Česká správa sociálního zabezpečení, úřad, kde se žádá o důchody, zažívá už delší dobu návaly. Těch, kdo chtějí odejít do penze předčasně. Před oficiálním věkem odchodu do penze. Ten je nyní u mužů necelých 64 let a u bezdětných žen necelých 62 let. Pak klesá podle počtu vychovaných dětí.

Už skoro třetina ze současných důchodců jsou lidé, kteří do penze odešli předčasně. Celkově je jich 680 tisíc. V poslední době jich rekordně přibývá. Je to totiž výhodné. Kvůli vysoké inflaci musí vláda mimořádně zvedat důchody. A dokonce ještě v předchozích letech přidávala seniorům víc, než podle zákona musela.

Vytvořila tak situaci, která je bez nadsázky až perverzní. Když se člověk rozhodne odejít do penze dříve, bude na tom lépe, než kdyby odešel v řádném věku. Je to pro něj prostě výhodné, tak proč by se po celé stáří smiřoval s nižším důchodem? Vezme si radši dříve. Takže reálný důchodový věk, v němž lidé skutečně do penze odcházejí, je výrazně jiný než ten oficiální. Nyní dosahuje v průměru něco přes 61 let. Díky těm 680 tisícům seniorů, kteří odešli dříve.

Teď ale ministr práce Marian Jurečka ohlašuje, že do své velké, dlouho očekávané reformy penzí zařadí i výrazné zpřísnění předčasných penzí. Takže co udělají lidé? Spustí run na důchodové úřady, aby to ještě stihli.

Je to další ukázka, jak chaoticky vláda své záměry s důchody prezentuje. Místo aby ministr práce představil celý hotový koncept poté, co mu ho schválí vláda, a co nejrychleji ho poslal do parlamentu, aby doba na run na důchodové úřady byla co nejkratší, vypouští do médií neustále nějaké testovací balonky. Čímž jen zrychluje už tak silný útěk do předčasných důchodů.

Když se chystá převzetí problémové banky jinou, z dobrých důvodů se nejdřív vše připraví a pak teprve ohlásí. Aby nebyli klienti týdny znervózňováni chaotickými detaily z debat. A mezitím neztratili důvěru a nepřevedli všechny své peníze a investice pryč.

V politice to není tak jednoduché. Klíčová věc jako zásah do penzí velkou debatu vyvolá. Ten čas nevyhnutelných odchodů před zpřísněním je ale potřeba co nejvíc zkrátit, ne ho neustálým vypouštěním testovacích balonků prodlužovat a řady předčasných důchodců rozšiřovat.

Naopak je rychle potřeba představit plány, že delší práce se co nejvíc vyplatí. Třeba tím, že ti, kdo budou pracovat roky navíc, budou mít penze podstatně vyšší než ti, kdo odešli dříve. Nebo odpuštěním daní či pojistného lidem, kteří dosáhnou formálně důchodového věku a dál pracují.

Cíl je zřejmý. Aby co nejvíc lidí pracovalo, dokud může. A co nejméně jich bylo v důchodu.