Spotřebitelé v Evropské unii se na potravinách často setkávají s etiketami, které mohou být matoucí či zavádějící nebo kterým ne každý rozumí. Ve své zprávě to v pondělí uvedl Evropský účetní dvůr (EÚD). Na vině jsou chybějící právní normy i nedostatečné monitorování, podávání zpráv a systém kontrol a sankcí v EU. Zneužívání etiket často nezabrání ani pokuty. Jedním z problémů je i to, že některé údaje na potravinách jsou napsané tak malým písmem, že je spotřebitelé nepřečtou.

Nedokonalé normy v EU mohou vést ke klamání spotřebitelů, uvedli v tiskové zprávě auditoři. Nedostatečné předpisy například umožňují používat výživová a zdravotní tvrzení také u výrobků, které mají vysoký obsah tuku, cukru nebo soli, takže silně slazené výrobky, třeba energetické tyčinky, mohou být v reklamě nabízeny jako „bohaté na bílkoviny“. Podobně se spotřebitelé setkávají s neregulovanými zdravotními tvrzeními o rostlinných látkách (například „podporuje obnovu energie“ nebo „zlepšuje fyzickou výkonnost“), i když to není vědecky doloženo.

Někteří spotřebitelé se mohou cítit být poškozeni, poznamenal Evropský účetní dvůr. Lidé s alergiemi na některé potraviny se totiž mohou setkávat s příliš opatrným označováním alergenů a s neurčitými tvrzeními jako „může obsahovat“. V praxi to omezuje jejich volbu výrobků. Týká se to zejména vegetariánů a veganů. Používání vegetariánských a veganských etiket není totiž regulováno vůbec a tyto výrobky nejsou v EU jednotně definovány.

„Místo aby označování potravin přispívalo k větší srozumitelnosti informací, příliš často zvyšuje nejasnost. Existují totiž stovky režimů, log a tvrzení, které musejí lidé rozluštit,“ uvedla členka Evropského účetního dvora Keit Pentus-Rosimannusová, která je zodpovědná za audit. „Když výrobci na obalech uvádějí informace, umějí být velmi vynalézaví. Také předpisy EU pokulhávají za neustále se vyvíjejícím trhem, takže 450 milionů evropských spotřebitelů je vystaveno záměrně či nezáměrně zavádějícím sdělením,“ dodala.

Poslední hlavní předpisy, které se týkaly označování potravin, vznikly v EU v letech 2007 a 2014. „Od té doby se svět zásadně změnil, ale normy v této oblasti ne. Evropský účetní dvůr jen žádá, aby bylo splněno to, co už bylo slíbeno před několika lety a na co spotřebitelé čekají,“ uvedla na tiskové konferenci Pentus-Rosimannusová. „Je nám jasné, že shodnout se na označování potravin v EU není jednoduché, každá ze zemí má svůj vlastní přístup, tradici, historii, to ale nesmí být výmluva pro současný status quo,“ dodala.

Účetní dvůr provedl audit kvůli rostoucímu zájmu spotřebitelů, orgánů EU i dalších subjektů o informace o potravinách. Posuzoval, zda označení potravin v EU pomáhají spotřebitelům přijímat při nákupu informovaná rozhodnutí. Kontroloval přitom právní rámec EU a způsob, jakým se sleduje, jak spotřebitelé rozumí etiketám. Rovněž zkoumal kontrolní systémy členských států – to, jak kontrolují, zda potravinářské společnosti dodržují pravidla označování.

Etikety poskytují spotřebitelům informace o obsahu potravin a pomáhají jim rozhodovat se informovaným způsobem o tom, co koupí. Obsahují informace o nutričních hodnotách, možných rizicích (alergenech) či o bezpečné konzumaci produktu (vyznačení data spotřeby). Jsou také důležitým prostředkem reklamy, neboť se využívají ke zvýšení atraktivity produktu pro možné kupující tím, že zdůrazňují určité vlastnosti, například že jde o zdravý, ekologický nebo bezlepkový produkt.

Evropský účetní dvůr v závěru zprávy zveřejnil několik doporučení pro Evropskou komisi (EK). Tím prvním je, že by se unijní exekutiva měla zabývat mezerami v právním rámci EU pro označování potravin. Podle dalšího doporučení by komise měla proaktivně a pravidelně analyzovat postupy v oblasti označování, kterým jsou spotřebitelé vystaveni, a spolu s členskými státy by měla zlepšit pokyny pro potravinářské společnosti. Třetí doporučení říká, že by EK měla monitorovat potřeby spotřebitelů a jejich porozumění etiketám.

Auditoři v příštích týdnech představí svou zprávu členům Evropského parlamentu, kteří se budou její obsahem zabývat a mohou začít vyvíjet na komisi tlak, aby existující pravidla vylepšila. I samotný účetní dvůr pak za tři roky provede kontrolu toho, zda byla doporučení účinně zavedena.