Věk pro odchod do starobního důchodu poroste o měsíc ročně do věkové hranice 67 let, o dva roky vyšší než teď. Od přespříštího roku se má deset let snižovat výpočet nových penzí. Započítávat se bude každý rok menší část výdělku. Změny přinese koaliční důchodová reforma, kterou podepsal prezident Petr Pavel, informoval Hrad.

Nyní opoziční hnutí ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, podstatnou část podle nich asociálních úprav v penzích zruší.

Důchodová reforma má podle vlády zajistit dostatek peněz i na důchody současných třicátníků, čtyřicátníků a dalších generací. Bez reformních změn by propad penzijního systému dosahoval podle koaličních představitelů v polovině století až pěti procent hrubého domácího produktu, v nynějších částkách asi 350 miliard korun.

Zástupci opozičních ANO a SPD tvrdili, že vládní penzijní novela není reformou, ale jen souhrnem nesourodých parametrických změn bez společného cíle. Důchody podle nich k rozvratu veřejných financí vést nemohou.

Pavel ohlásil záměr důchodovou reformu podepsat už v listopadu. "Možností, jak důchodový systém učinit udržitelným, zase tak mnoho není. A zvolnit se dá vždycky. Přitahovat se dá mnohem hůř. Jestliže dnes trochu přitáhneme, tak nám to může do budoucna jenom pomoci," řekl tehdy prezident. V říjnu se s odborníky shodl na tom, že opatření významně přispějí ke stabilitě penzí pro příští desetiletí.

Prezident Petr Pavel podepsal naši důchodovou reformu. Díky této reformě bude systém penzí udržitelný a zajistí důstojné důchody i pro budoucí generace!

— ODS (@ODScz) December 13, 2024

Důchodový věk se zvyšuje už teď, a to u mužů o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři. Na současnou hranici 65 let se měl dostat ve 30. letech tohoto století. V 67 letech by podle reformy měli odcházet do důchodu lidé narození po roce 1988. Výpočet nových penzí by se měl snižovat mezi lety 2026 a 2035. Z dosud plně zohledňované částky do první příjmové hranice by se po deseti letech bralo v potaz 90 procent a za odpracovaný rok by se místo nynějšího 1,5 procenta počítalo 1,45 procenta.

Koalice ve vládní novele omezila z původně navrhovaných asi 125 000 na přibližně desetinu okruh pracovníků v náročných profesích s nárokem na dřívější odchod do penze bez jejího krácení. Možnost, kterou nyní mají jen horníci v hlubinných dolech, zdravotničtí záchranáři a podnikoví hasiči, se bude nově týkat i zhruba 12 000 lidí v nejrizikovější kategorii prací. Zaměstnavatel za bude hradit o pět procentních bodů vyšší odvody. Zhruba 112 000 pracovníkům z části třetí kategorie rizik by měli zaměstnavatelé podle chystaného návrhu koalice povinně přispívat čtyřmi procenty mzdy do třetího penzijního pilíře na individuální účty.

Vládní reforma přináší řadu dalších opatření. Počítá například se zvýšením minimálního důchodu na pětinu průměrné mzdy a s úpravami výchovného, které se má dál vyplácet jen na třetí a další dítě. Na první dva potomky je má podle vládní novely nahradit započítání fiktivního výdělku. Bude ale platit pravidlo, podle kterého bude výchovné činit nejméně 500 korun na dítě. Reforma zavede třeba i dobrovolný společný vyměřovací základ manželů nebo registrovaných partnerů.