Do domácí politiky se vrací život. Nejsilnější vládní strana, ODS, má v polovině dubna volební kongres. Modrým stagnují preference, zatímco ANO jako hlavní síla opozice má už víc než dvojnásobek, v posledním průzkumu z přelomu února a března dokonce 38,5 procenta. Pokud je ale dáno, že občanští demokraté půjdou do voleb se stejným vedením Fiala–Stanjura, je rozhodnuto i to, že to bude v rámci koalice Spolu? Jihočeský hejtman Martin Kuba kritizuje stranické vedení, že už ani nemá ambici získávat samostatně 25 či 30 procent jako kdysi.

Čím by ten kongres mohl být zajímavý?

Myslím, že kongres ničím zajímavý nebude. Vždycky, když politická strana sedí ve vládě, její předseda je zároveň premiérem a lidé z vedení strany jsou ministry, tak se téměř nikdy nedá čekat, že by se na kongresu něco událo. V tuto chvíli nevidím nikoho, kdo by se například chtěl postavit Petru Fialovi a svést s ním souboj o vedení strany. Bude to, myslím, velmi klidný kongres, kde dojde k výměně maximálně dvou místopředsedů, spíš jenom jednoho. A to proto, že Zdeněk Zajíček na místopředsedu už znovu kandidovat nebude, poněvadž je předsedou Hospodářské komory.

Běží taková divoká spekulace, že by část strany Petru Fialovi ráda z vedení odstranila Zbyňka Stanjuru.

Tu spekulaci vůbec neznám a neodpovídá silovému rozložení v ODS. Petr Fiala se Zbyňkem Stanjurou jsou tandem, který dneska celou stranu mocensky drží pohromadě. Jeden bez druhého by velmi složitě fungoval. Takže bych to považoval za pražskou spekulaci, která nemá reálný základ.

Stanjura působí jako jeden z mála ministrů, kteří něco dělají, je s ním spojena snaha o rozpočtovou zodpovědnost. Bude ta částečná konsolidace veřejných financí nakonec tím hlavním činem Fialovy vlády?

Ano, asi to bude to nejviditelnější, co po vládě zůstane. Aby ale snaha o narovnání veřejných financí nebyla zároveň politicky sebevražedná mise, nese s sebou důležitou podmínku, a to je dobrá komunikace. Ta se vládě bohužel nedaří. Vláda své kroky nevysvětluje. Klasická chyba ODS. Buď nekomunikujeme, a když, tak to často působí arogantně. Chybí nám pokora. Uznávám, že jsou tu komplikace, které žádný ministr z ODS nemůže ovlivnit. Vláda se skládá z pěti stran, z nichž každá je zaměřená úplně jinak. Skoro určitě by se ty strany nikdy nesešly ve vládě, kdyby na politické scéně nebyl poněkud už vysilující fenomén Andreje Babiše. On rozhazuje celé politické spektrum, vnáší do něj výchylku, která pak svede dohromady strany, co k sobě programově nepatří.

Jestli právě tou programovou neurčitostí a celkově matným výkonem nepolévá vláda Babiše živou vodou.

Zatím to tak vypadá, bohužel. I když průzkumy pořád trendově ukazují, že vláda svou pozici celkově drží. Ale v tom, co zmiňujete, se politika liší od sportu. Tam záleží jen na tom, jestli trénujete a makáte, abyste porazil soupeře, kteří tolik netrénují. Kdo nemaká, nevyhraje. Zato v politice vám někdy nahrává, co dělá ten druhý, a vy nemusíte dělat vůbec nic. Neboli dávejme si pozor na to, že některými kroky můžeme nahrávat soupeři. Třeba právě ta rozpočtová odpovědnost: Vláda vždycky musí přemýšlet o tom, jestli se jí vyplatí jedna ušetřená miliarda, teď aktuálně pouhých 800 milionů korun na platech nepedagogických pracovníků, za cenu, že věci zas pomalu směřují ke stávce ve školách. Je to zpráva, která proniká na veřejnost a působí negativně, přitom je to absurdní a z pohledu celkového objemu peněz, s nimiž vláda pracuje, drobnost. Pokud ale jednotliví ministři takovými drobnostmi neustále zatěžují společnost, tak lidé nakonec získají dojem, že nevládnete dobře, protože je peněz málo. A vedle stojí člověk z opozice a tváří se, že to umí líp. A vy i s vaším přehnaným upnutím se na to, že nevydáte ani deset milionů korun navíc, za rok předáte ministerstvo někomu, kdo deset milionů utratí v prvních pěti minutách poté, co si tam sedne. Utratí je pochopitelně za nesmysly. Za minulých vlád lítaly peníze všemi směry. Takže já vždycky doporučuji balanc, celostátně stejně jako u nás na kraji. Tady taky varuji, že pokud Jihočeský kraj v krajských volbách předáme koalici ANO a SPD, už to pak pár let zas nepůjde napravit.

