Bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg obsáhle okomentoval současnou situaci Ukrajiny. Podle něj musíme být připraveni na jednání s Ruskem. Zároveň však upozorňuje, že ochota z ruské strany chybí a pro budoucí jednání bude klíčové, jak úspěšná bude ukrajinská ofenzíva. „Bude záviset na výsledku onoho tažení v průběhu letošního roku. Dosáhnou-li Ukrajinci významného postupu na frontě, tak dostanou víc území zpátky. Dosáhnou-li menšího postupu, dostanou zpátky méně,“ uvádí v rozhovoru pro Lidovky.cz. Na současný konflikt se tak dívá podobně jako prezident Petr Pavel.

Schwarzenberg vyjádřil skepsi k úplnému vítězství jedné či druhé strany. „Otázka je, jestli do konce letošního roku Ukrajina dosáhne nějakého zásadního postupu v osvobozování svých území. Potom by snad bylo možné začít jednání,“ uvedl Schwarzenberg. Zároveň však upozornil nemístnost mnoha rad, která Ukrajina dostává.

„Řeknu to takhle. Myslím si, že ti, kteří nejsou na Ukrajině, by měli držet hubu. Ti politici, kteří se na tom podílejí, mohou něco tiše naznačit mezi čtyřma očima. Ale zajisté by neměli říkat: Ukrajina by měla postoupit to a to území. Proto se já k tomu vyjadřovat nebudu. Nejlepší by bylo, kdyby Ukrajina získala zpět všechno včetně Krymu,“ uvedl Schwarzenberg.

To, že ukrajinský postup na bojišti do konce tohoto roku bude rozhodující pro základ budoucích mírových vyjednávání s Ruskem, řekl nedávno prezident Petr Pavel. „Musíme realisticky říct, že okno příležitosti (pro ukrajinský postup) se do konce tohoto roku víceméně uzavře. Nejen proto, že nastane zima, ale také kvůli nadcházejícím volbám na Ukrajině, v Rusku i Spojených státech... (Pak) uvidíme další pokles ochoty masivně podporovat Ukrajinu dodatečnými zbraněmi. Takže všechny tyhle podmínky pravděpodobně povedou k závěru, že to, co bude dosaženo do konce roku, bude východiskem pro vyjednávání,“ uvedl Pavel na nedávném summitu NATO ve Vilniusu.

Podle něj by se Západ měl snažit vytvořit takové podmínky, aby donutil Putinův režim odstoupit. Protože ten podle Schwarzenberga musí být poražen, jinak se v blízké budoucnosti může dostat až k hranicím Polska. „Vím, že je to nepříjemné, co říkám. Nikdo nechce vidět lidi umírat. Ale když to nebude teď, těch válek bude mnohem víc,“ říká Schwarzenberg.

Zároveň však jako diplomat nevylučuje možnost jednání. „O tom musíme uvažovat pořád. I o tom, jak vycházet s Ruskem. V každé situaci, ať je válka, či mír. Nemůžeme říci: teď s nimi nebudeme mluvit. To ovšem samozřejmě platí, pokud jsou i oni připraveni s námi mluvit. A do toho se jim nechce,“ upozorňuje Schwarzenberg.

Karel Schwarzenberg se vyjádřil k pozici Ukrajiny v době vyvrcholení summitu NATO ve Vilniusu. Za důležité považuje bezpečnostní garance, které Ukrajina získala od G7. Z toho, že Ukrajina nezískala pozvánku od NATO, překvapen není. „Rusové musí vědět, že překročí-li červenou linii, například kdyby nasadili jaderné zbraně či něco podobného, tak Západ půjde taky dál než dosud. Teď se velmi diskutovalo o kazetové munici. Rusové ji používali dlouho. Tudíž Ukrajinci prohlásili, že to není k vydržení, když ji používá jen jedna strana. Což chápu a Ukrajinci, protože byli tou municí ostřelováni, měli plné právo o ni žádat,“ uvedl v souvislosti s bezpečnostními garancemi včetně dalších zbraní od zemí G7.

Karel Schwarzenberg pochází z orlické větve rodu Schwarzenbergů. Jeho rodina po komunistickém převratu emigrovala do Rakouska. Karel Schwarzenberg odtamtud podporoval český disent a po revoluci se stal kancléřem prezidenta Václava Havla. Je také spoluzakladatelem TOP 09 a byl dvakrát ministr zahraničí. Po vypršení poslaneckého mandátu v roce 2021 se stáhl do ústraní.