Indické úřady vyzvaly německý automobilový koncern Volkswagen (VW), aby podal vysvětlení ohledně podezření z daňového nedoplatku za 1,36 miliardy USD (32,5 miliardy Kč). S odkazem na příslušné dokumenty, které jsou neveřejné, o tom dnes informovala agentura Reuters. Úřady VW podezírají, že úmyslně zaplatil nižší dovozní daň na díly k vozům značek Audi, VW a Škoda. Podle agenturních zdrojů by tak automobilce mohly hrozit sankce až 2,8 miliardy USD (téměř 67 miliard Kč).

Volkswagen podle výzvy datované 30. září dovážel „téměř celý“ automobil v nesmontovaném stavu. Indická legislativa v takovém případě automobilkám nařizuje zaplatit dovozní daň 30 až 35 procent. Volkswagen ale podle úřadů „nesprávně deklaroval a klasifikoval“ tyto dovozy jako jednotlivé díly, u nichž platil clo pět až 15 procent.

Volkswagen měl na odpověď 30 dní, jestli už tak učinil, ale neuvedl. Agentuře Reuters firma sdělila, že je „zodpovědnou organizací, která plně dodržuje všechny globální a místní zákony a předpisy“. Oznámení analyzuje a s úřady plně spolupracuje.

Nepovolené optimalizace se podle podezření dopustila indická pobočka Volkswagenu, společnost Škoda Auto Volkswagen India, a to u modelů Škoda Superb, Škoda Kodiaq, Audi A4, Audi Q5 nebo Volkswagen Tiguan. Od roku 2012 měla firma na dovozních clech a několika souvisejících poplatcích správně zaplatit kolem 2,35 miliardy dolarů, ale zaplatila pouze 981 milionů USD. Z toho vyplývá nedoplatek 1,36 miliardy dolarů, uvedl úřad.

V říjnu britská finanční divize Volkswagenu dostala pokutu 5,4 milionu liber (zhruba 164 milionů Kč) za špatný přístup ke klientům, kteří byli ve finančních problémech.

Desítky miliard na pokutách, odškodném a programech odkupu musel Volkswagen platit v souvislosti s takzvanou kauzou dieselgate. Automobilka září 2015 po obvinění amerických úřadů přiznala, že do milionů naftových aut po celém světě nainstalovala software, který umožňoval manipulovat s emisními testy. Auta díky tomu při kontrolách produkovala výrazně méně emisí než v běžném provozu.

Skandál se týkal více značek koncernu Volkswagen, mimo jiné i vozů Audi nebo české automobilky Škoda. Soud v Německu za podíl na kauze uložil někdejšímu šéfovi Audi Rupertu Stadlerovi podmíněný trest vězení v délce 21 měsíců.