Nejsilnější evropský konzervativní blok se ostře vymezil proti zákazu spalovacích motorů. Evropská lidová strana (EPP) sepsala manifest, který podle serveru Politico odráží rostoucí sílu pravicových stran v celém bloku. Podle průzkumů má EPP nakročeno k vítězství v červnových evropských volbách, zvítězila i v těch minulých v roce 2019. Frakce chce také posílit kontroly na hranicích Evropské unie.

Čtrnáctistránkový manifest, který představuje náhled do předvolební situace v lidovecké frakci, je reakcí na iniciativy evropských Zelených a Sociálních demokratů a zároveň výzvou k podpoře průmyslu. Vyzývá ke zrušení jedné z přelomových politik předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a jejího někdejšího „klimatického cara“ Franse Timmermanse – zákazu spalovacích motorů od roku 2035, poukazuje server Politico.

„Odmítáme politiku zákazů, jako je zákaz spalovacích motorů a také ji co nejdříve zrevidujeme,“ stojí v manifestu. Místo vynucování přechodu na elektromobily bude EPP podle svých slov spoléhat na „inovativní koncepty a tržní nástroje ochrany klimatu s obchodováním s emisemi, rozšiřováním obnovitelných zdrojů energie a oběhovým hospodářstvím“ a dodává, že chce „dále rozvíjet“ Green Deal– velký balíček klimatických zákonů, s nímž přišla von der Leyenová.

Iniciativu podpořil také například europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Rozum opět vítězí nad ideologií. Spalovací motory v roce 2035 mohou být naprosto v souladu se zelenou politikou EU. Jejich zrušení by tak byla obrovská chyba. Proto chceme s lidovci prosadit revizi nařízení EU,“ uvedl Zdechovský na síti X.

Manifest rovněž vyzývá ke jmenování komisaře EU pro obranu, který by koordinoval politiky napříč blokem, a k postupnému zrušení funkce vysokého představitele EU, kterou v současnosti zastává španělský socialistický politik Josep Borrell, ve prospěch „ministra zahraničí EU“.

„Zástupci pro zahraniční politiku, které dosud jmenovali sociální demokraté, často neplnili svou úlohu,“ uvádí se v manifestu, který zahrnuje příspěvky konzervativních stran z celé Evropy, ale který ještě nebyl přijat. „Proto EPP vyzývá k nahrazení této funkce ministrem zahraničí EU a jmenování Evropské bezpečnostní rady, která by ho podporovala, aby EU mohla rychle reagovat na mezinárodní krize.“

Kromě ztrojnásobení počtu příslušníků pohraniční stráže EU z 10 000 na 30 000 chce EPP také vyřizovat více žádostí o azyl mimo EU a uzavírat více dohod se zeměmi mimo EU, aby se migranti „udrželi na uzdě,“ píše Politico.