PLATY VE STÁTNÍM SEKTORU

Zadlužený stát chce bezpečnostním sborům dát 1500 korun pro každého. Policistů na hlavu přitom během let přibylo

PLATY VE STÁTNÍM SEKTORU
Zadlužený stát chce bezpečnostním sborům dát 1500 korun pro každého. Policistů na hlavu přitom během let přibylo

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Policistům a dalším příslušníkům bezpečnostních složek by se měly od roku 2025 zvýšit platy o 1500 korun navíc měsíčně. Rozhodlo se tak ministerstvo vnitra pod debatě s odbory. Ty upozorňují, že navýšení je nedostatečné a nesplňuje potřeby lidí, kteří se starají o bezpečnost v zemi. To vše ovšem v době, kdy se stát potýká s vysokým schodkem státního rozpočtu a napnutými veřejnými financemi. Z mezinárodních statistik navíc vyplývá, že minimálně počet policistů v přepočtu na obyvatele země narostl.

Statistiky Eurostatu za období 2020–2022 ukazují, že Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nadprůměrným počtem policistů na obyvatele. Konkrétně je v ČR 381 policistů na 100 tisíc obyvatel, což je nárůst oproti roku 2013, kdy tento počet činil 369. V porovnání s průměrem Evropské unie, který činí 341 policistů na 100 tisíc obyvatel, je Česká republika v této statistice nadprůměrná a patří dlouhodobě spíše k high policing státům jihu a východu na rozdíl od „skromnějších“ státu západu a severu.

Z mezinárodního hlediska existují v rámci EU výrazné rozdíly v počtech policistů. Nejnižší počet policistů na 100 tisíc obyvatel má Finsko (137), následuje Dánsko (194) a Švédsko (206). Na opačném konci spektra stojí země jako Kypr (550), Řecko (526) a Chorvatsko (519), kde je počet policistů výrazně vyšší. Tento kontrast mezi zeměmi je často způsoben různými organizačními strukturami a specifiky policejní práce v jednotlivých státech.

Policistů je v České republice asi 40 tisíc, hasičský sbor čítá dalších 11 tisíc zaměstnanců. Vězeňská služba má asi 12 tisíc členů, zatímco celní správa zaměstnává asi 6 tisíc lidí. K tomu je ještě třeba připočítat stovky až tisíce zaměstnanců Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), Bezpečnostní informační služby (BIS) a Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Celkem jde tedy o zhruba 70 tisíc lidí, kterým by se mělo přidat.

Citelný nedostatek, říkají policisté

Přestože jsou počty policistů na obyvatele v České republice nad průměrem EU, situace podle některých v praxi není uspokojivá. Policie v mnoha regionech čelí závažnému nedostatku pracovníků, což má přímý dopad na schopnost efektivně plnit své úkoly. Příkladem je text Seznam Zpráv, který zmiňuje policejní oddělení v jihočeském Písku, kde vedoucí obvodního oddělení Martin Červenka otevřeně hovoří o „největší krizi policie“ způsobené nedostatkem personálu.

Nedávný incident ve Vodňanech, kde na tísňové volání reagovala hlídka až po 38 minutách kvůli nedostatku dostupných policistů, poukazuje na to, jak dramatická je situace v terénu. „Lidé by měli vědět, že za téhle situace jim policie nemusí poskytnout službu, kterou od ní čekají,“ varoval Červenka, který se rozhodl veřejně promluvit o krizi v policejním sboru.

Odbory přitom požadovaly více peněz. Předseda Unie bezpečnostních složek Aleš Lehký navrhuje navýšení o 6,9 procenta, což by znamenalo přibližně 2200 korun měsíčně navíc. „Vláda minulý týden rozhodla o zvýšení platů vrcholných politiků a soudců o 6,9 procenta. Proč by mělo být navýšení pro policisty nižší?“ ptá se Lehký, který vyzývá k rovnému přístupu ke všem zaměstnancům státní správy.

Odborové svazy zároveň hrozily, že pokud nebudou splněny jejich požadavky, hrozí další protesty a odchody příslušníků. „Plošné zvýšení o 5 procent je dobrý začátek, ale nestačí. Po několika letech vysoké inflace je nutné, aby navýšení bylo výraznější a rovnoměrné pro všechny příslušníky,“ uvedl Tomáš Machovič, předseda Nezávislého odborového svazu, který také varoval před možností masivních odchodů policistů, pokud nebudou přijata další opatření. „Padesát až šedesát procent lidí může okamžitě odejít. Kdo by chtěl pracovat za třicet tisíc korun hrubého, když jinde nabídnou více?“ dodal Machovič.

Navýšení rozpočtu pro ministerstvo vnitra

Vláda dále už dříve přislíbila navýšení rozpočtu pro ministerstvo vnitra o 2,8 miliardy korun na rok 2025, což by mělo pomoci financovat mimo jiné i zvýšení platů. Rozpočet policie se zvýší na 54,47 miliardy korun, což je o dvě miliardy více, než bylo původně plánováno.

Navzdory těmto krokům odbory upozorňují, že reálná situace v terénu se může dále zhoršovat, pokud vláda nepřistoupí k dalším úpravám platového systému. „Všechny střednědobé výhledy jsou jen sliby, ale policisté potřebují reálné peníze nyní,“ řekl Machovič a dodal, že změna vládní politiky či nečekaná ekonomická krize by mohla plány na postupné zvyšování platů ohrozit.

Ministr vnitra Vít Rakušan doplnil, že objem platových prostředků bude stoupat o pět procent i v letech 2026 i 2027. „Příští rok, až budeme vyjednávat o rozpočtu, tak automaticky vycházíme už z té základny, která je navýšená o pět procent do objemů. Můžeme se bavit, zda to bude pět procent nebo více, ale rozhodně to v tom roce 2026 nemůže být méně,“ dodal Rakušan. Zvýšení předběžně konzultoval i s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS), pod kterého spadá vězeňská služba. Další termín jednání předpokládá v listopadu.

Jan Hrdlička

21. října 2024