Deficit ve výši 252 miliard. Tak zní návrh rozpočtu, který vládě Petra Fialy (ODS) předložilo ministerstvo financí. Podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) se už výše schodku pravděpodobně měnit nebude, změny mohou nastat v jednotlivých kapitolách, jejichž přehled přináší deník Echo24. Změny požadují koaliční partneři, šéf Pirátů Ivan Bartoš deníku Echo24 sdělil, že proběhne společné jednání s hnutím STAN ohledně dalšího postupu. Vláda musí sněmovně předložit rozpočet sněmovně do konce září.

„Rozpočet vládě předkládám se schodkem 252 miliard, na kterém je dohoda vládní koalice. Během září budou pokračovat politická jednání o výdajích jednotlivých kapitol, nicméně schodek rozpočtu by měl zůstat zachován. Vládou schválený finální návrh rozpočtu na rok 2024 tak představíme za necelé čtyři týdny,“ uvedl v pátek Stanjura. Jedná se o deficit o 20 procent vyšší než jeho verze, kterou vláda avizovala v květnu při představování konsolidačního balíčku. Představitelé koalice Spolu pro Echo24 už dříve řekli, že by chtěli deficit nižší, ideálně co nejblíže hranici 200 miliard korun (psali jsme zde).

Národní rozpočtová rada (NRR) považuje za velmi předčasné hodnotit nynější návrh. „Ten bude ještě předmětem dalšího jednání a jsou v něm možné či spíše pravděpodobné změny či úpravy. Pro NRR bude zásadní až to, v jaké podobě a s jakými parametry bude konečný návrh schválen vládou v září a předložen do Poslanecké sněmovny ČR,“ uvedla pro Echo24 NRR.

„U tohoto návrhu bude pak nutné posuzovat nejen schodek samotného státního rozpočtu, ale i dalších mimorozpočtových fondů, například Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), jejichž saldo se přímo propisuje do salda hospodaření celých veřejných financí,“ upozornila NRR. Na problematiku SFDI upozorňuje NRR opakovaně i v souvislosti s letošním rozpočtem.

„Všichni jsou strašně upnutí na to jedno číslo, my jsme na něj upnutí trochu méně, protože víme, že když vezmete 30 miliard na dopravní infrastrukturu a jenom je vyříznete ze státního rozpočtu a jenom je přendáte do vedlejšího mimorozpočtového fondu (SFDI), tak se vám s deficitem či dluhem veřejných financí vůbec nic nestane. Jenom to opticky pak vypadá, že všichni mluví o 295 miliardách, ačkoliv pro nás je to i tak 325 miliard,“ řekl pro Echo24 v květnu šéf NRR Mojmír Hampl v souvislosti s letošním rozpočtem.

Navrhovaná výše deficitu sklidila ostrou kritiku, sám Stanjura na sociálních sítích uvedl, že by si představoval schodek o 20 až 25 miliard nižší. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská na síti X uvedla, že návrh překračující 2,5 procenta HDP, posouvá zamýšlenou konsolidaci na samou spodní hranici nutného a potřebného. Exministr financí Miroslav Kalousek uvedl, že už se o žádnou konsolidaci nejedná.

Bartoš chce přísnost na agrokoncerny, Piráti budou jednat se STAN

Podle šéfa Pirátů a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše žádná finální dohoda v tuto chvíli není a dál se jedná. „Je svolané jednání koalice Pirátů a Starostů, kde si řekneme další společný postup. Ministerstvo financí totiž navrhuje škrtat v oblastech, které ovlivňují každodenní život běžného člověka a jeho kvalitu. Zasaženy jsou oblasti vzdělávání, bydlení i peníze pro lidi v regionech a obcích, které kvůli své poloze, velikosti či nějakému strukturálnímu problému strádají,“ řekl pro Echo24 Bartoš.

„Ostatně pomoc těmto lokalitám, kde žije skoro čtvrtina občanů České republiky, jsme skrze národní programy s vládou slíbili i na našem výjezdním zasedání na Jesenicku. Takový postup by se nám přitom mohl velmi vymstít. Podcenění těchto oblastí by v konečném důsledku společnost poškodilo a dlouhodobě generovalo ještě vyšší náklady pro státní rozpočet. Nechceme žít na úkor budoucích generací,“ uvedl Bartoš s tím, že ozdravení financí se musí dělat citlivě a promyšleně a naopak investovat do strategických oblastí.

„Výrazně rozpočtově přísnější bychom naopak měli být směrem k podpoře velkých firem či agrokoncernů. Ostatně takto byl prezentován i úsporný přístup v dotační politice. Toto bych chtěl v budoucích jednáních, než vláda předloží rozpočet do sněmovny, zohlednit,“ řekl redakci Bartoš. Ohledně úspor na provozu a platech se MMR podle něj řídí dohodou o objemu 2 %. „I v této otázce je třeba počkat na finální dohodu o státním rozpočtu na příští rok,“ řekl Bartoš.

Podle prvního místopředsedy hnutí STAN Lukáše Vlčka se ještě o výsledném návrhu, který půjde do sněmovny, bude jednat. Postoj hnutí, o němž deník Echo24 psal zde, je takový, že vyšší ale cíleně utracený schodek je lepší, než za každou cenu deficit nižší. „Nám jde primárně o to, jakou ten rozpočet má strukturu, na co stát prostředky vynakládá a aby se snižoval strukturální schodek. Chceme, aby peníze směřovaly k něčemu, co má vyšší přidanou hodnotu. Ať jsou to investice, ale za nás hlavně otázka školství a vzdělávání obecně,“ řekl pro Echo24 Vlček.

„Mě konkrétně zajímá snížení příjmů o 1,6 procenta, ale celé to ještě bude na nějakou debatu. Nás zajímá samotné složení, máme tady řadu závazných výdajů, které nově schválila sněmovna. Ať už to jsou dvě procenta HDP na obranu, ale také 130 procent průměrné mzdy pro pedagogy. My tu pedagogickou stránku věci chápeme jako sice mandatorní, ale také investiční část rozpočtu, která v budoucnu přinese velké výhody,“ dodal Vlček.

V tabulce níže jsou vidět rozpočty jednotlivých kapitol. Nejvyšší kapitolou je tradičně ta ministerstva práce a sociálních věcí. I ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) nicméně uvedl, že ve své kapitole rozhodně bude ještě během září požadovat změny.