Válka na Ukrajině možná dospěla do patové situace. Aktuální vývoj konfliktu podle prezidenta Petra Pavla nenasvědčuje tomu, že by ukrajinská armáda mohla získat nad Ruskem vojenskou převahu. „Čas teď hraje v jeho prospěch, protože má silnější mobilizační základnu pro lidské zdroje. Tím, že získá čas, bude schopno doplnit i materiál, který mu chyběl,“ řekl prezident. Podle americké televize NBC už zástupci Spojených států a Evropské unie zahájili s Ukrajinou rozhovory o tom, jaké ústupky by případně mohly vést k uzavření míru.

Slibovaný úspěch ukrajinské protiofenzivy, která začala letos v červnu, se navzdory dlouhým přípravám nedostavil. Prorazit dobře opevněnými ruskými obrannými liniemi se Ukrajincům nepodařilo ve větší míře navzdory mohutným dodávkám západních zbraní a munice. Těmi, kdo nyní postupuje u Avdijivky, jsou naopak ruské síly, které v oblasti přebírají iniciativu. Podle estonské rozvědky mají navíc dostatek vojáku i techniky, aby držely Ukrajince v neustálém napětí.

K situaci na ukrajinské frontě se tento týden vyjádřil i bývalý vysoce postavený voják a současný český prezident Petr Pavel. Na konferenci konané na ministerstvu zahraničí přiznal, že nic nenasvědčuje tomu, že by mohla Ukrajina za současného stavu získat na bojišti vojenskou převahu nad Ruskem. „Čas teď hraje v jeho prospěch, protože má silnější mobilizační základnu pro lidské zdroje. Tím, že získá čas, bude schopno doplnit i materiál, který mu chyběl,“ řekl Pavel. To se týká třeba proběhnuvší dodávky až milionu severokorejských dělostřeleckých granátů.

Z toho důvodu se Pavel domnívá, že by už zanedlouho mohly začít jednání o dohodě, jež by po roce a půl války vedly k uzavření příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. „V příštím roce může dojít k nějakým počátkům jednání, protože vývoj nenasvědčuje tomu, že by ukrajinská strana mohla získat vojenskou převahu,“ dodal prezident. I přesto podle Pavla musí Česko v podpoře Ukrajiny vytrvat. „Z naší strany nemáme jinou možnost než vytrvat v podpoře,“ řekl prezident.

Spojenci otevírají téma mírových jednání

Podle zprávy americké televizní stanice NBC, kterou citovaly světové tiskové agentury, už začaly západní spojenci Ukrajiny jednat s tamními představiteli o tom, jaké důsledky by pro ni mohla mít případná jednání s Ruskem o míru. Televize to uvedla s odkazem na jednoho současného vysoce postaveného amerického činitele a na jednoho bývalého důležitého amerického činitele, kteří jsou s věcí obeznámeni.

Podle mluvčí Národní bezpečností rady Bílého domu Adrienne Watsonové jsou sice „jakákoliv rozhodnutí o vyjednávání (s Ruskem) na Ukrajině“, v americké vládě ale podle zákulisních informací, o nichž hovoří NBC, začíná vzrůstat nejistota ohledně prosazení další vojenské pomoci Ukrajině v době, kdy se rozhořel konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, který si získává pozornost na úkor Ukrajiny. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena podle těchto zdrojů také obává, že Ukrajině docházejí lidské síly, zatímco Rusko má vojáků zdánlivě nevyčerpatelné zásoby.

Je ovšem otázka, jaká bude ochota ruského prezidenta jednat s Ukrajinou o míru. Západní představitelé totiž tvrdí, že Putin stále věří, že může chtít pokračovat ve válce, dokud USA a jejich spojenci neztratí podporu pro financování války na Ukrajině, nebo dokud nebude zásobování Kyjeva zbraněmi a municí příliš nákladné.

Naproti tomu čelní ukrajinští představitelé včetně prezidenta Volodymyra Zelenského od minulého jara poměrně tvrdě říkají, že Ukrajina nehodlá Rusku ustoupit a jejím cílem je obnovit kontroly nad všemi Ruskem obsazenými územími nevyjímaje Krym, který Moskva anektovala v roce 2014. To se ale za současné situace jeví jako nereálné.

Podle několik měsíců starého průzkumu Medianu si diplomatické řešení konfliktu na Ukrajině přeje téměř 90 procent Čechů. Stejný počet jich zastával tento postoj i před rokem, kdy konflikt začal.