Podle nových dat České národní banky postupně stoupá počet platebních karet i počet provedených bezhotovostních plateb. To jde proti zprávám o mizejících platebních terminálech, které kritici kabinetu Petra Fialy dávají do souvislosti se zrušením Elektronické evidence tržeb, které podle nich podpořilo šedou ekonomiku. EET ale podnikatelé dlouhodobě odmítají.

Rostoucí počet karet a terminálů

ČNB ve své zprávě uvedla, že ve 2. pololetí roku 2023 došlo k nárůstu počtu platebních karet a terminálů. „Počet karet vydaných českými bankami a pobočkami zahraničních bank dosáhl 14,9 milionu kusů, přičemž 13,5 milionu z nich tvořily debetní karty. Počet kreditních karet však poklesl o 80 tisíc na 1,3 milionu,“ uvedla ČNB. Počet bankomatů v České republice se dlouhodobě drží kolem 5 000, konkrétně 5,1 tisíce ve 2. pololetí roku 2023. „Z celkového počtu bankomatů mělo 96 procent funkci vydávání hotovosti,“ dodala ČNB.

Počet karet celkem (bez ohledu na počet jejich funkcí) stejně jako počet platebních terminálů ve 2. pololetí roku 2023 opět meziročně vzrostl. 💳⬇️

▪️ Počet karet celkem (bez ohledu na počet jejich funkcí) vydaných českými bankami a pobočkami zahraničních bank působících na… pic.twitter.com/H6da6HR3nl

— Česká národní banka (@CNB_cz) July 16, 2024

Statistiky rovněž ukazují stabilní růst v počtu bezhotovostních transakcí. „Počet příkazů k úhradě přesáhl ve 4. čtvrtletí roku 2023 až 377 milionů, zatímco počet příkazů k úhradě iniciovaných jako jednotlivá platba vzrostl na 510 milionů kusů,“ informovala ČNB. Transakce platebními kartami se rovněž zvyšují. Ve 2. pololetí roku 2023 dosáhl jejich počet téměř 1,4 miliardy. „Za celý rok 2023 bylo provedeno necelých 2,6 miliardy transakcí, z nichž 95 procent byly debetní karty,“ uvedla ČNB.

Objem příkazů k úhradě zaznamenal meziroční růst a dosáhl 143 bilionů Kč v roce 2023. „Za 2. pololetí roku 2023 činil objem příkazů k úhradě necelých 74 bilionů Kč,“ uvedla ČNB. Objem plateb kartami vydanými rezidentskými bankami dosáhl 843 miliard Kč ve 2. pololetí roku 2023, přičemž debetní karty představovaly 786 miliard Kč a kreditní karty 55 miliard Kč.

Reakce na zrušení EET

To tak jde proti kritikům vlády Petra Fialy, kteří často spojují zrušení EET s úbytkem platebních terminálů, o němž bylo slyšet vloni i letos v létě například ve spojitosti s karlovarským filmovým festivalem. „Zrušení EET bylo chybou. Zpráva NKU musela být pro Zbyňka Stanjuru studenou sprchou,“ uvedla například exministryně financí a šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.

Zrušením EET totiž ztratily úřady podle Nejvyššího kontrolního úřadu významný nástroj pro cílené prověřování daňových úniků, zejména v oblasti daně z přidané hodnoty (DPH). „Správci daně ztratili jeden z významných nástrojů pro odhalování daňových subjektů, které se nezaregistrovaly k DPH, přestože překročily zákonný limit pro povinnou registraci,“ stojí v pondělní zprávě NKÚ. Původně byl tento limit jeden milion korun, od loňského roku se zvýšil na dva miliony.

Ministr financí Zbyněk Stanjura však odmítá, že by zrušení EET mělo negativní dopad na bezhotovostní ekonomiku. „Podle NKU zrušení EET vzalo správci daně nástroj k prověřování daňových úniků. V tom nejsme ve sporu. EET naopak vláda ANO začala zneužívat ke šmírování podnikatelů, které navíc stála přes 2 miliardy Kč,“ napsal Stanjura na Twitteru. Dodal, že v postupující bezhotovostní ekonomice se přínos EET postupně vytrácel: „Podle odhadů bude v roce 2025 jen 20 procent cash plateb, které ze zákona smí EET evidovat.“

Podnikatelé a jejich zastupující organizace dlouhodobě odmítají EET. „EET jde zcela zjevně nad rámec svobody podnikání. EET je šmírovací nástroj, kterým stát ingeruje do interních informací, vztahů a procesů podnikatele. Především proto je EET nežádoucí – hrubě porušuje svobodu podnikání,“ uvedl pro Echo24 šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek.

Dlouhodobě se zrušení EET spojuje i s nárůstem „cash only“ míst a mizejících terminálů v podnicích. Více jsem o tom psali například zde. Ekonom Lukáš Kovanda ale varuje před povinností podniků přijímat platby kartou, což by podle něj bylo potlačením svobody podnikání a jakousi měkčí verzí EET. „Podniky by si měly nadále svobodně volit, jak chtějí platby přijímat. Toto řešení zjevně protlačuje lobby společností provozujících platební karty,“ uvedl Kovanda. Podle něj by měl rozhodnout trh a zákazník, který může volit, kde bude nakupovat.

Historie a důsledky

Elektronickou evidenci tržeb stát zavedl 1. prosince 2016, s cílem omezit daňové úniky a narovnat podnikatelské prostředí. Na jaře 2020 byla ale kvůli koronavirové pandemii přerušena a k 1. lednu 2023 přestala platit úplně. Zrušení EET navrhl kabinet Petra Fialy (ODS), který označil systém za zbytečnou zátěž jak pro podnikatele, tak pro stát, a to kvůli nákladům na jeho správu.

Dlouhodobě se také řešilo, kolik vlastně EET státu reálně vyneslo. Původce nápadu, expremiér Andrej Babiš na počátku projektu hovořil o vyšších desítkách miliard korun ročně, což se však nikdy nepotvrdilo. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová pak v roce 2022 prohlásila, že kabinet ztratil právo říkat lidem, že nemá dost peněz na pomoc občanům, když se vzdal pravidelného příjmu ve výši 13 miliard korun.