolické sousto zkázy byl možný jen postupnou korupcí vědy, medicíny a médií a povšechnou ztrátou soudnosti.

Bloomberg zkraje dubna referoval, jak instituce (školy, nemocnice) napříč planetou nenápadně, ale jistě zvyšují podíl rostlinných bílkovin na úkor živočišných. V „klimaticky odpovědných zemích“ se už rozjíždí zdanění „potravin nepřátelských životnímu prostředí“. O přídělech na maso jako nutné podmínce přežití našeho druhu psal třeba The Guardian (jak jinak) už před patnácti lety. V textu zaujme zejména prohlášení autorky studie, na níž list článek postavil, že dobrovolně k tomu nikdo nepřistoupí, a volala po nastavení limitů shora. Pokud sleduje olympiádu, musí být spokojená.