Rozumím vám správně, že šetřit na platech nepedagogických zaměstnanců ve školství nestojí za námahu?

To není o námaze. Za mě by vzdělávání mělo být hlavní prioritou této vlády. Lepší vzdělání pro naše děti, lepší budoucnost naší země. Přece s vyšší přidanou hodnotou je logicky vyšší výběr státního rozpočtu. Já říkám, že vůbec není nutné, aby ministr školství něco takového otvíral na veřejnosti, protože 800 milionů korun každý ministr dokáže vyřešit cashově v toku ročního rozpočtu svého ministerstva. Těch 800 milionů korun vám prostě doteče. Často plánujete rozpočet schodkový, a pak zjistíte, že jste o něco víc vybral na daních, ušetřil jste víc na výběrových řízeních... To se děje na vládě, ve městech i v krajích. Neboli 800 milionů korun je částka, jakou ministr a jeho úředníci vůbec nemají zatěžovat veřejnost, mají ji vyřešit s ministrem financí. Tohle kdyby udělal můj náměstek na kraji, tak snad budu usilovat o jeho odvolání. Zkouším aspoň na dálku sdělit teď aktuálně ministrovi školství: Dělejte to tak, abyste vládli dobře a neotravovali lidi provozními drobnostmi, které pak skončí blbou náladou a stávkami, tím poléváte opozici živou vodou.

Jaké jsou výsledky Fialovy vlády po dvou letech? Máme inflaci, a tím pádem sežrané úspory přes 30 procent, propad kupní síly o 11 procent.

Nutno říct, že řadu jevů, jako je inflace, nemůže vláda ovlivnit sama. Pohybuje se v ekonomice, která je silně navázaná na okolní země a nadprůměrně orientovaná na vývoz. Navíc v jejím období dobíhal covid, začala válka, byla energetická krize. Nechci se pasovat na ekonoma, kterým nejsem, a nedokázal bych dělat vědecké rozbory, jestli inflace mohla být o dvě procenta nižší.

Vláda se chovala naprosto letargicky při explozi cen energií, hlavně elektřiny, přihlížela pomalu nejvyšší inflaci v Evropě. Člověk má někdy dojem, že o to usilovněji řeší korespondenční volbu, manželství pro homosexuální páry, Istanbulskou dohodu, boj s dezinformacemi.

V tom do určité míry souhlasím. Taky mám čím dál víc pocit, že politika odchází od úkolů, kvůli kterým kdysi vznikla – aby řešila starosti dané komunity. Dnes se euroamerická část světa čím dál víc vysiluje věcmi, které už se netýkají úplně běžných starostí. Jako kdyby měla pocit, že už je má všechny vyřešené. Což souvisí s tím, jak bohatneme.

Pětikoalice se vrhla na ty ne úplně běžné starosti ve chvíli, kdy lidé naopak chudli.

Bezesporu. Myslím to v širším historickém rámci. Když si uvědomíte, v čem vyrůstala vaše babička, a to jsou generace, které na sebe vidí, které se potkaly, tak my samozřejmě žijeme v době, kdy se máme fakt dobře. Celkově euroamerická civilizace významně bohatne a v souladu s Maslowovou pyramidou lidských potřeb získala pocit, že může řešit čím dál tím okrajovější věci, protože co jíst, kde spát, základní potřeby lidí, má zmáknuté. Vracím se ale k vaší otázce. Ano, vláda musí řešit například ceny energií. A u nás prostě chybí národohospodářský koncept, jak má Česká republika v oblasti energií dlouhodobě fungovat. Vy mě jako novinář znáte ještě z doby, kdy jsem byl ministrem průmyslu. Už tehdy se vedla debata o jaderné energetice. Dodneška nemáme vysoutěžený jediný jaderný blok. Je to jedenáct let, a my jsme se ani nehnuli. Jakou má Česká republika jinou možnost vyrábět elektřinu tak, aby byla čistá, aby byla ekonomicky dostupná a aby nebyla odněkud, kde kohoutek drží někdo jiný?

