Můj dávný kamarád Viktor Stoilov vydával před lety ve svém nakladatelství TORST spisy Václava Havla. A Václav Havel měl takové přání, že by vyšly kompletní v úhledné zelené krabičce, jak to kdysi v mládí vídal v knihovně svého otce, kde v takové škatuli neboli etuji byly spisy Johanna Wolfganga Goetheho… Takovému přání nešlo nevyhovět a skutečně Havlovy spisy spojuje sytě zelená krabice, jež zdobí knihovnu nejednoho z nás. Hezky se z ní utírá prach, dobře a stabilně drží na místě, nepadá, nezaclání, dá se na ni postavit třeba malý kaktus, je to prostě takový ideální předmět do domácnosti.

S podobným nápadem přišel před časem náš pan šéfredaktor Dalibor Balšínek, který rovněž má rád věci, když jsou účelné, přehledné a na svém místě. A vymyslel, že do krabice, tedy, jak on říká, do dárkového boxu, by se mohly umístit knihy, které vyšly v našem nakladatelství, shodou okolností knihy, jichž jsem autorem. Tedy mé cestopisné Výpravy, jichž vyšlo zatím pět dílů – plus jeden díl schwarzenberský. Tím návrhem jsem byl překvapen, ba zaskočen, ale pak jsem si vzpomněl na Václava Havla, jenž by zajisté takový nápad ocenil, neboť by se mu možná jevil jako smysluplný a dotvářející celistvost oněch dosavadních roztroušených svazků. Nuže, nevzpíral jsem se a řekl, když myslíš, že o to budou mít lidé zájem, tak snad by se to mohlo zkusit.

To se tedy stalo. Výpravy mají svůj box čili krabici, pěkně se do ní vejdou, což snad neznamená, že nemohou časem přibýt ještě nějaké další. Můj úmysl je v nich pokračovat a vytvořit jakýsi orbis pictus naší doby, takové obrázkové leporelo naší vlasti i přilehlé Evropy, jak jsme ji měli možnost poznat a zažít za našich životů. Což je samozřejmě velmi naivní, ba komické, ale v ideálním případě si představuju, že jednou třeba si ty knihy někdo otevře, chvíli si v nich bude listovat, něco si přečte a řekne si, aha, tak to byla ta naše Evropa, ty naše Čechy, Morava, Slezsko, vždyť to tam bylo docela pěkné, je divné, že jsme o to víc nepečovali a víc se o to nestarali. Pak tu knihu zas do té krabice vrátí a ona ji přijme a bude čekat na někoho dalšího.

Takže proto o tom píšu na tak vznešeném místě, jako je šéfredaktorův editorial. Tam jde vždycky o nejdůležitější věci. Teď jde o ty krabice. Ty je možné pořídit na Hithitu, do nich pak zkompletovat chybějící knihy. A na tom Hithitu zakoupit nějaké prémie. To zní až poněkud vtíravě, ale uvidíte, že jde o samé výborné investice: třeba o vlastivědný výlet mnou organizovaný. Samozřejmě, nejlepší je ta krabička. Z ní lze knihy vyjmout a použít ji třeba i nějak praktičtěji, třeba na trvanlivé potraviny, rýži, mouku a tak. Ale až po Vánocích, kdy taková věc pod stromečkem udělá velký dojem. Když je zabalená. Třeba i potom.

V úctě Váš Jiří Peňás, autor do krabice