Donald Trump se zastal koček, proto mu darovaly devět životů. To byl vtip, který koloval po sociálních sítích po druhém neúspěšném atentátu na amerického prezidenta. Vůbec kočky jsou neočekávanými hlavními postavami současné prezidentské kampaně. Nejdřív republikánský kandidát na viceprezidenta J. D. Vance pobouřil demokraty, když si stěžoval, že zemi údajně řídí „bezdětné dámy s kočkami“. Opravdová kočičí hvězdná chvíle přišla ale během televizního duelu.

Byl to zlomový moment. Zpočátku debata byla víceméně vyrovnaná. Asi po dvaceti minutách ale kandidátka demokratů Kamala Harrisová připravila Trumpovi past. Moderátorskou otázku ohledně krize na mexické hranici obrátila v útok proti Trumpovi, když ho obvinila z blokace zákona, který by zpřísnil imigrační režim. Najednou ale změnila téma. „Chystám se udělat něco opravdu neobvyklého,“ prohlásila směrem k divákům. „Chystám se vás pozvat na jeden z mítinků Donalda Trumpa. Protože je opravdu zajímavé to sledovat.“ Krátce popsala, jak Trumpovy mítinky probíhají, a dodala: „A také si všimnete, že lidé začínají z jeho mítinků odcházet předčasně z vyčerpání a nudy.“

Trump do pasti skočil oběma nohama. Když ho moderátor vyzval k reakci na tvrzení, že zablokoval protiimigrační zákon, odpověděl: „Nejdřív se vyjádřím k mítinkům…“ Spustil tirádu o tom, jak jeho mítinky jsou nejlepší v historii, nikdo nechodí naopak na mítinky Harrisové, a pak vyřkl tuto památnou větu: „Ve Springfieldu jedí psy. Lidé, kteří přišli, jedí kočky. Žerou – žerou domácí zvířata lidí, kteří tam žijí.“

Narážel na fámu, že migranti z Haiti v městečku Springfield ve státě Ohio unášejí a konzumují domácí mazlíčky. Přes usilovnou snahu najít jakéhokoli Haiťana grilujícího Micinku se zatím nepodařilo žádného identifikovat. Podařilo se jen vypátrat autorku původního postu na Facebooku, který celou paniku ohledně jedení koček spustil. Přiznala, že informaci má „od kamaráda, který to slyšel od jiného kamaráda, který to slyšel od známého“. Internet oběhlo policejní video ženy zadržené za zabití a snědení kočky. Jenže se to odehrálo v Cantonu, ne ve Springfieldu a žena byla rodilá Američanka, ne z Haiti. Pravicový aktivista Chris Rufo pak zveřejnil údajně nevyvratitelný důkaz, krátké video grilu, na němž se opékají kočky. Jenže video bylo přes rok staré, nekvalitní, z Daytonu, ne ze Springfieldu a nejspíš to nebyly kočky, ale kuřata. Nakonec tu je muž z Columbusu vyfotografovaný s mrtvou husou. Ani ten nebyl z Haiti a podle policie husa pošla při dopravní nehodě. Springfieldské úřady veškeré zprávy o konzumaci jakýchkoli domácích mazlíčků popřely.

To naprosto ilustruje problémy Trumpovy kampaně. Springfield má asi 60 tisíc obyvatel, z toho je až 20 tisíc relativně nově legálně příchozích migrantů z Haiti. Soužití, jak vyplývá ze stížností přednesených na jednání městské rady, není zcela harmonické. Místní si třeba stěžovali, že nově příchozí podezřele lehce získávají řidičské průkazy a pak hodně bourají, vadí jim i dlouhé fronty na sociální dávky. Na druhé straně se objevilo svědectví místního továrníka pochvalujícího si Haiťany jako dobré pracanty, kteří neberou drogy.

Trump mohl Springfield využít jako příklad problémů souvisejících s masivní imigrací, spojit doložená svědectví místních s problematikou růstu cen bytů nebo přeplněných škol. Místo toho se uchýlil k opakování drbů z internetu, působil jako šílenec a jeho kampaň zabředla do bitvy, kterou nemohla vyhrát.

Nebo mohla? Již v roce 2016 se ustálila poučka, že Trumpa je potřeba „brát vážně, ale ne doslovně“. Tedy Trumpovy výroky nemusejí být pravdivé, aby vyjadřovaly a podchytily starosti Američanů. Haiťané sice nejedí kočky, ale Trump otevřením tématu dokazuje své odhodlání řešit masivní migraci. Tato teorie se ale neprojevuje v průzkumech. Jak upozorňuje známý datový analytik Nate Silver, v celostátních průzkumech průměrný náskok Harrisové od debaty narostl z 2,2 procentního bodu na 2,9 a možná ještě poroste. Některé výzkumy jí přisuzují náskok až 4,6 bodu. Tím ale Trumpovy problémy jen pokračují.

Americké volby nevyhraje ten, kdo získá absolutní většinu hlasů, ale kandidát, jenž obdrží většinu ve sboru volitelů. Těch je 538 a jsou rozděleni mezi jednotlivé státy podle velikosti. Nejvíc voliteli, 54, disponuje Kalifornie, nejmenší možný počet volitelů je tři. Drtivá většina států rozděluje volitele podle pravidla „vítěz bere vše“, kromě Nebrasky a Maine. Díky tomuto mechanismu vítěz voleb nemusí být kandidát s největším počtem hlasů napříč Amerikou. V roce 2016 Hillary Clintonová získala 48,2 % hlasů proti Trumpovým 46,1 %, ale jen 227 volitelů proti Trumpovým 304.

