Záměr nastupujícího německého kancléře Friedricha Merze poslat Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus vyvolal v Rusku velkou vlnu ostré kritiky. Kreml reagoval s tím, že použití raket bude znamenat, že se Německo zapojí do války, i samotný přesun raket označil za eskalaci. Psali jsme o tom ZDE. Nejdále ale zašel ruský exprezident Dmitrij Medveděv, který Merze kvůli záměru namířit Taurusy na Kerčský most rovnou označil za nacistu. To vše v době, kdy německý výrobce zbraní Rheinmetall chystá otevřít svůj dosud nejmodernější závod.

Merz se k možnosti poskytnout Ukrajině Taurusy vyjádřil minulou neděli v rozhovoru pro televizi ARD. Řekl, že pokračující ruské útoky na ukrajinské civilisty vyžadují, aby Německo předalo Kyjevu přesně naváděné střely Taurus, aby Ukrajina mohla zaútočit na ruské zásobovací trasy, po nichž se přepravuje munice používaná moskevskými silami k úderům na ukrajinská města.

„Putinovi je třeba říci, že pokud do 24 hodin nepřestane bombardovat civilní obyvatelstvo na Ukrajině, musí být na Ukrajinu dodány řízené střely Taurus, aby byly zničeny zásobovací řetězce, které tento režim používá,“ řekl Merz. „Nejsem přesvědčen, že Putin bude na slabost a mírové nabídky reagovat pozitivně. Musí si v určitém okamžiku uvědomit beznadějnost této války, což znamená, že musíme pomoci i Ukrajině,“ dodal Merz.

Merz dále naznačil, že střely Taurus by mohly být namířeny na Kerčský most spojující ruskou pevninu s Ruskem okupovaným poloostrovem Krym, který je hlavní zásobovací základnou ruských sil operujících na jihu Ukrajiny (více jsme psali zde).

Kreml reagoval na Merzův návrh, aby se na ukrajinská bojiště dostaly špičkové, přesně naváděné německé řízené střely Taurus, velmi ostře. „Jakýkoli útok řízenými střelami na ruské cíle by znamenal přímé zapojení Německa do války,“ uvádí se ve čtvrtečním prohlášení ruského ministerstva zahraničí.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ve středu moskevským médiím řekl, že i přesun raket Taurus na Ukrajinu bude „nevyhnutelnou eskalací“. Nejdál ale zašel bývalý ruský prezident a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady, který je dlouhodobě známý tím, že se o válce na Ukrajině vyjadřuje velmi ostře. „Kandidáta na kancléře Fritze (Friedricha) Merze pronásledují vzpomínky na jeho otce, který sloužil v Hitlerově wehrmachtu. Nyní Merz navrhl úder na Krymský (Kerčský) most. Rozmysli si to, nácku!“ napsal na síti X Medvěděv.

Německo je po Spojených státech druhým největším dodavatelem zbraní na Ukrajinu. Mezi německé zbraně a munici dodané Ukrajině patří stovky tisíc dělostřeleckých granátů, moderní protiletadlové raketové systémy, děla protivzdušné obrany, radary protivzdušné obrany a v poslední době také průzkumné a úderné bezpilotní letouny. Omezené množství německých tanků, dělostřelectva a bojových vozidel pěchoty používá také AFU.

Nejmodernější továrna v Dolním Sasku

Tato přestřelka přichází v době, kdy se největší německý výrobce zbraní Rheinmetall blíží k otevření své dosud nejmodernější továrny. V té by výroba dělostřeleckých granátů měla být téměř dvojnásobná oproti původním podnikovým cílům a díky téměř bezedné poptávce po munici způsobené rusko-ukrajinskou válkou se výroba a zisky největšího německého výrobce zbraní zrychlí, uvedl ve čtvrtečním komentáři generální ředitel Armin Papperger.

Zcela nový závod na výrobu dělostřeleckých granátů společnosti Rheinmetall v dolnosaské obci Unterlüß, který bude uveden do provozu v roce 2026, bude schopen vyrábět až 350 000 155mm granátů ročně namísto plánovaných 200 000, uvedl Papperger v rozhovoru pro německý hospodářský list Handelsblatt.

Společnost Rheinmetall zahájila výstavbu závodu Unterlüß v hodnotě 341 milionů dolarů (300 milionů eur) v únoru 2024. Kromě dělostřelecké munice – zejména pro válku kritických 155mm houfnicových granátů – bude továrna zaměstnávat 500 pracovníků, kteří budou vyrábět 1 900 tun výbušniny RDX a případně další komponenty pro výrobu muničních náloží. Kromě toho by zde mohla probíhat výroba raketových motorů a případně i bojových hlavic, uvádí se v prohlášení společnosti.

Podle Papperbergera se Unterlüß stane druhým největším dělostřeleckým závodem v Evropě po továrně ve Španělsku, kterou vlastní Rheinmetall a kde se bude ročně vyrábět 450 000 střel.

Po bezpilotních letounech s přímým pohledem (FPV) je podle serveru Kyiv Post dělostřelectvo nejúčinnější zbraní používanou oběma stranami rusko-ukrajinské války. Díky přerušovaným dodávkám zbraní z USA a pomalým evropským vládním zakázkám pro společnosti, jako je Rheinmetall, se ukrajinská armáda během více než tří let konvenčních bojů proti Rusku několikrát potýkala s ochromujícím nedostatkem nábojů, nejvážněji ve druhé polovině roku 2022 a v prvních pěti měsících roku 2024.