Už jen několik dní zbývá na podání elektronického daňového přiznání, v kterém přitom na podnikatele i další čeká celá řada změn. Část daňových poplatníků si totiž letos i výrazně připlatí na daních z příjmu. Začínají platit další změny, které vláda prosadila v rámci tzv. konsolidačního balíčku. Ruší se tak další daňové úlevy či dochází k jejich omezení. Elektronicky je možné přiznání podat do 2. května, kdo využije služeb daňového poradce, má čas do 1. července.

Jak upozorňuje daňová poradkyně a partnerka poradenské společnosti BDO Monika Lodrová, fyzické osoby letos poprvé naplno pocítí důsledky konsolidačního balíčku. „Nejcitelnější bude zrušení některých slev, na které byli lidé dlouhodobě zvyklí – například školkovného nebo slevy na studenta. Změnily se ale i podmínky u slevy na manžela nebo manželku,“ uvedla Monika Lodrová. Tato sleva je nově omezena pouze na případy péče o dítě do tří let. „Daňová zátěž vzroste také kvůli snížení hranice pro progresivní zdanění. Nově platí sazba 23 % už při ročním příjmu nad přibližně 1,58 milionu korun,“ dodala Monika Lodrová.

Slevu na manželku či manžela dosud bylo možné využít, pokud žijí ve společné domácnosti a jeden z nich má vlastní roční příjmy nižší než 68 000 korun. Nyní se uplatnění této slevy omezilo tím, že manželka či manžel musí pečovat o dítě do tří let věku. Navíc je třeba brát v potaz, že do příjmů se počítá například i nemocenská, mateřská či podpora v nezaměstnanosti. Sleva na manželku či manžela činí téměř 25 tisíc, v případě držitelů průkazu ZTP/P dvojnásobek.

Z letošního daňového přiznání také poprvé zmizela sleva na školkovné, tedy sleva za umístění dítěte do předškolního zařízení. To znamená, že za letošní rok už není možné při zúčtování daně uplatnit odečet, který v minulém roce činil až 17 300 korun. Odvíjel se totiž od výše minimální mzdy.

Další ze škrtů se pak týká pracujících studentů. Ti už si za loňský rok nemohou nově uplatnit tzv. slevu na studenta, ta na studujícího do 26 let činila v roce 2023, tedy posledním roce, kdy ji bylo možné využít, přes čtyři tisíce korun. Studentům však stejně jako ostatním náleží i nadále základní sleva na poplatníka, která za loňský rok činila 30 840 korun.

Už pomalu tradiční rekordní růst odvodů pak dopadne zejména na menší živnostníky. Odvody živnostníkům narůstají dlouhodobě, zatímco v předchozích letech se však růst „načítal“ spíše po nižších stokorunách ročně, nyní už nabral tempo po „tisícovkách“. Při porovnání minimálních záloh zdravotního a sociálního pojištění OSVČ před deseti lety a nyní tak lze mluvit o rozdílu čtyř tisíc měsíčně a tedy desítek tisíc ročně.

Také je to vlivem tzv. konsolidačním balíčku. V letech 2024 až 2026 vzrůstá postupně minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ z 25 procent na 40 procent průměrné mzdy, tj. o pět procentních bodů ročně, čímž se přiblíží minimální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy. Za loňský rok se také poprvé navyšuje platba pojistného na nejméně z 55 procent namísto původních 50 procent základu daně, jak platilo ještě za rok 2023.

V případě prodlení s podáváním daňového přiznání pak hrozí pokuty. „Zpoždění s podáním do pěti pracovních dnů správce daně dle zákona toleruje, ale pak už začínají sankce – 0,05 % z daně za každý den prodlení. V extrémním případě může pokuta činit až 5 % z celkové daně,“ uvedla Monika Lodrová. Pokuta se však neuděluje, pokud nepřesáhne tisíc korun.

„V některých případech lze pokutu snížit. Pokuta se sníží na polovinu, pokud prodlení není delší než 30 dní a ve stejném kalendářním roce nedošlo k prodlení s jiným daňovým tvrzením. Také pokud má osoba více než 50 % základu daně tvořeným příjmy ze závislé činnosti, snižuje se pokuta na desetinu,“ uvedla Monika Lodrová s tím, že nebezpečím je také chybná forma podání. „Například OSVČ, které přiznání podají v papírové podobě místo elektronicky, obvykle dostanou výzvu k nápravě. Pokud na ni nereagují, hrozí jim pokuta od tisíce korun výš,“ dodává daňová poradkyně z BDO.