Uskromníme se, snížíme spotřebu energií, hlavně tedy plynu, a odměnou nám bude to, že se dokážeme zbavit závislosti na Rusku. Zhruba něco takového slýchali čeští voliči od roku 2022. Dávalo to smysl. Teď jsme na konci roku 2024, voliči si čtou o tom, že 95 procent plynu k nám tekoucího pochází z Ruska. A že cena za přepravu plynu se zvedne a dál se bude zvedat, aby se vylepšilo hospodaření loni státem koupených zadlužených plynovodů Net4Gas. Které vydělávaly na tom, že jimi přes nás tekl ruský plyn. A už neteče. To je politicky dost neprůchodná situace. Aniž by si vymýšlela (jak se také děje), to vláda běžnému občanovi nemá šanci logicky vysvětlit.

Poté, co si čeští spotřebitelé zažili energetickou krizi spočívající v drasticky vysokých cenách energií, lze odhadovat, že mnohem více lidí už chápe, že v účtu za elektřinu a plyn neplatí jen obchodníkovi, který pro ně energii na trhu nakoupí. Tedy že vědí, že to, co bude tvořit stále větší část jejich konečné ceny, bude cena regulovaná státem.

ČTĚTE TAKÉ: Každý si bude hrát na svém písečku. Jinak to neustojí

O to, kolik peněz bude třeba nalít do distribuce elektřiny, se teď svádějí boje. Tedy svádí je hlavní distributoři, ČEZ Distribuce, EG.D a PRE distribuce. Ti samozřejmě usilují o co největší objem investic. Stát a ERÚ, tedy energetický regulátor, si ale uvědomují, že hodit hned všechno na spotřebitele by asi nebylo chytré. Takže se teď hraje o to, kolik dovolí distributorům investovat a o kolik víc od příštího roku po dalších pět let budou postupně platit lidé ve fakturách. Brzy se dozvíme výsledek. Ale teď o tom samozřejmě nikdo nemluví.

Úplně stejné je to u přepravy plynu. Někdo musí zadluženou společnost Net4Gas koupenou státem dle jeho představitelů naprosto výhodně jako strategickou infrastrukturu dotovat. Samozřejmě zákazníci v cenách za distribuci. Loni zaplatili společnosti Net4Gas 2,17 miliardy korun, letos by to mělo být 4,23 miliardy korun. V roce 2026 by chtěl ERÚ navýšit tržby společnosti Net4Gas z vnitrostátní přepravy plynu dokonce na 5,87 miliardy korun a od roku 2028 na více než šest miliard korun.

Zkrátka funguje „vodárenský efekt“. Tedy za trubky, kterými teče mnohem méně plynu, protože Net4Gas nyní zajišťuje v podstatě jen vnitrostátní přepravu plynu (tedy už nefunguje tranzit plynu přes naše území, který přitom byl hlavním zdrojem tržeb), se ale musí platit stejně. A tím, že spotřeba plynu v Česku klesla, platí se ještě víc. Poplatek za distribuci se zkrátka rozpočítává na menší množství přepravovaného plynu. Je to tedy ve svém důsledku další skrytá energetická daň, kterou stát na občany uvalil a kterou se zalepují nulové tržby a dluhy Net4Gas. A jen tak se jí nezbavíme.