Europarlament v první rezoluci od voleb vyjádřil podporu Ukrajině a odsoudil Orbánovu misi
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Evropský parlament vyjádřil v první rezoluci po červnových volbách podporu Ukrajině, která se brání před ruskou agresí. Usnesení podpořilo v parlamentu se 720 členy 495 europoslanců, proti jich bylo 137. Ve stejné rezoluci navíc europoslanci odsoudili mírovou misi maďarského premiéra Viktora Orbána.
Návrh rezoluce, která ostře vystupuje proti Moskvě i proti Orbánovi, předložili zástupci dvou největších parlamentních skupin – lidovců (EPP) a sociálních demokratů (S&D) – a představitelé liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe), Zelených a Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Dohromady mají v Evropském parlamentu, kam bylo zvoleno celkem 720 europoslanců, přes 530 hlasů.
Orbán, jehož země v červenci zahájila půlroční předsednictví EU, se stal terčem kritiky kvůli svým nedávným cestám do Ruska a do Číny, které označil za „mírovou misi“ ve snaze ukončit válku na Ukrajině. S lídry zbývajících 26 zemí EU je nekonzultoval. Svou reakci už avizovala také Evropská komise, která hodlá bojkotovat jednání, která svolá Maďarsko z pozice předsednické země. Ve středu přijatá rezoluce žádá vyvození dalších důsledků vůči Maďarsku.
Bývalý člen Evropské komise Pavel Telička pro Echo24 řekl, že chování maďarského premiéra je z hlediska jeho zájmů ryze účelové. „Jedná v rozporu s kompetencemi a tedy i se základními smluvními dokumenty EU, o zvyklostech ani nemluvě. Nicméně, nemyslím si, že bojkot některých jednání na politické úrovni je tou nejlepší cestou,“ uvedl Telička.
„Na druhou stranu nemohu vyloučit, že Maďarsko nesvolává jednání s puncem truc podniku, přestože ujednání byla odlišná a předsednictví některá z nich řádně nepředjednala, jak se v takových případech zásadně děje,“ dodal bývalý eurokomisař.
Podle experta na evropskou politiku z Masarykovy univerzity v Brně Petra Kanioka je postup Komise ojedinělý. „Nic podobného se dosud v moderní historii EU a předsednictví Rady EU nestalo. Na druhou stranu, Maďarsko a zejména Viktor Orbán osobně se chová také velmi nestandardně. Jeho ,mírová diplomacie‘ se může jakkoliv rétoricky prezentovat jako diplomacie Maďarska, fakticky ale díky předsednictví budí mylný dojem, že jde o aktivity se souhlasem Rady EU a EU jako takové,“ řekl pro Echo24 Kaniok.
V rámci prvního plenárního zasedání po červnových volbách europoslanci, kteří si v úterý zvolili předsedkyni a místopředsedy, pokračují v personálních záležitostech, zvolili mimo jiné pětici kvestorů. Ti jsou členy předsednictva s poradním hlasem a jsou většinou pověřeni administrativními a finančními záležitostmi týkajícími se přímo poslanců a chodu parlamentu. Pět kvestorů spolu s předsedou a 14 místopředsedy tvoří vedení Evropského parlamentu. Europoslanci hlasovali také o počtu a velikosti stálých výborů a podvýborů v EP.