První pololetí letošního roku ukázalo zajímavý trend: podnikatelskou činnost zahájilo v tomto období nejvíce lidí od roku 2011. Jak poukazují i analytici, část z toho jde zjevně za přitvrzením flexibilních pracovních dohod, za kterým stojí nynější vládní kabinet Petra Fialy (ODS). V minulých měsících se i veřejně objevily případy, kdy kupříkladu agentury nabízí se zřízením živností i asistenci. Před tím, že dojde k rušení pracovních příležitostí i nabízení méně výhodných úvazků, varovali analytici i samotné firmy.

Mezi lednem a červnem letošního roku zahájilo podnikatelskou činnost přes 42 tisíc lidí, což je podle analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau nejvyšší počet od roku 2011. V ČR bylo ke konci června registrováno 1,93 milionu fyzických osob podnikatelů, což je 22 procent dospělé populace.

Ve stejném období pak došlo také k ještě výraznějšímu úbytku, tedy ukončení podnikatelské činnosti u více než 46 tisíc lidí. Zatímco s podnikatelskou činností začínali v drtivé většině mladší lidé, v případě jejího ukončení jde z velké části o lidi starší 60 let. K největšímu úbytku došlo podle analýzy během dubna a května, v červnu se pak trend začal obracet, když začalo podnikat 5 986 lidí a jen 4 161 jich podnikatelskou činnost ukončilo.

„Téměř polovina, konkrétně 49 %, všech začínajících podnikatelů v prvním pololetí byla ve věkové skupině 18 až 30 let, dalších 28 % pak ve skupině 31 až 40 let. Věková skupina 61 a více let je pak v celé struktuře zastoupena pouze 2 %. Na počtu zaniklých se nejstarší věková skupina naopak podílela 47 %, zatímco podnikatelé v nejmladší věkové kategorie pouze 7 %,“ vyplývá z analýzy.

V prvních šesti měsících tak podle analýzy začalo podnikat o 12 % více lidí než ve stejném období minulého roku. „Tento nárůst může být převážně způsoben stabilizující se ekonomickou situací, ale částečně také legislativními změnami u dohod o provedení práce, na základě kterých mohou firmy preferovat práci živnostníků před pracovníky na dohodu. Rovněž požadavky na růst mezd mohou vést některé firmy, zejména ty s vysokým podílem mzdových nákladů, k přeměně pracovního poměru na práci na živnostenské oprávnění,“ uvedla analytička společnosti Věra Kameníčková.

Dopad změn u dohod o provedení práce odpovídá tomu, co firmy předem avizovaly. Změny přinesené v novele zákoníku práce a následně i v rámci konsolidačního balíčku navyšují náklady natolik, že v řadě případů přestanou zaměstnavatelé dohodáře využívat. Vidět je to nyní například i u nabídky brigád, kde už na jaře v některých krajích docházelo meziročně k propadu i o desítky procent.

Zaměstnavatelé musí zaměstnancům na dohody nově rozvrhovat pracovní dobu alespoň tři dny předem. Dohodáři mají také nově nárok na dovolenou a příplatky za práci o víkendech a svátcích. Konsolidační balíček navíc letos od 1. července zavedl povinnost zaměstnavatelů ohlašovat dohodáře ČSSZ. Od nového roku pak má dojít ještě k přitvrzení v limitech placení pojistného z výdělku dohodářů.

Podle dřívějších průzkumů Hospodářské komory práci na dohody poskytuje 93 procent zaměstnavatelů. Novým pravidlům se tak musí přizpůsobit přes 250 000 zaměstnavatelů. Práci takzvaných dohodářů zaměstnavatelé podle jarního průzkumu Hospodářské komory nejčastěji přerozdělili mezi ostatní zaměstnance, najali osoby samostatně výdělečné činné nebo dohody převedli na zkrácené či plné pracovní úvazky. Najímají také více pracovníků v jiných smluvních vztazích, jako jsou například smlouvy o dílo, nebo využívají služeb pracovních agentur.