Vzpomeňte si, jaké se mezitím vedly debaty: Kolik bude stát jeden blok, jestli 100, nebo 120 miliard korun. Všichni se hádají, o kolik korun víc by vycházela jedna kilowatthodina z jádra, kdyby se to financovalo tím či oním způsobem. Najednou přijde válka a všechno se tak zřítí, že vláda musí ze dne na den vzít sto miliard korun a hodit je mezi lidi a firmy na pomoc s úhradou cen energií. A hodila je naprostá většina vlád, aby se vůbec dala vybrat zatáčka. Jenže nedlouho předtím jsme se všichni hádali, když jeden blok bude stát o deset nebo patnáct miliard víc, jestli se to ještě vyplatí. Pak najednou vyhodíte 100 miliard právě proto, že tyhle zdroje nemáte – a všem je to v tu chvíli jedno. Poprosil bych všechny politiky, aby debatu o energetice vedli racionálně. Počítat, jestli se nám vyplatí jednotka elektřiny z jádra za 60 let? Představte si, že by někdo počítal v roce 1964, jestli se vyplatí postavit jadernou elektrárnu, a dokázal do toho promítnout vše, co se stalo až do roku 2024. Musím říct, že já u nás v jižních Čechách čím dál víc doceňuji předky za to, že nám zanechali věci, z nichž my ještě teď profitujeme a nebyly kalkulovány jen na rychlou ekonomickou návratnost.

Tak zrovna jaderné elektrárny stavěli v 70. a 80. letech komunisti, že.

To je naše strašná ostuda, že naprostou většinu čisté energie, kterou dnes umíme vyrábět za počasí, kdy nefouká vítr ani nesvítí sluníčko, vyrábějí bloky postavené v minulém režimu. I když pro Temelín to platí jen částečně. To je za víc než třicet let po revoluci ostuda, že politické reprezentace zvolené ve svobodných poměrech v podstatě nebyly schopny stavět.

Tak v tomto ohledu je Fialova vláda relativně rozumná. Teď dokonce pojala plán stavět ne dva, ale čtyři reaktory.

No jasně, to bezesporu rozumná je. Mluvil jsem o prostředí, které politici vytvářejí dlouhodobě a které pak nejde napravit za jeden dva roky.

Jiná věc – co ten neustálý sklon ministrů a jmenovitě premiéra označovat svoje kritiky za proruské síly? Naposledy to postihlo zemědělce. Sdílíte to?

Do určité míry to chápu. Pokud vedle nás probíhá válka, řada jevů a aktivit i v naší zemi je součástí informační války. Tak to bývá vždycky. Já v tomto případě nemám dostatek informací od BIS, jaké má Petr Fiala, informací, jestli za organizací té či oné blokády Prahy stojí proruské síly. Jemu se to s jeho informacemi určitě komentuje líp. Nevím, jestli musíme mluvit o proruských silách. Mně stačí konstatovat, že lidé, kteří stáli za tou pondělní demonstrací 19. února, nereprezentují zemědělský stav, což se mimochodem ukázalo tím, jak se od toho všechny zemědělské organizace odvrátily. Zato ve čtvrtek 23. února pak proběhla docela klidná demonstrace. Já ty protesty považuji za naprosto legitimní a myslím, že by si vládnoucí elity v Evropě měly uvědomit, jak se ta jejich filozofie začíná rozcházet s pohledem obyčejných lidí. Klasickým příkladem je Frans Timmermans z Nizozemska. Tváří se, že bude řídit Evropu, vymýšlí všechny možné ekologické programy, diktuje nám, co jak máme dělat – a pak není schopen vyhrát volby ve vlastní zemi. Ideologie EU se nesmí rozcházet s potřebami normálních lidí, protože Unie není nic jiného než soubor lidí na území členských států, úplně všech.

Nicméně v České republice jsme se dostali do stavu, kdy zemědělci vyjedou proti Green Dealu, což byl v to pondělí leitmotiv protestů. A z toho, jak to pojme premiér, vzniká dojem, že být proti Green Dealu je proruské.

Je třeba dávat si pozor na to, kdy to slovo použijeme. Já ho nepoužívám, ale jak říkám, já nemám informace, které má premiér od BIS. I ten druhý protest, ve čtvrtek 23. února, byl zaměřen proti Green Dealu. Já se zemědělci mluvím, protože jižní Čechy jsou zemědělský kraj, a jejich požadavky považuji za naprosto legitimní, správné a racionální.

Teď budou volby do europarlamentu. Pozorujete v ODS nějakou vrstvu lidí, kterým vadí kandidátka Spolu?

