Traumata, tíha žen, odpuštění, ruiny
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Žaponsko
Japonská kultura je v kurzu, hojně k tomu přispěla podařená seriálová adaptace velkolepého románu Šógun Jamese Clavella. Pokud tedy nemáte Žaponců ještě dost, vyrazte v pondělí do kina Aero. Shakespearův velkolepý příběh Macbeth o zaslepujících ambicích a vypočítavé zrádnosti zasadil v roce 1957 režisér do mlhavé krajiny feudálního Japonska. Krvavý trůn úchvatným způsobem spojuje klasickou západní tragédii s estetikou samurajské doby a výrazovými prvky japonského tradičního divadla nó. Nejryzejší, nejtíživější a nejkomornější Kurosawa.
Krvavý trůn, režie Akira Kurosawa, Japonsko 1957, 110 min., Praha, kino Aero, 16. 12. 2024 od 20.30.
Traumata
„Jde o derivát toho, co mě fascinuje. Od brutalistní architektury po stará auta,“ říká ilustrátor Tomáš Motal. Příběhy, které jeho prvotina nabízí, jsou dobře vystiženy už jejím názvem, v němž lze kromě německého výrazu pro sen jistě spatřovat i ozvěnu slova trauma. Autor ve svých výlučně černobílých obrazech plných ostrého světla a temně vržených stínů nabízí znepokojivé delirické vize. Motalův svět je bezvýchodný, přitom pozoruhodně vtahující. Stejně jako krajina, ve které se odehrává. Bezpochyby jeden z nejpůsobivějších českých komiksů posledních let.
Tomáš Motal: Traum 1999, Centrala, 228 str.
Tíha žen
Nedatovaný deníkový záznam dívky Dagny, která se po rozpuštění divadelní skupiny neklidně potuluje německými městy a obstarává si živobytí všemožnými způsoby: jako občasná prostitutka, podomní obchodnice či šantánová tanečnice. Její radikální a sebedestruktivní upřímnost ve snaze uchovat si vnitřní čistotu se snoubí s místy až dětskou naivitou. Ve své době byla kniha dokonce přirovnávána k románům Hamsunovým a Dostojevského. Pokud jste navíc i fanoušky filozofek a teoretiček, jako je Luce Irigarayová a Hélène Cixousová, nehledejte dál. Ty by se tu vyřádily!
Emmy Hennings: Cejch, přeložila Marie Voslářová, Rubato, 284 str.
Chalupáři
Neotřelý pohled na fenomén chataření, který je v české kultuře hluboce zakořeněn. Co kdysi sloužilo jako únik od stresu a každodennosti, proměnilo se dnes v styl života, který nachází své místo i v moderní architektuře. V knize naleznete vhled do historie i současnosti českého chataření a chalupaření, 40 realizací od českých architektů, 9 rozhovorů s architekty, skauty, čestným předsedou Klubu českých turistů anebo s Františkem Kšánou ml., který pohovoří o svatém grálu všech chalupářů. Ano, o špekáčku.
Radek Váňa, Petra Schindler-Wisten, Dana Fialová: Chaty: architektura za branou každodennosti, Idealab, 368 str.
Odpuštění
V novém vydání vychází (beznadějně vyprodaný) knižní rozhovor s opatem želivského kláštera Bohumilem Vítem Tajovským (1912–1999). Mapuje celý jeho život: dětství na Havlíčkobrodsku, život v želivském klášteře za první republiky, válečná léta, volbu do funkce opata, zatčení (kvůli tzv. číhošťskému zázraku), léta strávená v komunistických žalářích i návrat do želivského kláštera. Ve svých vzpomínkách Tajovský zachycuje i řadu osobností, které potkal – ať už to byl Jakub Deml, Jan Zábrana, Josef Toufar, Jan Zahradníček, Bohuslav Reynek, Suzanne Renaudová, Jan Zrzavý, Anastáz Opasek, či Václav Havel.
Člověk musí hořeti: Rozhovor Aleše Pelána a Jana Paulase s opatem želivského kláštera, Doron, 464 str.
Ruiny
Fotografie nejnovějšího souboru Josefa Koudelky vznikaly dlouho, pořídil je mezi léty 1991 a 2017 na více než dvou stovkách archeologických míst ve Středozemí. Cyklus završuje dlouhodobý fotografův zájem o vztah kamene a člověka ve všech variacích od těžby přes výstavbu až po destrukci časem. Ostatně to, co jsou dnes antické památky Středomoří, čeká dříve nebo později i naši civilizaci. K výstavě vychází i kniha s texty historika umění Tomáše Pospěcha a francouzského archeologa Alaina Schnappa, graficky upravená studiem Najbrt.
Josef Koudelka: Ruiny, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, do 30. 3. 2025.
Diskuze
Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.