Nová studie vědců z OSN odhaluje těžko uvěřitelnou realitu spotřeby zdrojů spojené s těžbou bitcoinu. Podle výzkumu Univerzity OSN mezi lety 2020 a 2021 tato kryptoměna spotřebovala tolik vody, která by stačila k naplnění 660 000 olympijských plaveckých bazénů, a více elektrické energie než některé země.

Podle nového výzkumu vědců Organizace spojených národů může mít těžba kryptoměn zásadní dopady na životní prostředí, a to jak na klima, tak na vodu a půdu. Výzkumníci vyhodnotili dopady bitcoinu na životní prostředí po celém světě tím, že se během jednoho roku zaměřovali na činnost 76 zemí těžících bitcoiny.

„Technologické inovace jsou často spojeny s nezamýšlenými důsledky a bitcoin není výjimkou,“ uvedl profesor Kaveh Madani, ředitel Ústavu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví (UNU-INWEH), který tuto studii vedl. „Naše zjištění by neměla od používání digitálních měn odrazovat. Naopak by nás měly povzbudit k investicím do regulačních zásahů a technologického pokroku, které zlepší efektivitu globálního finančního systému, aniž by poškodily životní prostředí.“

Podle studie spotřebovala celosvětová těžební síť v tomto období více než 173 terawatthodin (TWh) elektrické energie. Kdyby byl bitcoin zemí, umístil by se na seznamu států s nejvyšší spotřebou elektřiny na 27. místě, tedy před Pákistánem s 230 miliony obyvatel. Mezitím emise CO₂ odpovídaly spálení 38 miliard kilogramů uhlí nebo provozu 190 elektráren na zemní plyn. K vyrovnání by se podle autorů muselo vysadit 3,9 miliardy stromů, což odpovídá ploše o velikosti Nizozemska, Švýcarska, Dánska nebo 7 procent amazonského deštného pralesa.

Spotřeba vody při těžbě bitcoinů se podle studie rovnala množství, které je potřeba k naplnění 660 000 olympijských plaveckých bazénů. „To by stačilo k zajištění více než 300 milionů lidí na venkově v subsaharském regionu,“ uvádí pvědci. Půdní stopa celosvětové těžby bitcoinů v tomto období byla 1,4krát větší než rozloha Los Angeles.

Ve sledovaném období bylo zdaleka nejvýznamnějším zdrojem energie pro těžbu bitcoinů uhlí s podílem 45 procent. Následoval plyn s podílem 21 procent, vodní energie s 16 procenty a jaderná energie s 9 procenty. Větrná a solární energie se podílely pouze pěti, respektive dvěma procenty. Zeměmi, kde se v letech 2020 až 2021 vytěžilo nejvíce bitcoinů, jsou podle studie Čína, USA, Kazachstán, Rusko a Malajsie. Na sedmém místě následuje Německo.

„Vzhledem k tomu, že země využívají k výrobě elektřiny různé zdroje energie, nejsou dopady jejich výroby elektřiny na klima, vodu a půdu stejné,“ uvedla Sanaz Chamanaraová, jedna z hlavních autorů studie a výzkumná pracovnice v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a správy (EGS) na UNU-INWEH. „Pořadí zemí z hlediska dopadů jejich bitcoinových operací na životní prostředí se mění v závislosti na tom, jaká ekologická stopa je brána v úvahu,“ dodala.ů ve věku mezi 18 a 24 lety v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem straní palestinskému radikálnímu hnutí. Většina dotazovaných v této věkové kategorii také tvrdí, že masakr 1200 izraelských civilistů, kterým Hamás současný konflikt rozpoutal, může být

Norsko, Švédsko, Thajsko a Velká Británie patří mezi země, které se dostaly do první desítky, pokud se bere v úvahu dopad jejich těžebních aktivit v oblasti bitcoinů na vodu nebo půdu. Dohromady je 10 zemí s nejvyššími hodnotami těžby bitcoinů z hlediska ekologické stopy zodpovědných za 92 až 94 procent globální uhlíkové, vodní a půdní stopy bitcoinů.