Tlak na růst platů ve státní sféře neustává ani po úterní schůzce tripartity. Ministr práce Marian Jurečka ze setkání odešel s tím, že je vláda ochotna zvedat úředníkům a dalším zaměstnancům ve státní službě o 7 až 10 procent. S tím ale dále nesouhlasí odbory, pro něž je 10 procent minimum. Jejich šéf Josef Středula pak ve středu požadavek zopakoval s poukazem na propad reálných mezd v minulých měsících. Jasno má být příští měsíc.

O tom, jak konkrétně by se totiž platy ve státním sektoru mohly zvednout, bude jasno po 1. červenci. Vláda by pak o případném přidání rozhodovala nejpozději 24. července, ohlásil ministr Jurečka.

„Dneska jsme se dohodli, že bychom okamžitě po 1. červenci viděli to, jak je možné případně přistoupit ke zvýšení od 1. 9. s tím, že pokud bychom k tomu přistoupili, tak by se to opravdu týkalo těch vybraných skupin, u kterých je potřebnost největší. Případně – znovu říkám případně – bychom o tom navýšení nejpozději rozhodovali na vládě 24. července,“ uvedl Jurečka. Podle něj pak bude pokračovat v srpnu a září při přípravě rozpočtu na příští rok debata, jak by se mohly upravit výdělky od ledna zbývajícím pracovníkům veřejné sféry.

Platy se zdevastovaly, řekl Středula

Deník Echo24 se v rámci zjišťování situace v koalici obrátil na šéfy dalších stran. Zatímco Piráti víceméně souhlasí, Starostové poukazují na nutnost některých systémových změn a TOP 09 zase argumentuje těžkými časy a snahou šetřit. V době schodků státního rozpočtu by bylo případně nutné hledat další příjmy, uvedla šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

„Pro TOP 09 je zásadní slib voličům, že budeme snižovat strukturální deficit. Pokud tedy má dojít k navýšení platů ve státní sféře, musíme zároveň říct, z čeho to budeme financovat. A KDU-ČSL se v tomto ohledu brání mimo jiné i zdanění tichého vína, což mohlo přinést prostředky navíc do státního rozpočtu,“ vzkázala Jurečkovi Pekarová Adamová.

Platy se „zdevastovaly“, míní Středula @odbory v rozhovoru s @MarekVyborny @kducsl. „Za období 2021 až 2023 se zahrnutím inflace 2024 je propad příjmů pracovníků veřejného sektoru vysoce přes 20%. U těch, kteří nedostali přidáno vůbec, je to takřka 27%."

https://t.co/0FLkOPLN2m

— Josef Středula (@JStredula) June 26, 2024

„Voličům jsme zároveň slíbili, že snížíme počty úředníků na ministerstvech. Jsem moc ráda, že náš ministr zdravotnictví Vlastimil Válek tak výrazným způsobem učinil, nedá se to však bohužel říct o všech resortech, mnohde je tomu naopak. Ruku v ruce s případným navyšováním výdajů se proto musíme vždy dívat na oblast příjmů. Na to zejména bude TOP 09 při jednání klást důraz,“ dodala. Více jsme psali zde.

Své požadavky ale stále mají i odbory. Platy se „zdevastovaly“, míní jejich šéf Středula. „Za období 2021 až 2023 se zahrnutím inflace 2024 je propad příjmů pracovníků veřejného sektoru vysoce přes 20 procent. U těch, kteří nedostali přidáno vůbec, je to takřka 27procentní.“

Odbory žádaly původně přidání do tarifů od září o 15 procent. Podle ministerstva by to stálo do konce roku 22 miliard korun. Na růst o pět procent by bylo potřeba sedm miliard korun. Ve veřejné sféře pracuje 846 300 lidí. Z nich výdělek podle první tabulky dostává 359 900 a zaměstnanců státu je 70 400.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů spolu v úterý jednali poprvé poté, co odboráři začátkem května opustili předčasně zasedání tripartity. Stěžovali si tehdy na to, že vládní strana nebere ohled na jejich argumenty. Podle Jurečky byla dnes diskuse korektní a věcná, ocenil to. Středula na dotaz, zda si situaci s vládou předáci už vyjasnili, odpověděl, že moudřejší má jasno. Tím moudřejším jsou podle něj odbory.

Plat ve veřejném sektoru stanovuje pět tabulek s jednotlivými tarify podle odbornosti a délky praxe. Podle Jurečky by se mohla od září upravit první tabulka pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogické síly ve školství. Druhou tabulkou se řídí odměňování v sociálních službách, třetí se používá pro zdravotníky a sestry, čtvrtá pro lékaře a zubaře a pátá pro učitele. Vlastní tabulku pak mají bezpečnostní složky i státní zaměstnanci. Od září by si mohli polepšit i lidé ve státní službě.

Zvýšení tarifů v nejnižší tabulce navrhla i část zaměstnavatelů. Unie a konfederace zaměstnavatelských svazů už dřív vládě doporučily zvednout těmto zaměstnancům základ výdělku o pět procent, a to už od letošního dubna. Poukazovali na to, že zhruba polovina tarifů v této tabulce je pod hranicí minimální či zaručené mzdy a že je obtížné za takových podmínek zaměstnance získat a udržet. Dnes zástupci zaměstnavatelů uvedli, že by byli od září pro zvýšení o sedm procent.

Ministr uvedl, že podle vývoje rozpočtu bude jasná suma navíc, která se může do výdělků rozdělit. Navýšit by se pak podle toho mohly tarify. Upravit by se mohly o sedm až deset procent. „Určitě nelze předpokládat nic mimo tento interval,“ dodal šéf resortu práce.