MEZINÁRODNÍ TRESTNÍ SOUD

Česko a více než 90 zemí světa potvrdilo podporu ICC v Haagu. Čelil kritice i od premiéra Fialy

MEZINÁRODNÍ TRESTNÍ SOUD
Česko a více než 90 zemí světa potvrdilo podporu ICC v Haagu. Čelil kritice i od premiéra Fialy

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Více než 90 zemí světa, včetně České republiky, ve společném prohlášení potvrdilo svou „neochvějnou podporu“ Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v Haagu. O prohlášení na X informovala například australská ministryně zahraničí Penny Wongová. ICC se v poslední době stal terčem kritiky ze strany Izraele, USA, ale třeba také českého premiéra Petra Fialy poté, co hlavní prokurátor soudu Karim Khan požádal o vydání zatykače na izraelské činitele kvůli válečným zločinům a zločinům proti lidskosti spáchaným podle něj ve válce v Pásmu Gazy.

Skupina zemí, ve které je mimo jiné Německo, Francie či Británie, v prohlášení znovu zdůrazňují „svůj závazek prosazovat a hájit zásady a hodnoty zakotvené v Římském statutu a chránit jeho integritu před jakýmikoli politickými zásahy a tlaky proti soudu, jeho činitelům a osobám, které s ním spolupracují“.

Mezinárodní trestní soud je podle 93 podepsaných zemí zásadní součástí mezinárodní mírové a bezpečnostní architektury, a je proto nutné zajistit plnou spolupráci s ním. Vyjádřením plné podpory státy podle prohlášení také přispívají k ukončení beztrestnosti v případě závažných zločinů, jako jsou genocida, válečné zločiny nebo zločiny proti lidskosti.

České ministerstvo zahraničí sdělilo, že Česká republika je jako smluvní strana Římského statutu „přesvědčena o nezávislosti rozhodování tohoto soudu a vnímá ho jako zásadní mezinárodní instituci“. K podpisu prohlášení se Česko rozhodlo v době, kdy ICC „čelí mnoha tlakům způsobeným složitou geopolitickou situací ve světě“, uvedla mluvčí Mariana Wernerová.

Prokurátor ICC Khan v květnu požádal o vydání zatykačů na izraelské činitele, včetně premiéra Benjamina Netanjahua, a současně na představitele palestinského radikálního hnutí Hamás. Izrael krok týkající se izraelských představitelů tvrdě kritizoval a americká Sněmovna reprezentantů dokonce schválila návrh, který by zavedl sankce vůči představitelům ICC, a to včetně jejich rodinných příslušníků.

Žádost Khana důrazně kritizoval také český premiér Fiala. Požadavek vydat zatykač na představitele demokraticky zvolené vlády společně s vůdci islamistické teroristické organizace označil za „děsivý a zcela nepřijatelný“.

Fialův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar minulý měsíc v rozhovoru pro server Aktuálně vyjádřil přesvědčení, že Khanův postup nevyhnutelně povede „k diskreditaci celého soudu“ a že „situace, že by česká vláda vydala předního představitele jakékoli teroristy napadené, spojenecké a demokratické země do Haagu, nenastane“. Na otázku, zda se Česko začne vyvazovat z ICC, když nehodlá respektovat jeho verdikty, pak odvětil, že „pokud bude soud dávat na roveň teroristy s demokraticky zvolenými politiky, bude debata o jeho budoucnosti ve svobodných společnostech nevyhnutelná a zcela na místě“.

,

15. června 2024