Pražský městský soud ve čtvrtek zrušil usnesení, kterým Poslanecká sněmovna v květnu loňského roku odvolala Daniela Köppla z funkce člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli střetu zájmů. Podle správního senátu poslanci pořádně nezdůvodnili, proč zamítli jeho argumenty, které proti svému odvolání vznesl. Rozhodnutí je pravomocné, lze proti němu ale ještě podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle Karla Havlíčka (ANO) se potvrdilo, že odvolání bylo politicky motivované. Podle Jakuba Michálka (Piráti) soud zrušil rozhodnutí Poslanecké sněmovny z formálních důvodů.

Návrh na odvolání Köppla podpořili poslanci koaliční většiny, opoziční zákonodárci byli proti. Köppl byl mimo jiné spojován s volebním týmem prezidentského kandidáta, předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Podle většiny dolní komory porušil zásadu nestrannosti a nezávislosti. Köppl se už dříve vůči výtkám hájil slovy, že zákon neporušil.

Köppl se proti rozhodnutí Sněmovny bránil žalobou. Mužův právní zástupce Jan Tryzna v ní mimo jiné uvedl, že jeho klient poskytl poslancům zcela konkrétní námitky proti svému návrhu na odvolání. Ti se však k jeho argumentům vůbec nevyjádřili. „Usnesení Poslanecké sněmovny bylo téměř shodné s návrhem na odvolání,“ prohlásil právník.

Soud mu dal za pravdu. Z rozhodnutí Sněmovny podle něj není zřejmé, proč Köpplovy námitky zamítla. „Musí být seznatelné, jakými úvahami se žalovaný při zamítnutí námitek řídil,“ odůvodnila zrušení usnesení členka správního senátu Jitka Hroudová. Köppl, Tryzna ani právní zástupkyně Poslanecké sněmovny Jiřina Čížková se po skončení jednání k verdiktu nechtěli vyjadřovat.

Návrh na Köpplovo odvolání upozorňoval nejen na televizní vystoupení, v nichž byl označen jako člen Babišova marketingového týmu, ale také na platbu, kterou dostal z transparentního účtu hnutí ANO. V dokumentu se psalo i o smlouvách, které s Köpplem uzavřela Sněmovna a týkaly se práce pro místopředsedu dolní komory Karla Havlíčka a poslankyni Janu Pastuchovou (oba ANO).

Místopředseda ANO Karel Havlíček uvedl, že bylo Köpplovo odvolání účelové a politicky motivované. Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob naopak míní, že pro něj byly relevantní důvody.

"Jsem rád, že soud potvrdil moji tezi, že Pirátům a dalším vládním poslancům nešlo vůbec o právo nebo nezávislost mediálních rad, ale byla to pouze snaha o politizaci a možnost ovlivňovat tyto instituce," uvedl Köppl. "My jsme od začátku tvrdili, že to je účelová hra, že to je politicky motivované," doplnil Havlíček. "Do značné míry se potvrdilo, co jsme říkali. Jakmile se do těchto oblastí začne tahat politika, může to vždycky dopadnout tímto způsobem," dodal.

"Neměli bychom se podle mě točit na formalitách, místo abychom posuzovali podstatu věci, že pan Köppl nemůže sedět jedním zadkem na dvou židlích, na jedné jako markeťák placený ANO a na druhé jako úředník kontrolující vyváženost médií," reagoval Michálek. Podotkl, že rozhodnutí není konečné a může ho zrušit Nejvyšší správní soud. Nevyloučil to, že Sněmovna se ještě k tomuto tématu vrátí. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob uvedl, že za odvoláním Köppla byly relevantní důvody. "Rozhodnutí soudu je potřeba respektovat. V tuto chvíli ovšem neznám jeho zdůvodnění. To je potřeba pečlivě prostudovat. Až poté bude možné analyzovat, zda má toto rozhodnutí důsledky pro další rozhodování Poslanecké sněmovny," sdělil Jakob. "Věcně jsem ale přesvědčen, že pro odvolání pana Köppla byly relevantní důvody," dodal.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání má 13 členů. Köppla vybrala Sněmovna v červenci 2021, do volby ho nominovalo ANO. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání mimo jiné uděluje, mění a odnímá licence k provozování vysílání, dohlíží na pluralitu programové nabídky a informací a dbá na obsahovou nezávislost vysílání. Sleduje také obsah rozhlasového a televizního vysílání, za porušení vysílacích zákonů ukládá sankce.

V minulosti se soudy zabývaly odvoláním členů RRTV v souvislosti s arbitráží mezi Českem a Central European Media Enterprises (CME). Třináctičlennou radu odvolal v roce 2003, za jiných právních předpisů, tehdejší premiér ČSSD Vladimír Špidla. Justice později konstatovala, že odvolání bylo nezákonné. Nejvyšší soud pak potvrdil rozsudek, podle kterého musel stát vyplatit šesti bývalým radním přes 14 milionů korun jako náhradu ušlého platu.