Závěry Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ukázaly, že Česko má v hospodaření s veřejnými financemi strukturální problémy, které nevyřešil ani tzv. konsolidační balíček z minulého roku. Představitelé vlády koalice pro Echo24 popsali, kde vidí nedostatky a prostor pro další škrty či investice. Své plány nastínilo také hnutí ANO.

NKÚ ve zprávě konstatoval, že ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje. Veřejný dluh ČR se za tři roky zvýšil o další polovinu, zatímco v průměru EU byl růst 14procentní. K zadlužení Česka přispěly namátkou zrušení superhrubé mzdy a nové stanovení daně z příjmu fyzických osob, daň z nabytí nemovitých věcí nebo nedostatečná valorizace spotřebních daní, podotkl Kala.

„Zakládáme si přitom na velký problém. V roce 2023 dosáhly výdaje na obsluhu státního dluhu České republiky 68 miliard korun, což reprezentuje třetinu všech investic státu v daném období,“ upozornil. Zmínil předpoklad ministerstva financí, že do roku 2026 tyto výdaje vzrostou o dalších více než 51 miliard korun. Podle MF státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují.

Závěry NKÚ zarezonovaly i mezi koaličními představiteli. „Souhlasím se závěry NKÚ. Ani konsolidačním balíčkem, který nepochybně má pozitivní vliv na hospodaření státu, jsme se nedostali ani na dohled k vyrovnanému hospodaření státního rozpočtu. Zůstává zde zásadní nerovnováha mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu, jedním z důvodů, podle mého názoru, je i zásadní snížení zdanění práce zrušením konceptu superhrubé mzdy minulou vládou. Úkolem příštího volebního období by proto podle mého názoru měla být skutečná revize daňového systému ČR, která by přinesla vyšší rozpočtové příjmy,“ uvedl pro Echo24 ekonomický expert KDU-ČSL Michael Kohajda.

„TOP 09 chce rozhodně v systémových změnách pokračovat. Naším cílem je zavést jednotné inkasní místo, jež výrazně odbourá byrokratickou zátěž a určitě nechceme přihlížet tomu, jak stát neefektivně bobtná. Pokud bych ale měla doplnit, co mi ve zprávě NKU chybělo, tak by to bylo ocenění konsolidačního balíčku a důchodové reformy. Jsou to zásadní kroky, na které minulá vláda absolutně neměla odvahu. Tyto reformy jsou klíčové pro zlepšení stavu veřejných financí a přiblížení se k evropskému průměru,” sdělila redakci předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová s tím, že strana bude ve vládě nadále prosazovat pravicovou politiku - „efektivnější a štíhlejší stát, který nebude zatěžovat občany a podnikatele zbytečnou byrokracií a vysokými daněmi”.

Další strukturální změny jsou nezbytné i podle prvního místopředsedy hnutí STAN Lukáše Vlčka. „Je nutné v dalších letech navázat na snahu této vlády o konsolidaci státního rozpočtu, vyjádřeno především takovými opatřeními, jako je konsolidační balíček či reforma penzí. Za mě osobně je důležité pracovat se samotnou strukturou státního rozpočtu a měnit poměr výdajů ve prospěch investičních výdajů či takových výdajů, které mají pozitivní vliv na hospodářský růst. Zde mám na mysli například oblast školství,“ uvedl Vlček.

„V dalších letech bude nutné pracovat na řešení tzv. investičního dluhu vůči infrastruktuře ČR, jako jsou dálnice, vysokorychlostní tratě, energetická infrastruktura. Tato letitá podfinancovanost je jedna z brzd našeho hospodářského rozvoj. Dále bude nutné prohlubovat spolupráci jednotlivých prvků veřejné správy, ať již v oblasti samospráv či v oblasti školství. Zde vidím určité rezervy a z vlastní zkušenosti zde vidím velký potenciál nejen pro úsporu provozních nákladů, ale také ve prospěch kvality veřejných služeb,“ dodal Vlček s tím, že důležité je i téma digitalizace a snižování byrokracie.

Už dříve o potřebě dalších změn hovořil také ekonomický expert ODS Jan Skopeček. „Když si přečtěte programové prohlášení, tak první programový bod je, že nechceme žít na dluh, hned druhá řádka mluví o úsporách. Tedy je třeba více tlačit na vládní partnery, aby respektovali programové prohlášení, na základě kterého získala vláda důvěru Poslanecké sněmovny,“ poukázal Skopeček.

Už koncem loňského roku Skopeček řekl, že je prostor pro další škrty v oblasti podnikatelských dotací, které se zatím nepodařilo výrazně snížit. „Vedle konsolidace veřejných financí ale nesmí vláda ve své hospodářské politice zapomínat na to, že máme problém s ekonomickým růstem, přesněji řečeno nárůstem. Musí přijít snaha o deregulaci ekonomiky, zjednodušení podmínek pro podnikání, liberalizaci zákoníku práce a podobně,“ uvedl Skopeček.

Šéf Pirátů Ivan Bartoš konstatoval, že vláda postupně snižuje zadlužování země, ale zároveň je důležité, aby byl v rozpočtu prostor pro věcné priority. „Za Piráty je dále důležité, aby stát s veřejnými penězi hospodařil efektivně a nešetřil na výdajích, které se z dlouhodobého pohledu skutečně vyplatí, jako je třeba spolufinancování projektů na podporu bydlení, podpoře regionů nebo v předškolní péči o děti a systému vzdělávání. Což jsou jednak problémy, které lidi trápí a právě oblast vzdělání je skutečným lékem pro růst ekonomiky v budoucnu a podmínkou konkurenceschopnosti České republiky v evropském i světovém kontextu,“ uvedl.

Strukturální změny plánuje v případě, že by se vrátilo k moci, také opoziční hnutí ANO. „Co se týče strukturálních reforem, máme v plánu například navázat na strategii Babišovy vlády Czech Republic: The Country For The Future, zaměřenou na vytvoření hospodářství založeném na přidané hodnotě, aktualizovat a razantně prosazovat naplňování Národní strategie umělé inteligence ČR a akčního plánu boje s daňovými úniky a podvody,“ uvedla pro Echo24 bývalá ministryně financí Alena Schillerová.