Většinu států lze rozdělit na republikánské nebo demokratické podle toho, koho tradičně volí. Reálně volby rozhodne sedm přelétavých států. Konkrétně Georgie, Severní Karolína, Pensylvánie, Michigan, Wisconsin, Arizona a Nevada. Z nich je nejdůležitější Pensylvánie s 19 voliteli. Pokud Trump vyhraje v Pensylvánii, stačí mu vyhrát ještě v Georgii (16 volitelů) a má Bílý dům jistý. Případně by potřeboval získat další dva státy. Pensylvánské vítězství Harrisové by Trumpovi cestu do Washingtonu notně zkomplikovalo. Všeobecně se předpokládá, že ten, kdo vyhraje v Pensylvánii, vyhraje i volby celkově. Harrisová má dlouhodobě malý náskok v Nevadě, Michiganu a Wisconsinu, Trump měl ve zbytku, ale často v rámci statistické chyby. To se změnilo v posledních dnech. Podle stránky RealClearPolitics Harrisová urvala vedení v Pensylvánii o 0,6 procentního bodu. Šance obou kandidátů jsou momentálně v podstatě padesát na padesát. Harrisová má ale v současnosti vzestupnou tendenci.

Další špatná zpráva pro Trumpa je stoupající oblíbenost Harrisové. Poprvé podle průměru RealClear Politics na ni má víc Američanů pozitivní názor než negativní. Ukazuje se katastrofálnost debaty pro Trumpa. Oblíbená poučka zní, že na debatách nezáleží, protože nikoho nepřesvědčí. To tentokrát neplatí. Tyto volby jsou soubojem mezi rozpačitým výkonem Bidenovy administrativy a Trumpovou neoblíbeností. Debata Američanům připomněla, proč je Trump štve. Trump naopak nedokázal zdůraznit Bidenovy neúspěchy a propojit je s Harrisovou.

Přitom by to mělo být jednoduché. Podle průzkumu Pew Research Center si 55 % Američanů myslí, že Trump bude dělat dobrá rozhodnutí ohledně ekonomiky, o Harrisové se to domnívá jen 45 %. Ohledně imigrační politiky je to 52 % pro Trumpa a 45 % pro Harrisovou. „Historický nárůst migrace, který se odehrál bez jakékoli legislativy nebo debaty. Historický nárůst inflace, který byl způsoben pandemií, ale téměř jistě byl vyvolán deficity Bidenovy administrativy. Špatně zvládnuté stažení z Afghánistánu. Bezvýchodná proxy válka ve východní Evropě hrozící eskalací. Elita, jež se vrhla do woke radikalismu, který měl reálné důsledky i důsledky ve slonovinové věži, a to v podobě špatné progresivní politiky v oblasti kriminality, drog a školství,“ shrnul výkon demokratů za poslední tři a půl roku Ross Douthat v New York Times.

Dobře vedená kampaň s disciplinovaným kandidátem by neměla mít problém z neschopnosti demokratů udělat hlavní téma voleb. Trump má ale příliš velké ego. Raději se bude hádat o velikost svých mítinků než vést smysluplnou debatu.

Pak je tu ještě jeden faktor. Trumpova kampaň je příliš on-line. To bylo vyčítáno před čtyřmi lety Harrisové. V demokratických primárkách opakovala progresivní nápady populární na levicovém Twitteru, ale ne v reálném světě. Trump zvolil podobnou taktiku, avšak zprava. Spadá sem historka o pečených kočkách, ale třeba obhajoval útok na Kapitol 6. ledna 2021, znovu odmítl uznat, že prohrál volby v roce 2020, vychvaloval Viktora Orbána, řešil, jaké rasy je Harrisová doopravdy. Vniknutí davu do Kapitolu většinu Američanů vyděsilo. V posledních dnech se zdálo, že Trump přijal porážku před čtyřmi lety, když několikrát řekl, že „prohrál o chlup“. Vykládalo se to jako jeho pokus posunout se do středu. V debatě ale prohlásil, že to vše byl jen sarkasmus. To připomnělo voličům, že neustálé narážky na jeho nedemokratičnost mají něco do sebe. Běžný Američan netuší, kdo je Orbán, natož proč by ho měl mít za vzor. Jsou to ale oblíbená témata internetové pravice, která už několik let neopustila svůj sklep. Na debatu prý Trumpa připravovali lidé jako Laura Loomerová nebo kongresman Matt Gaetz, nejpodivnější postavičky současné americké pravice.

Tento problém znásobuje J. D. Vance. Nepochybně inteligentní, zároveň ponořený do internetové kultury. Jeho replika o „kočičích dámách“, pronesená v nějakém podcastu, sice běžně posbírá lajky na Twitteru, ale mimo virtuální svět lidi hlavně popudí. Vance s chutí opakoval fámy o pečených kočkách ve Springfieldu. Obhajoval to snahou připoutat pozornost k migraci. Spíš však připoutal pozornost k svému odpuzujícímu debatnímu stylu internetového diskutéra.

Volby budou 5. listopadu, zbývá dost času na náhlá překvapení a zákruty, zvlášť říjen na ně bývá tradičně bohatý. Pokud nakonec bude úspěšná Kamala Harrisová, nebude to tím, že klání vyhrála, ale tím, že Trump si ho prohrál.