Severoatlantická aliance si přeje, aby se Ukrajina, která se nyní s alianční podporou brání ruské invazi, stala jejím členem. Novinářům to ve středu před půlnocí SELČ pracovním zasedání summitu NATO ve Washingtonu řekl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Potvrdil přitom závazek členských států poskytnout Ukrajině "v příštím roce" vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur (asi 1,01 bilionu korun).

"Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy se tak stane," prohlásil Stoltenberg a cestu Ukrajiny do aliance označil za "nezvratnou". Ačkoliv shoda na bilionové podpoře Ukrajiny pro příští rok padla, ani Stoltenberg, ani takzvaná Washingtonská deklarace, výsledek dnešního zasedání, nezmiňuje víceletý finanční závazek pro pomoc Kyjevu, o který Stoltenberg usiloval.

Účastníci summitu rokovali také o Číně, a to nejen v souvislosti s vývojem v jihovýchodním Pacifiku, ale také právě v souvislosti s Ukrajinou. Peking podle Stoltenberga umožňuje Rusku, aby v invazi do sousední země pokračovalo; děje se tak prostřednictvím dodávek technologií dvojího použití, především mikroelektroniky používané v moderních zbraňových systémech.

"NATO není organizací, která uvaluje ekonomické sankce. Zastupujeme ale polovinu světové ekonomiky a pokud bude Čína (v podpoře Ruska) pokračovat, zasáhne to její zájmy," uvedl Stoltenberg s tím, že je na Evropské unii a dalších institucích, aby na Čínu uvalovaly ekonomické sankce.

Čínské zastoupení při Evropské unii v reakci na deklaraci z Washingtonu uvedlo, že prohlášení NATO "je plné útočné rétoriky" a vychází z "mentality studené války".

"Všem je dobře známo, že Čína není původcem ukrajinské krize...paragrafy o Číně jsou provokativní očividné lži a očerňování," stojí v prohlášení, které opakuje čínský postoj, podle něhož Peking přísně kontroluje vývoz technologií dvojího použití.

Summitu, na kterém Českou republiku zastupuje prezident Petr Pavel, se účastní i americký prezident Joe Biden, který zopakoval své minulé prohlášení, že USA jsou odhodlané "bránit každý kousek území NATO".

V souvislosti s pokračující prezidentskou kampaní ve Spojených státech odpovídal Stoltenberg na novinářský dotaz, zda podle něj USA zůstanou spojencem NATO i v případě, že v Bílém domě usedne republikán Donald Trump. Biden (81) čelí narůstajícímu počtu výzev, aby z kampaně před listopadovými volbami odstoupil kvůli svému vysokému věku. Členství v NATO je podle Stoltenberga v bezpečnostním zájmu USA. "Spojené státy jsou samozřejmě velké, čtvrtina světové ekonomiky. Ale s NATO mají polovinu. USA má více než 30 přátel a spojenců. To Rusko ani Čína nemají," uvedl generální tajemník a dodal, že podpora NATO má v USA širokou podporu napříč oběma hlavními stranami.

"Hlavní kritika ze strany Trumpa i dalších nebyla proti NATO, ale proti členům aliance, kteří do něj dost neinvestují. To se změnilo... 23 spojenců (v rámci aliance) nyní dává alespoň dvě procenta HDP na obranu...to je úplně jiný svět," dodal Stoltenberg.

Navýšení obranných výdajů umožnilo podle Stoltenberga alianci posílit společnou protivzdušnou obranu a "adaptovat" strukturu vojenského velení, které zahrnuje i nejnovější členy Finsko a Švédsko. NATO ve středu podle agentury Reuters oznámilo dokončení systému protiraketové obrany Aegis Ashore, který zahrnuje především základny pro odhalování a zadržování balistických raket umístěné v severním Polsku a Rumunsku, radarový systém v Turecku a americké torpédoborce ve Španělsku.

Členské státy se ve středu rovněž shodly, že NATO jako celek od Spojených států převezme koordinaci pomoci Ukrajině, na které se bude podílet kolem 700 lidí z NATO v čele s vysoce postaveným generálem, jehož jméno Stoltenberg na tiskové konferenci prozatím odmítl upřesnit, a velitelstvím na americké vojenské základně ve Wiesbadenu.

Pavel se Zelenským

Český prezident Petr Pavel ve středu ve Washingtonu jednal s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským o naplňování mírového plánu, situaci na bojišti či české muniční iniciativě. Tématem bylo také zahájení přístupových jednání o vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Novinářům to sdělil odbor komunikace prezidentské kanceláře.

Jednání delegací se zúčastnili i šéf české diplomacie Jan Lipavský, ministryně obrany Jana Černochová a náčelník generálního štábu Karel Řehka.

"Na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským pan prezident diskutoval o naplňování mírového plánu prezidenta Zelenského v návaznosti na jednání na summitu ve Švýcarsku, aktuální situaci na bojišti, české muniční iniciativě, ale i zahájení přístupových jednání o vstupu do EU," sdělila prezidentská kancelář.

Ukrajinský prezident na síti X uvedl, že státníci mimo jiné koordinovali své pozice před dnešním jednáním Rady NATO-Ukrajina. Také on mezi tématy jednání zmínil muniční iniciativu a ukrajinskou cestu do EU a NATO. "Děkuji za pomoc při snaze o přiblížení Ukrajiny k NATO a o obnovení spravedlivého míru," uvedl Zelenskyj.

Jednání ve Švýcarsku v polovině června vycházela především z desetibodového Zelenského plánu, který jako jednu z podmínek míru uvádí stažení Rusů z okupovaných částí Ukrajiny včetně anektovaného Krymu.

Český premiér Petr Fiala na konci června oznámil, že první zásilka munice zajištěné skrze českou iniciativu před časem dorazila na Ukrajinu. Ministryně Černochová poté upřesnila, že se jednalo až o 50.000 kusů munice. Česko na doručení spolupracovalo s Německem. Do iniciativy se dosud zapojilo 18 zemí, z toho 15 přislíbilo peníze. Česko, které vyhledává munici na trzích mimo EU, na iniciativu přispělo téměř 866 miliony korun. Cílem je letos na Ukrajinu dopravit 500.000 kusů munice.

Rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii zahájila Ukrajina koncem června na první mezivládní konferenci v Lucemburku. Za historický den pro Ukrajinu i Evropu to tehdy označil ukrajinský premiér Denys Šmyhal.