Z parlamentu Čínské lidové republiky bylo náhle a bez vysvětlení vyloučeno devět významných představitelů tamního vojenského establishmentu. Děje se tak ve stejnou dobu, v jakou čínský prezident Si Ťin-pching jmenoval nového ministra obrany – admirál Dong Jun má nově zaplnit křeslo, které bylo uvolněné od letošního října. Tehdy byl za nejasných okolností odvolán ministr obrany Li Šang-fu, který následně zcela zmizel z veřejného života. Západní analytici v uplynulých měsících spekulovali, že vlna personálních výměn mohla být spuštěna obavami z kolaborace se západními zpravodajskými službami.

V Číně zřejmě proběhlo další kolo rozsáhlých čistek, které tento rok postihly nejužší vedení tamních politických a vojenských orgánů. Pět z devíti nově odvolaných poslanců přitom mělo vazby na strategické raketové vojsko Čínské lidové osvobozenecké armády, tedy na složku, která je zodpovědná za jaderný arzenál země. Právě na činitele spojené s expanzí čínských nukleárních schopností prezident Si od léta zaměřil svoji pozornost.

Čistky podobné těm současným nejsou v Číně ničím novým. Si Ťin-pching již v roce 2012, brzy po svém nástupu do funkce Generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Číny, vyhlásil tzv. „proti-korupční kampaň“, která oficiálně nikdy neskončila. V rámci tohoto tažení Si nechal vyměnit tisíce úředníků a armádních důstojníků jemu věrnými kádry.

Nynější zmizení vysokých pekingských politiků jsou však pozoruhodná tím, že se zaměřují právě na někdejší loajální souputníky současného prezidenta, které si po svém nástupu k moci do vrcholných pozic sám vytáhl. Například exministr zahraničí Čchin Kang, který byl odvolán letos v červnu a následně zmizel neznámo kam, působil ze začátku Si Ťin-Pchingovy vlády jako šéf jeho oddělení zahraničního protokolu a osobně tak dohlížel na styky se zahraničními hodnostáři. Než se na začátku roku 2023 stal nejvyšším čínským diplomatem, byl Čchin velvyslancem v Spojených státech.

Zhruba ve stejnou dobu, ve kterou zmizel Čchin, začala čistka i mezi vysokými důstojníky čínské armády. Ta nakonec zasáhla i samotného ministra obrany, Li Šang-fua, který byl odvolán jen půl roku poté, co ho Si Ťin-pching v březnu do funkce sám jmenoval. Jaký je přesný důvod těchto obměn i nakolik jsou případy ministrů zahraničí a obrany propojené, lze v kontextu netransparentního čínského mocenského systému zodpovědět jen stěží. Podle serveru Politico však zdroje, které mají přístup k vrcholným čínským úředníkům, tvrdí, že Čchin a rodinní příslušníci odstavených armádních činitelů měli předávat informace o stavu čínského jaderného arzenálu západním zpravodajcům.

K této teorii se západní zpravodajské služby pochopitelně nevyjádřily. Ředitel americké CIA Bill Burns však v týdnech následujících po Čchinově zmizení prohlásil, že Spojené státy „dosáhly pokroku“ v přestavbě své špionážní sítě v Číně. Čínská kontrarozvědka na začátku Si Ťin-pchingovy vlády vykázala při odhalování cizích operativců značné úspěchy, ale utužování politických poměrů v zemi podle deníku The New York Times vede stále větší počty příslušníků tamní ekonomické a politické elity ke spolupráci se zahraničím.