Návrh mírového plánu administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který počítá s uznáním ruské svrchovanosti nad Krymem, vyvolal šok a odmítnutí ze strany ukrajinských představitelů. Ti trvají na tom, že formální vzdání se poloostrova je pro ně nepřijatelné, ačkoli připouštějí, že v rámci dohody mohou být nuceni dočasně Krym přenechat Kremlu.

Podle expertů by vzdání se Krymu nebylo jen politicky, ale i právně nemožné. Vyžadovalo by to změnu ukrajinské ústavy a celonárodní referendum a mohlo by být považováno za vlastizradu. Ukrajinští zákonodárci i veřejnost jsou proti takovému kroku pevně sjednoceni. „To nic neznamená,“ prohlásil Oleksandr Merežko, poslanec strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Nikdy neuznáme Krym jako součást Ruska.“

Na rozdíl od dočasného územního ústupku by formální kapitulace znamenala trvalé zřeknutí se Krymu a vzdání se naděje na jeho budoucí návrat pod ukrajinskou kontrolu, uvedla agentura AP.

Nespokojenost veřejnosti a tlak z USA

Ukrajinská veřejnost si podle průzkumů stále více uvědomuje, že součástí příměří může být i dočasné ztráty území, protože vojenské znovudobytí je momentálně nereálné. Například starosta Kyjeva Vitalij Kličko nedávno v rozhovoru pro BBC připustil, že „Ukrajina možná bude muset dočasně odevzdat území v rámci mírové dohody.“

Veřejně však ukrajinské vedení trvá na tom, že žádné trvalé vzdání se území není na stole, aby tím nesnížilo morálku ani nevyslalo negativní signál Ukrajincům žijícím pod ruskou okupací.

Trump v rozhovoru pro časopis Time uvedl, že Krym zůstane Rusům. „Zelenskyj to chápe a všichni to chápou – je s nimi už dlouho.“ V reakci na otázku novinářů, zda je Zelenskyj připraven se Krymu vzdát, Trump odpověděl: „Myslím, že ano. Krym byl předán před dvanácti lety. To byl prezident Obama, kdo ho dal bez jediného výstřelu.“ Trump tak opět vyvíjí tlak na Ukrajinu, aby přijala ústupky s cílem ukončit válku, zatímco země čelí pokračující ruské agresi.

Ukrajinské červené linie

Poloostrov Krym byl anektován Ruskem v roce 2014 po masových protestech, které svrhly proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Přestože v posledních měsících ukrajinské vedení v zákulisí připouští, že územní ústupky budou součástí případné mírové dohody, Zelenskyj opakovaně zdůraznil, že formální uznání ztracených území je pro Ukrajinu nepřekročitelnou hranicí.

Podle nejmenovaného evropského diplomata by některé prvky Trumpova návrhu vedly k tomu, že by Spojené státy de iure uznaly Krym jako ruské území a fakticky přijaly ruskou kontrolu nad dalšími okupovanými částmi Ukrajiny.

I kdyby USA takový krok učinily, Zelenskyj nemá pravomoc podobnou dohodu podepsat. „Podpis potenciálně protiústavního dokumentu by mohl být považován za velezradu,“ varuje Tymofij Milovanov, prezident Kyjevské školy ekonomiky a bývalý ministr hospodářství.

Neústupnost na frontě

Po neúspěchu ukrajinské protiofenzivy v létě 2023 se ukrajinská armáda zaměřila na obranu dosud držených území. Výměnou za možné územní ústupky Ukrajina požaduje robustní bezpečnostní záruky – ideálně členství v NATO nebo konkrétní plány na vyzbrojování a výcvik armády s podporou spojenců. „Vyjednávání o okupovaných územích bude dlouhé a začne až po příměří,“ řekl Zelenskyj na konci března po telefonátu s Trumpem a dodal, že americký prezident jasně chápe, že z právního hlediska nebude žádné území uznáno. Podle Zelenského bude otázka vzdání se území „nejtěžší otázkou“ a „velkou výzvou“.

Mezitím ukrajinští vojáci na frontě zdůrazňují, že se nevzdají, bez ohledu na politická rozhodnutí. „V této válce jsme ztratili naše nejlepší muže,“ řekl voják Oleksandr z Doněcké oblasti. „Nepřestaneme bojovat, dokud nebudou všechna ukrajinská území svobodná.“