Berlín a Paříž věří v částečné reformy EU už v letošním roce, a to tak, že by se obešly zakládající Smlouvy Evropské unie, protože především malé země se reformě, zvláště způsobu hlasování, dlouhodobě brání. Francie a Německo o tom vedou důvěrná jednání, zjistil server Euroactiv z rozhovorů s Francouzkou Laurence Booneovou a Němkou Annou Lührmannovou, státními tajemnicemi pro Evropu, které rozhovory vedou.

Německo a Francie zejména zvažují přechod od jednomyslnosti k hlasování kvalifikovanou většinou v oblastech jako je zahraniční politika nebo daně, aby se podle nich EU stala flexibilnější, než přijme nové členy.

Finta spočívá podle nich v tom, že právní změna by byla možná již v rámci stávajících smluv a to díky tzv. překlenovací doložce. Toto ustanovení umožňuje změnu legislativních postupů, aniž by muselo dojít k formální změně Smluv EU.

„Toto je možnost, kterou chceme prozkoumat, abychom si udrželi naši sílu jako globální hráč ve společné zahraniční a bezpečnostní politice EU,“ prohlásila Lührmannová pro Euroactiv a dala najevo svou důvěru, "že toho budeme schopni dosáhnout".

Její francouzský protějšek Laurence Booneová zdůraznila, že takový vývoj by představoval "důležitý krok k větší integraci a efektivitě."

Protlačení změny přes odpor malých zemí se má dít postupně. Pokud se přechod na hlasování kvalifikovanou většinou provede nejprve "omezeným a velmi pragmatickým způsobem", aby se "ukázalo, že sedmadvacítka je schopna reformy", bude později třeba podniknout další kroky," řekla Lührmannová.

Francie a Německo prosazují důkladnou reformu EU před přijetím dalších kandidátů, jako jsou země na Balkáně nebo Ukrajina.

"Všichni souhlasíme s tím, že k tomuto kolu rozšíření musíme přistupovat jiným způsobem než k tomu předchozímu a že musíme reformovat naše instituce tak, aby byly přizpůsobeny unii složené z nových členských států," zdůraznila Booneová. "Nemůžeme se rozšířit bez reformy EU," dodala.

„Mnoho evropských odborníků pochybuje o tom, že současná institucionální struktura EU je funkční a že si zachováváme schopnost rychle jednat v rozšířené unii, která bude mít jednoho dne více než 30 členských států. Proto jsme dali vysokou prioritu zahájení této reformní debaty,“ vysvětlila Lührmannová. "Pokud jde o reformy, neměli bychom mít žádné tabu," zdůraznila Booneová.

Berlín i Paříž tvrdí, že odpor menších členských zemí k reformě už není tak radikální. Ve společném postoji se třináct členských států loni postavilo proti jakékoli radikální úpravě zakládajících Smluv EU. Hlasování kvalifikovanou většinou v Radě EU znamená nutný souhlas 15 z 27 členů, které musí zároveň reprezentovat alespoň 65 % celkového počtu obyvatel EU. Tyto země, včetně České republiky, Maďarska, Polska, se právě bojí, že při změně hlasování tak už nebudou moc prakticky nic ovlivnit a vždy bude možnost jejich přehlasování, tak jak se to děje nyní v jiných oblastech evropského legislativního procesu.

Podle obou státních tajemnic se však konsenzus od loňska změnil. „Myšlenka, že musíme EU připravit na rozšíření, se mezi státy stále více prosazuje,“ tvrdí Lührmannová. Server Euroactiv ale neuvádí, proč se tedy Berlín a Paříž snaží reformu obejít oklikou a nikoliv cestou změny zakládajících Smluv EU.

Francie a Německo již zahájily několik iniciativ s cílem reformy protlačit. V lednu oba členské státy zřídily francouzsko-německou pracovní skupinu složenou z odborníků na institucionální reformy EU. Kromě toho začala začátkem května svou činnost "skupina přátel pro hlasování kvalifikovanou většinou" v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.

"Členské státy EU jsou v reakci na situaci mnohem flexibilnější a hbitější, než si myslíte," řekla serveru Booneová. "Řekla bych, že od té doby došlo v této věci k obrovskému pokroku," uvedla francouzská státní tajemnice. Stejně tak Lührmannová upozornila, že tato myšlenka prý nabývá na síle. Podle Booneové prý dokonce i Polsko, které vždy kritizovalo určitou formu reformy EU, tuto myšlenku stále více podporuje. Již loni překvapil své kolegy ve vládě tehdejší český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN), že jisté změny by připustil. Psali jsme o tom zde.