Po letech otřesů včetně pandemie covidu a ruské invaze na Ukrajinu země přehodnocují své obchodní vztahy na základě ekonomických a bezpečnostních obav. Toky přímých zahraničních investic jsou přesměrovány podle geopolitických linií, některé země přehodnocují svou závislost na dolaru, píše se v analýze Mezinárodného měnového fondu, která byla zveřejněna v minulých dnech a o které také hovořila zástupkyně šéfky MMF Gita Gopinathová. Sice na agregátní úrovni zatím nejsou jasné známky deglobalizace, pod povrchem se ale stále více objevují známky fragmentace a formování tří geoekonomických bloků, okolo Spojených států, Číny a pak třetí země. Americký dolar stále zůstává dominantní, ale jeho podíl na obchodu i co se rezerv týká, klesá.

To vše nemusí být nutně špatné, uvádí MMF. Vzhledem k nedávné historii se země zaměřují na budování ekonomické odolnosti. "Pokud však tento trend bude pokračovat, mohli bychom být svědky širokého ústupu od globálních pravidel angažovanosti a s tím i výrazného omezení zisků plynoucích z ekonomické integrace.

Nová obchodní omezení prudce vzrostla, od roku 2019 se více než ztrojnásobila, a zároveň se rozšířily i finanční sankce. Například čínský podíl na americkém dovozu klesl mezi lety 2017 a 2023 o 8 procentních bodů po vzplanutí obchodního napětí. A přímý obchod mezi Ruskem a Západem se po invazi na Ukrajinu a následných sankcích proti Rusku zhroutil.

Studie na základě obchodních dat jasně vymezuje země nakloněné USA a země nakloněné Číně a třetí země. Pokles výměny zboží je ve srovnání v letech 2022 a 2023 patrný mezi bloky v jednotkách procent. V průměru pak v období po ruské invazi na Ukrajinu vidíme, že obchod a přímé zahraniční investice FDI mezi bloky poklesly zhruba o 12 a 20 procent více než toky uvnitř bloků. Je pozoruhodné, že tyto vzorce nejsou řízeny výhradně USA nebo Čínou a jsou patrné z dat, i když se tyto dvě země pominou, píše MMF.

To vyvolává otázku, proč jsme neviděli ještě větší dopad oddělení geopolitických rivalů na globální obchod? Podle dat MMF je to proto, že část obchodu a investic je přesměrováno přes země třetích stran, což částečně kompenzuje narušení přímých vazeb mezi USA a Čínou. Jde hlavně o Mexiko a Vietnam.

Budoucnost bude záviset na tvůrcích politik. Země mohou přijmout takové přesměrování obchodu a přímých zahraničních investic, aby si zachovaly některé zisky z hospodářské integrace. Nebo mohou pokračovat v protekcionismu.

Dnešní roztříštěnost se zatím výrazně neliší od počátečních let studené války, nicméně stále existuje důvod k obavám. Fragmentace obchodu je tentokrát mnohem nákladnější, protože na rozdíl od začátku studené války, kdy obchod se zbožím k HDP činil 16 procent, je nyní tento poměr 45 procent. Navíc, zatímco tehdy země v rámci bloku snižovaly obchodní omezení, nyní jsme v prostředí rostoucího protekcionismu.

Potenciální role třetích, nezúčastněných zemí je také odlišná. Tehdy nehrály takovou roli, jejich ekonomiky byly velmi slabé. Dnes mají větší ekonomickou a diplomatickou sílu a jsou mnohem více integrovány do globální ekonomiky.

Navzdory zvýšeným geopolitickým rizikům nejnovější údaje podle MMF ukazují, že dominantní zůstává americký dolar. Podle společnosti SWIFT představuje více než 80 procent financování obchodu, pravděpodobně proto, že velká část obchodu s komoditami je i nadále fakturována a vypořádána v dolarech. Dolar stále tvoří také téměř 60 procent devizových rezerv navzdory postupné diverzifikaci směrem od dolaru a částečně do netradičních rezervních měn, jako je australský dolar a kanadský dolar. V případě čínského bloku se podíl USD na platbách od začátku roku 2022 snížil. Zároveň se podíl RMB více než zdvojnásobil, z přibližně 4 procent na 8 procent. Nejpozoruhodnějším vývojem v letech 2022-23 byl pak nárůst nákupů zlata centrálními bankami.

Odhady ekonomických nákladů fragmentace se značně liší a jsou velmi nejisté, poukazuje MMF. V mírném scénáři s nízkými náklady na přizpůsobení mohou ztráty dosahovat až 0,2 % světového HDP, zatímco v případě extrémního scénáře fragmentace obchodu s omezenou schopností ekonomik přizpůsobit se, mohou ztráty dosahovat až 7 % celosvětového HDP. Pokud jde o přímé zahraniční investice, fragmentace by mohla vést k dlouhodobým ztrátám ve výši přibližně 2 procent globálního HDP, tvrdí analýza MMF.