Poslanci se po prázdninách znovu vracejí k takzvané velké mediální novele, která přináší změny ve financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Návrh z pera ministerstva kultury zahrnuje mimo jiné navýšení koncesionářských poplatků a rozšíření jejich platnosti na všechna zařízení schopná přijímat vysílání, včetně chytrých telefonů či tabletů. Návrh dlouhodobě budí emoce, jak mezi lidmi a politiky, tak konkurenčními soukromými médii, která nyní znovu apelují přímo na poslance, aby ještě legislativu přepsali.

Média sdružená v Asociaci provozovatelů soukromého vysílání (APSV) se vymezila vůči klíčovým bodům novely. Asociace v dopise, který má deník Echo24 k dispozici, adresovaném předsedovi mediálního výboru sněmovny Patriku Nacherovi (ANO) upozorňuje na rizika a možnou „destabilizaci“ duálního systému vysílání v České republice.

Zákon zatím prošel prvním čtením, teď jej před dalšími schvalováními projednává výbor. Očekává se, že některé pozměňovací návrhy padnou. Nacher přijetí dopisu potvrdil. „Dopis dorazil a přeposlal jsem jej kolegům,“ sdělil redakci. Podobných žádostí podle něj dorazilo v období čtvrteční schůze výboru vícero. „Teď bude čas pro jejich prostudování. Meritorně jsme to zatím neřešili, schůze výboru byla především pro stanovení termínu pro pozměňovací návrhy,“ dodal Nacher.

A co konkrétně soukromým vysílatelům vadí? Jedním z hlavních problémů, na které asociace upozorňuje, je nejasná a zastaralá definice veřejné služby, kterou poskytují veřejnoprávní média. „Neexistuje jasné vymezení toho, co přesně má veřejnoprávní služba zahrnovat, což brání efektivnímu plánování a kontrole využití veřejných prostředků,“ píše se v dopise. Asociace zároveň zdůrazňuje, že její opakované návrhy na modernizaci této definice byly ministerstvem kultury ignorovány, což narušuje důvěru ve spravedlivý legislativní proces.

Dalším sporným bodem je plánované navýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas, které mají vzrůst od ledna 2024. Zatímco televizní poplatek by měl vzrůst o 15 korun na 150 korun měsíčně, rozhlasový poplatek se má zvýšit o 10 korun na 55 korun měsíčně. Asociace kritizuje nedostatek transparentnosti při návrhu tohoto navýšení. „Chybí transparentní kalkulace, která by ospravedlnila navýšení a poskytla veřejnosti jasný přehled o tom, na co budou nové finanční prostředky vynaloženy,“ stojí v dopise.

Poplatky jako „skrytá daň“ pro firmy

Jeden z nejsilnějších argumentů proti novele představuje rozšíření povinnosti platit poplatky na všechny domácnosti a firmy bez ohledu na to, zda vlastní televizor. Tento krok by podle vlády měl přivést veřejnoprávním médiím zhruba 600 tisíc nových poplatníků. Asociace provozovatelů soukromého vysílání však tento návrh označuje za „skrytou daň“, která nespravedlivě zatíží zejména firmy. „Pro firmy by tento návrh znamenal dramatické zvýšení nákladů – až o stovky procent,“ varuje asociace.

Podle asociace by byly firmy nuceny platit poplatky i za zařízení, která nejsou využívána k příjmu vysílání, což je v mnoha případech technicky nemožné. „Mnoho firem, kde je sledování televize nebo poslech rádia zakázán, by bylo zatíženo nespravedlivými náklady,“ uvádí dopis.

Běžných diváků se zase nedávno zastali i koaliční Piráti, jimž vadí, že by se poplatek dotkl všech, kteří vlastní zařízení připojitelné k internetu a schopné přijímat televizní nebo rozhlasové vysílání. Zmínění v této oblasti je nakloněna i opozice.

Dalším závažným problémem, na který asociace upozorňuje, jsou možné právní komplikace spojené s navrhovaným financováním. Navýšení poplatků může být podle asociace považováno za nedovolenou státní podporu, což by vyžadovalo notifikaci Evropské komise. Součástí navrhované novely je také ustanovení o automatickém navyšování poplatků v závislosti na míře inflace. Podle návrhu by se poplatky automaticky zvyšovaly o šest procent, pokud by součet ročních mír inflace přesáhl šest procent. Asociace tento mechanismus kritizuje jako nebezpečný precedent, který může vést k nekontrolovanému růstu nákladů pro domácnosti a firmy.

„Veřejnost má právo na transparentní informace o tom, jak jsou její prostředky využívány. Navýšení poplatků by proto mělo být podmíněno nezávislou kontrolou, která zajistí odpovědné nakládání s veřejnými prostředky,“ zmiňuje také dopis.

Prostor pro změnu

Návrh velké mediální novely vzbudil také odpor mezi opozičními politiky. Poslanec Ondřej Babka (ANO) na čtvrteční schůzi výboru označil novelu za „paskvil, který naštval úplně všechny“, a slíbil, že se ANO pokusí novelu upravit. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) však hájí návrh jako nezbytný pro zajištění ekonomické stability veřejnoprávních médií. „Novela zajistí odolnost a ekonomickou stabilitu veřejnoprávních médií,“ uvedl Baxa a dodal, že se návrh inspiroval německým modelem financování.

Koaliční vláda se snaží prosadit novelu s odkazem na potřebu dlouhodobého financování a nezávislosti veřejnoprávních médií. Opozice, zejména hnutí ANO a SPD, však proti novele bojuje s argumentem, že veřejnoprávní média by měla být financována ze státního rozpočtu, což by podle nich zajistilo spravedlivější systém. V průběhu celého procesu se nicméně proti s podobnými argumenty jako APSV ozvaly firemní svazy a další uskupení soukromých médií.

Návrh mediální novely bude znovu projednáván na schůzi mediálního výboru 25. září, kde budou poslanci jednat o možnostech úprav a dalších změn. Předseda výboru Nacher také doporučil ve Sněmovně před druhým kolem projednávání novely uspořádat kulatý stůl o definici veřejné služby a o modelech financování veřejnoprávních médií, což Baxa označil za užitečné. Druhé kolo schvalování novely Sněmovnou by se mohlo uskutečnit v říjnu.