Důvodem nižšího než předpokládaného výběru daně z neočekávaných zisků od bank byly vyšší úroky vyplacené střadatelům. Uvedl to premiér Petr Fiala v odpovědi na písemnou interpelaci předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO a bývalé ministryně financí Aleny Schillerové. Stát na této dani od bank vybral asi 700 milionů korun, zatímco předpoklad byl asi 33 miliard. Schillerová nižší než plánovaný výběr této daně už dříve kritizovala a označila ho za fiasko.

Premiér uvádí mimo jiné, že střadatelé vlivem vyšších úrokových sazeb přesouvali peníze na lépe úročené spořicí účty. To mělo za následek výrazný růst úrokových nákladů bank. Tento argument ale Schillerová odmítá. Z veřejných zdrojů je podle ní dohledatelné, že v době zavádění mimořádné daně byly sazby na spořicích účtech stejné, nebo dokonce vyšší než v druhé polovině roku 2023.

Fiala ale uvádí s odvoláním na údaje ministerstva financí, že vyšší úrokové sazby se promítly ve výběru daně z příjmů fyzických osob u srážkové daně, kde daň z připsaných úroků na nepodnikatelských účtech strhává sama banka. Zde výběr vzrostl proti předpokladu o 8,8 miliardy a podle odhadů ministerstva financí se na tom čtyřmi až sedmi miliardami podílela daň z úroků. To podle MF odpovídá možnému výběru mimořádné daně v rozmezí 16 až 28 miliard korun.

Takzvanou windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Loni její poplatníci odváděli pouze zálohy na této dani. Daňové přiznání za loňský rok k této dani podají až letos. Celkový výběr této daně do veřejných rozpočtů měl podle plánu činit 85 miliard korun, stát ale vybral jen 39,1 miliardy, stojí v odpovědi premiéra.

V další z písemných interpelací se Schillerová premiéra Fialy dotázala, jaká konkrétní opatření chce vláda spustit, aby podpořila hospodářský růst. Podotkla přitom, že loni schválený vládní konsolidační balíček přitom naopak růst snižuje.

Fiala jí však odpověděl, že konsolidační úsilí vlády ve spojení s investováním do dopravní infrastruktury znamená naopak pozitivní dopad na stav celé ekonomiky. Dodal, že očekávaný růst české ekonomiky pro letošní rok převyšuje růst v řadě evropských zemí včetně eurozóny, která očekává růst pod jedním procentem hrubého domácího produktu. "Věřím, že tento pozitivní výhled vývoje české ekonomiky oceníte," dodal premiér.

Ministerstvo financí podle dubnové prognózy očekává růst ekonomiky o 1,4 procenta. Evropská komise předpokládá růst české ekonomiky o 1,1 procenta, V prognóze z poloviny února předpovídá celé EU růst o 0,9 procenta a eurozóně o 0,8 procenta.