VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Vzestup opozice napříč EU. Ve Skandinávii, Francii, Německu či Rakousku prohrály vládní strany

VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU
Vzestup opozice napříč EU. Ve Skandinávii, Francii, Německu či Rakousku prohrály vládní strany

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Opoziční strany v eurovolbách převálcovaly vládní hnutí napříč Evropou. V celé řadě členských států Evropské unie zvítězila opozice, což vzápětí vyvolalo debatu o předčasných parlamentních volbách. Mezi takové země patří například Francie, Německo, Španělsko nebo Rakousko a několik severských států. Nespokojenost s vládnoucími stranami z levicového a liberálního spektra je všudepřítomná. To dokazuje drtivé vítězství opozice, které reprezentuje francouzské Národní sdružení, německá konzervativní unie CDU/CSU či Alternativa pro Německo (AfD), rakouské hnutí FPÖ nebo lidovečtí opozičníci ve Španělsku.

Nejtvrdší dopady eurovoleb pocítí země galského kohouta. Ve Francii oslavuje pravicové hnutí Národní sdružení (RN), které vede Marine Le Penová a vycházející politická hvězda Jordan Bardella. Zatímco hnutí RN zvítězilo s 31,5 procenty hlasů, tak vládní koalice Emmanuela Macrona získalo pouze 14,5 procenta. Macron v reakci na výsledky voleb rozpustil parlament a vyhlásil na přelom června a července předčasné volby. Národní sdružení den po volbách oznámilo, že jeho kandidátem na post francouzského premiéra bude 28letý znovuzvolený europoslanec Jordan Bardella.

Francouzský tisk se v komentářích k Macronovu rozhodnutí předhání v pojmenováních jako "krok do neznáma", "pokerový tah" či "extrémní riziko". "Volba historii psát, raději než ji trpět," cituje deník Le Parisien ze závěru Macronova projevu a dodává, že prezidentovo rozhodnutí je v historii páté francouzské republiky "extrémně vzácné". Podle deníku Le Monde však nebylo spontánní; na eventualitě vyhlášení nových voleb pracovala v Elysejském paláce skupina méně než deseti lidí, kterou tvořili Macronovi bývalí poradci, ministr vnitra Gérald Darmanin nebo Macronův tajemník Alexis Kohler.

Také v sousedním Německu slaví opozičníci, jelikož drtivě zvítězila s 30 procenty opoziční konzervativní unie CDU/CSU. Na druhém místě skončila navzdory skandálům pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) s 15,9 procenta hlasů. Kvůli neúspěchu Scholzových sociálních demokratů vyzval bavorský premiér Markus Söder k vypsání předčasných parlamentních voleb po vzoru Francie. Scholzova vláda podle něj v eurovolbách přišla o mandát.

Představitelé vítězné konzervativní unie CDU/CSU už v neděli večer po zveřejnění odhadů vyzvali Scholze, aby ve Spolkovém sněmu požádal o důvěru. Sociální demokracie (SPD) se za kancléře postavila, ve straně se ale hovoří o potřebě změn. "Tahle vláda je v zásadě vyřízená," řekl v televizi n-tv Söder, který je zároveň předsedou Křesťansko-sociální unie (CSU), bavorské sestry celoněmecké Křesťanskodemokratické unie (CDU). Podle bavorského premiéra je nutné postupovat podobně jako ve Francii, kde prezident Emmanuel Macron v reakci na jasnou porážku své strany oznámil, že rozpouští Národní shromáždění a vypisuje nové volby.

Opozice vyhrála i u našeho slovenského souseda. Opoziční proevropské hnutí Progresivní Slovensko (PS) zvítězilo se ziskem 27,81 procenta hlasů před vládní stranou Směr-sociální demokracie (Směr-SD) premiéra Fica s podporou 24,76 procenta. Celkově 15 křesel v EP si rozdělilo pět stran; osm mandátů získaly strany, které odmítají vojenskou pomoc Ukrajině bránící se ruské invazi. Oficiální výsledky hlasování, které oznámila státní volební komise, se shodují s údaji o podpoře stran, jež dříve během dne zveřejnila některá slovenská média. Volební účast dosáhla rekordních 34,38 procenta.

Španělsko, Rakousko a Skandinávci

Ve Španělsku vyhrála volby do Evropského parlamentu (EP) opoziční pravicová Lidová strana (PP), ovšem ne s tak velkým náskokem, jak sama očekávala. I tak PP, která získala jen o dvě křesla víc než vládní socialisté, označila výsledky za "bezprecedentní vyslovení nedůvěry" Španělů v premiéra Pedra Sáncheze. I ve Španělsku posílila zastoupení v EP krajní pravice, ale ne tolik jako v některých jiných zemích EU, píší dnes španělská média.

Španělští lidovci obsadí v EP podle místních médií 22 křesel z celkových 61 určených pro Španělsko, oproti předchozím volbám si polepšili o devět mandátů. Socialisté budou mít 20 křesel v EP a oproti předchozím volbám si naopak o jedno křeslo pohoršili. Lidovci nicméně zatím nehovoří o tom, že by ve španělském parlamentu iniciovali hlasování o vyslovení nedůvěry premiérovi, což naznačovali před volbami.

Volby do Evropského parlamentu v Rakousku těsně vyhráli opoziční Svobodní (FPÖ) s 25,7 procenta před vládními lidovci (ÖVP) s 24,7 procenta a sociálními demokraty (SPÖ) s 23,2 procenta. S odvoláním na předběžné výsledky to oznámila agentura APA. Jde o první celorakouské volby, které pravicově populistická Svobodná strana Rakouska vyhrála.

První odhady Svobodným přisuzovali 27 procent hlasů a lidovcům 23,5 procenta, konečný výsledek byl nakonec o poznání těsnější. Ani tak s ním lidovci zřejmě nebudou spokojeni, protože oproti volbám před pěti lety ztratili 9,8 procentního bodu. Naopak Svobodní mají o 8,5 procentního bodu více.

Evropské hlasování ve Švédsku podle předběžných výsledků vyhráli opoziční sociální demokraté s 25,1 procenta hlasů před vládní stranou Umírnění se 17,3 procenta. Překvapivě až čtvrtá je protiimigrační strana Švédští demokraté s 13,4 procenta. V Dánsku uspěla opoziční Socialistická lidová strana s 17,2 procenta před sociální demokracií premiérky Mette Frederiksenové s 15,6 procenta. Ve Finsku vyhrála vládnoucí Národní koaliční strana (KOK) - má 24,8 procenta hlasů.

, vhk

10. června 2024