Spojenecká smlouva se Sovětským svazem z roku 1943 položila základ k uchopení moci komunisty
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Komunisté se nedostali k moci až v únoru 1948, postupná sovětizace Československa začala již během II. světové války. Sovětský svaz uznal 18. července 1941 Benešovu vládu. Uznání zahrnovalo i uznání právní kontinuity vlády, Benešova prezidentství - o které velice stál - a hranic předmnichovské republiky. Nic z toho Francie ani Anglie nebyly ochotné v takové míře Benešovi přiznat.
Podle výroku jednoho jeho spolupracovníka si tím Sověti Beneše koupili a od té doby ho šikovně a účelově využívali. Exilový historik Josef Kalvoda tvrdí, že byl Beneš jediným středoevropským státníkem, který na mezinárodní scéně v době II. světové války podporoval veřejně i neveřejně sovětské zájmy. „Beneš disponoval cennými informacemi o situaci v Německu a ve střední Evropě a o tyto informace se s námi ochotně dělil,“ píše ve svých pamětech tehdejší sovětský vyslanec ve Velké Británii Ivan Majský.
Zásadní zlom nastal v roce 1943, když Beneš uzavřel v roce 1943 přes výslovný odpor spojenců Československo-sovětskou spojeneckou smlouvu. Původně měl smlouvu po osvobození ratifikovat parlament a smlouva měla platit 5 let a obnovovat se. Beneš ji ale v Moskvě ratifikoval sám a souhlasil se změnou platnosti na 20 let. O tom, jak demokratičtí politici umetli komunistům cestu k moci, se více dozvíte v dalším díle podcastu „Minulost není historie“.