Společné kandidátce předcházela dost otevřená debata, skoro bych si troufl říct, že to bylo 50 : 50. Hodně lidí bylo připraveno na samostatnou cestu. I Saša Vondra byl toho ze začátku fanouškem. Nakonec si myslím, že společná kandidátka je pokus o co nejracionálnější vstup do voleb, pokus odvést souboj s Andrejem Babišem, pokus, který má nějakou šanci na úspěch. Mně společná kandidátka radost nedělá, nejsem fanouškem spojování politických stran jenom proto, že tenhle má deset procent a tenhle pět, tak to sečteme a nějak nám to vyjde.

Čím vás takové spojování irituje?

Mě fakt nebaví, jak jsme se uzavřeli ve světě, kde ODS má 13 až 15 procent, TOP se motá kolem pěti, lidovci kolem tří – a my ta čísla jen všichni pořád mechanicky sčítáme. V takovém pojetí se mi ztrácí základní princip politiky, kdy já mám nějakou představu, jak má svět kolem mě fungovat, a mám za úkol přesvědčit o ní většinu lidí. Takhle přece politika nemůže fungovat! Vždyť ti druzí do politiky kdysi šli prosazovat jiné věci, než jsme šli prosazovat my. A současně si myslím, že volič nebere rozdíly mezi stranami zásadně. Řada dnešních voličů topky kdysi úplně normálně volila ODS. To není tak, že lidi neustále sedí doma a porovnávají programy. Oni často volí lídra té které strany podle toho, jaký na ně ta která strana dělá dojem. Do značné míry je to pudová volba. Pak není problém například pro voliče lidovců hlasovat například pro ODS.

Z eurovoleb i z krajských voleb na podzim bude možné vyčíst, jestli je značka Spolu pro ODS ještě přínosná. Co bude úspěch a co už neúspěch, po kterém byste se měli postavit zas na vlastní nohy?

Taky jsem o tom přemýšlel a sám si neumím odpovědět, jestli jsme schopni z evropských voleb vyčíst něco k dlouhodobým vyhlídkám koalice Spolu v české politice. Evropské volby jsou poměrně zvláštní druh voleb, přiznejme si, že nahrávají stranám spíš proevropským. Lidé, kteří vidí EU kriticky, k eurovolbám logicky moc nechodí. Nemůžete tedy jejich výsledky jen tak překlopit a tvrdit, že stejně by dopadly volby parlamentní. Z tohoto pohledu se to bude číst strašně blbě. Důležité budou volby krajské, ani tam si ovšem nejsem jist, jak moc budou výsledky čitelné, i když tady už mnohem víc. Pokud budou kandidátky Spolu v krajích, logicky tam ponesou víc souboj z celostátní politiky. Neumím říct, jestli evropské a krajské volby budou tím indikátorem, který ukáže, jestli má dlouhodobě smysl takhle fungovat, nebo ne. Vždycky jde nakonec o odvahu vedení strany, aby si řeklo: Ano, my do voleb půjdeme sami a dokážeme stát na vlastních nohou. Anebo: My si nevěříme.

Co je pro provedení takové úvahy třeba?

Už bych rád viděl nějaký plán, jak ODS dlouhodobě vrátit na politickou scénu coby dominantní stranu, která dosahuje 25, 30 procent sama, která si dokáže sáhnout do jiných voličských skupin stran, co už se dnes po vlastní ose do sněmovny nedostanou. To je důležitá strategická úvaha a ODS ji bude muset provést. Teď ji kvůli složení vlády z ohledu právě na ty slabší strany neprovádí. Ale takové rozhodnutí může a asi bude formulovat českou politiku na dalších deset dvacet let.

Rozumím vám správně, že by bylo z dlouhodobějšího hlediska lepší nechat vaše koaliční partnery pojít a zdědit jejich voliče?

ODS by určitě měla mít takovou ambici a stát se hegemonem na pravé části spektra. Není ideální vládnout se stranami, které reprezentují tři procenta voličů, a přitom vám pořád formují program a chovají se, jako kdyby měly silnou vyjednávací pozici. Lepší je projít každý volbami sám a až po nich hledat koalice. Je to lepší než dělat kompromisy před volbami, kdy pak ve výsledku volič často neví, proč má volit zrovna vás, když jste takový nijaký. My na jihu Čech kandidujeme sami, reprezentujeme naše vidění světa. Uvidíme, jak dopadneme na podzim v krajských volbách. Ale i komunální volby v Budějovicích v roce 2022 ukázaly, že ODS je pořád schopna mít v krajském městě 30 procent. Zatímco topka a lidovci sesbírali dohromady 5,1 procenta.

