V české justici se čím dál tím více mluví o nutnosti omezit počet vězňů. Dlouhodobě přeplněné věznice si každoročně ze státního rozpočtu ukousnou přes 13 miliard korun, snížením počtu vězněných lidí by se přitom poměrně jednoduše celé miliardy mohly ušetřit. Padají tak návrhy na změny některých trestních sazeb tak, aby se vězeňské cely tolik neplnily a stát mohl v dnešní „drahé“ době omezit výdaje.

Podle náměstka ministra spravedlnosti Antonína Stanislava resort celou věc vnímá jako velký problém a aktuálně ji analyzuje. „Průměrná částka na jednoho vězně je 1800 korun, podle míry zabezpečení to může dosahovat až 2500 korun. Při současném počtu vězňů nad 19 tisíc se dostáváme na částky 34 milionů denně, což je v podstatě 12 miliard ročně,“ vypočítával. Při započtení ostatních výdajů stát nyní na výkon trestu ročně vynaloží 13,5 miliardy korun.

Česko, vězeňská velmoc

Česká republika má historicky velmi vysoký počet vězňů na 100 tisíc obyvatel. Podle dat Eurostatu se pohybuje na třetím až čtvrtém místě v celé EU. Tuzemsko má 180 vězňů na 100 tisíc obyvatel výrazně více než je unijní průměr. Více už mají jen na Slovensku (192,7) a v Litvě (190,4). Nejnižší byla ve Finsku (49,8), Nizozemsku (63,3), Slovinsku (69,1), Švédsku (70,7), Dánsku (71,5) a Německu (71,6).

Za mřížemi je podle březnových statistik vězeňské služby 19 684 vězňů a naplněnost věznic dosahuje 97,77 procenta. Je tak jasné, že je nutné počty vězňů z finančních důvodů srazit. Jejich omezení se objevuje i mezi doporučeními Národní ekonomické rady vlády (NERV), která před časem připravila návrhy na snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů.

„Postupné snížení vězeňské populace na cca 100 vězňů na 100 tisíc obyvatel (tj. o 44 procent) je realistickým cílem. Jeho dosažení vyžaduje koncepční revizi řady aspektů trestní politiky (např. zavedení náramků pro domácí vězně, dekriminalizace některých trestných činů, změny trestních sazeb, revize či zrušení speciálních skutkových podstat pro recidivisty, atd.). Rozpočtový efekt odhadujeme na cca 25 procent aktuálního rozpočtu Vězeňské služby ČR – redukce počtu věznic a personálu, ale i nárůst některých výdajů,“ uvádí NERV.

Podle rady by se tak daly uspořit 3 miliardy ročně.

Změna sazeb a nezavírat za všechno

Odborníci na trestní právo a vězeňství na nedávném semináři v Poslanecké sněmovně představovali způsoby, jimiž by se počet vězňů dal omezit. Patří mezi ně zrušení vyšších trestních sazeb pro recidivisty, částečná dekriminalizace neplacení výživného či snížení dolních hranic sazeb u některých trestných činů. Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV) změny jednoduše nazývá „Nezavírat za krádež rohlíků“, „Omezit automatické sčítání trestů“ a „Nezavírat za neplacení výživného z nedbalosti“.

Velký důraz kladli právě na opakované drobné krádeže, kupříkladu v obchodech. Podle pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové se trestají nespravedlivě. „Je to jedna z věcí, která je v trestním právu hmotném nedokonalá,“ poznamenala.

Jakub Drápal z Právnické fakulty Univerzity Karlovy řekl, že by se vyšší sazby pro recidivisty mohly zrušit. „Sazby jsou dostatečně široké na to, aby bylo recidivistům možné ukládat o něco přísnější tresty než prvopachatelům, ale zároveň jim neukládat tresty výrazně přísnější,“ řekl.

„Pokud bychom zrušili speciální trestní sazby pro recidivisty, soudy by ročně uložily o 1850 let nepodmíněných trestů odnětí svobody méně (a to jen u čtyřech nejčastějších skupin trestných činů). Největší vliv by mělo zrušení speciální skutkové podstaty u krádeží, za které by bylo ročně uloženo o 1250 let nepodmíněných trestů odnětí svobody méně. Zrušením těchto speciálních trestních sazeb by stát snížil vězeňskou populaci přibližně o desetinu a ročně by tím ušetřil zhruba jednu miliardu korun,“ dodává za právnickou fakultu Lucie Frnochová.

Snížení dolních hranic trestních sazeb navrhl Drápal u těžkého ublížení na zdraví a u kvalifikované distribuce drog, u neplacení výživného by podle Drápala prospělo netrestat nedbalostní formu tohoto trestného činu. Mezi další Drápalem navrhovaná řešení patří také změna mechanismu převodu nezaplaceného peněžitého trestu na odnětí svobody a rovněž změna u takzvané kumulace trestů – tedy u případů, kdy si pachatelé postupně odpykávají několik uložených trestů vězení.

„Legislativní změny, které AOOV navrhuje, reagují na prioritní cíle vytyčené v Programovém prohlášení vlády České republiky, zejména na řešení problému nadužívání trestní represe u jednání s malou společenskou škodlivostí a odlehčení věznicím,“ uzavírá Jana Smiggels Kavková, předsedkyně AOOV.