Tisíce ultraortodoxních židů, takzvaných charedimů, se v neděli střetly s policií během protestu proti zavedení branné povinnosti pro tuto část izraelské populace. Desetitisíce lidí nejprve protestovaly pokojně, po setmění se ale část davu vydala do centra města a začala se chovat násilně, píše agentura AP.

Policie pět demonstrantů zadržela. Dva z nich napadli příslušníky ozbrojených sil, tři zadržela za házení kamení a dalších předmětů. Objevily se informace o jednom zraněném, píše server The Times of Israel. Policie k rozehnání davu podle AP použila vodní děla naplněná zapáchající vodou.

מטחי אבנים בלתי פוסקים של מפגינים חרדים על כוחות מג״ב.
עימותים קשים במקום pic.twitter.com/OZmQKPTjdO

— רוני גרין שאולוב - Roni Green Shaulov (@Ronigreensha) June 30, 2024

Část z protestujících napadla i automobil Jicchaka Goldknopfa, ministra pro výstavbu a bydlení v současné vládě Benjamina Netanjahua. Podle izraelských médií musela ministra, který je sám charedim, z místa evakuovat policie.

משבר הגיוס: מפגינים חרדים תקפו את רכבו של השר גולדקנופף שהיה בדרכו לביתו@AkivaWeisz pic.twitter.com/x509Exq3D3

— כאן חדשות (@kann_news) June 30, 2024

Izraelský nejvyšší soud tento týden rozhodl, že do armády je třeba povolat i ultraortodoxní židovské muže, pro které od roku 1948 platí výjimka z branné povinnosti. Vojenská služba je v Izraeli povinná pro muže i pro ženy. Povolání charedim se dostalo na stůl po osmi měsících války v Pásmu Gazy, během níž padlo 600 izraelských vojáků a do služby byly povolány desítky tisíc rezervistů. Na palestinské straně zemřelo v Pásmu Gazy 37 877 lidí, převážně civilistů.

V době války Izraele proti palestinskému hnutí Hamás, které Západ považuje za teroristickou organizaci, by rozhodnutí povolat charedim mohlo vést ke kolapsu vlády Benjamina Netanjahua, na níž se podílejí i ultraortodoxní politické strany, píše AP.