Dával vám z vedení ODS někdo najevo, že byste do krajských voleb měli jít Spolu?

Mně to nikdo osobně neřekl. Myslím, že všichni vědí, že by to ani nemělo smysl, protože já bych si to stejně udělal po našem. Když byl na jihočeském regionálním sněmu premiér, konstatoval, že jsme téměř jediná krajská organizace, která bude kandidovat sama, a že to do určité míry obdivuje. A že to rozhodnutí vždycky nechává na jednotlivých regionálních sdruženích.

Vy jste ovšem zašel do druhého extrému a kandidujete vlastně jako Martin Kuba a přátelé. Značku ODS jste upozadili.

Tohle je věc, na kterou se mě vždycky zeptají pražští novináři. Žádný jihočeský novinář se mě na to nezeptá, protože jestli má člověk v jižních Čechách něco nejvíc spojené s ODS, tak je to jméno Martin Kuba. Pohled z pražských redakcí vůbec neodráží situaci v kraji. Já jsem v první fázi kampaně – zatím jsme pořád v první fázi – dal najevo, že člověk, který vedl kraj dosud, kandiduje na hejtmana znovu. A připadá mi to mnohem přirozenější než dělat, že na hejtmana kandiduje ODS. Co to je, ODS? Kdyby v Budějovicích nefungovalo očkování, tak komu byste nadávali? ODS, Petru Fialovi, nějakým poslancům ve sněmovně? Ne, zkazil by to Martin Kuba. Kdyby se v kraji nestavěly nebo neopravovaly silnice nebo nemocnice, nestavěla by je strana, nebo hejtman? Když se mě tuhle někdo zeptal, co budu říkat v kampani do krajských voleb, tak jsem odpověděl: No jak jsem teď tři a půl roku vládl, tak už vlastně nemám lidem co nového slibovat. Kampaň jsem dělal tím, jak jsem vládl.

Zamluvili jsme ty příští sněmovní volby. Vy byste byl pro samostatnou kandidátku. Ale bude se o ni ještě hrát, nebo už je předem rozhodnuto, že bude opět koalice Spolu?

Já bych rozhodně byl pro návrat do režimu, ve kterém je ODS schopna ne třeba hned, ale dlouhodobě kandidovat sama. Jenže o tom se nemůžete rozhodnout dva měsíce před volbami. Abyste stranu dostal do stavu, kdy chodí do voleb samostatně, na tom musíte pracovat dopředu. To dnes nevidím.

Tak to téma můžete sám otevřít v grémiích strany.

Ale já o něm otevřeně mluvím, koneckonců i v rozhovoru s vámi. I na výkonné radě při skládání kandidátky do evropských voleb jsem říkal, že mi u nás chybí chuť vyhrávat. Ale nejsem jediným členem výkonné rady. A strategii z velké části určuje předsednictvo ODS.

Mně jeden výrazný občanský demokrat říkal, že se obává, aby dvojice Fiala–Stanjura po příštích volbách, které samozřejmě budou zase pod hlavičkou Spolu, nesměřovala do stavu, kdy Spolu bude ta základní identita a ve stínu Spolu značka ODS pomalu vyvane.

Koalice Spolu byla postavena proto, abychom stáli na bedně jako vítězové, a měli tak právo my, ne Babiš, sestavovat vládu. S tím to Petr Fiala vymýšlel a nutno říct, že to se povedlo. V tom ohledu projekt Spolu respektuji. Jen má v sobě jakési semínko, nutnost řešit naši vlastní budoucnost. Debata, že by se ty tři subjekty spojily stranicky, se ještě neotevřela. Aspoň já jsem to zatím nezaznamenal. Myslím, že jestli se otevře, všechny ty bolesti, které jsme tu zmínili, se objeví.

No a kdyby obojí volby letos nedopadly pro ODS dobře, je to signál před sněmovními volbami značku Spolu rozpustit?

Jsem v politice dost dlouho na to, abych předpovídal, co se stane, když... Politici mají mluvit o věcech, které se dějí. Já si počkám na výsledek evropských voleb. Z průzkumů se zatím zdá, že STANu úspěšně funguje jednorázový fenomén Danuše Nerudové, který v jiných volbách nebude vidět. Krajské volby jsou pro vnitrostranickou situaci mnohem důležitější, v nich o možnost uskutečňovat svou politiku hraje mnohem víc lidí. Když ztratíte možnost uskutečňovat svou politiku ve velkých městech, je to pro vaši stranu řádově větší problém, než když se probudíte a zjistíte, že v ohromném Evropském parlamentu máte o jednoho poslance méně.