Energetická transformace je pro zemi, jako je Česká republika, velmi náročná. Nemá moře, dostatek větru a půdy není dostatek. V rozhovoru pro deník Echo24 to uvedla ředitelka udržitelných financí v Evropské investiční bance Eila Kreiviová. V Česku se čím dál více mluví o takzvané agrovoltaice, která ale čelí ostré kritice. Podle Kreiviové lze ale řešení najít i jednodušším způsobem.

Nejkvalitnější zemědělskou půdu nově nebudou moct zabrat obří logistická a nákupní centra. Navrhuje to novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou začátkem týdne představil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela by mimo jiné měla také přispět k rozvoji takzvané agrovoltaiky. Hladík hodlá novelu předložit vládě koncem dubna, v platnost by podle něj mohla vstoupit začátkem roku 2024. O kritice, kterou zmíněná agrovoltaika vyvolává, jsme psali v komentáři zde.

Předseda zemědělského výboru sněmovny a poslanec za TOP 09 Michal Kučera v komentáři zaslaném deníku Echo24 uvedl, že půda je cenná komodita. „Chceme ji využívat pro zemědělství a rozhodně se nechceme vrátit do toho stavu, kdy nám na polích rostly fotovoltaické elektrárny obehnané ploty a kamerami. Proto hledáme pojistku, aby něco, co byl sad, se nezměnilo na sad s agrovoltikou a pak jen na elektrárnu,“ uvedl Kučera.

Dodal, že různé definice často opakují termíny dvojího využití půdy s primárním zaměřením na zemědělskou produkci a sekundárním zaměřením na produkci elektrické energie. „Další část debaty se vede o tom, pro jaké plody a kultury bychom agrovoltaiku v Česku měli chtít. Panuje shoda na umístění panelů mezi vinice, chmelnice a ovocné sady. Ze zahraničí však víme, že tento systém může (třeba formou vertikálních panelů) fungovat na vícero plochách. Možnou cestou může být povolit například agrivoltaické systémy na plochy, které dnes zemědělci musí povinně zatravnit a nemohou je využít,“ uvedl Kučera pro Echo24.

Panely na parkovištích

Podle ředitelky udržitelného financování EIB Eily Kreiviové válka na Ukrajině způsobila energetickou krizi a jasně ukázala, že se Evropa musí zbavit energie z Ruska. „Energie má pocházet z nových zdrojů. To není jen otázka dostupnosti energie, ale je zde potřeba čisté dodávky energie,“ uvedla v rozhovoru pro Echo24 Kreiviová s tím, že zatím v Evropě neexistuje jasná shoda v tom, co přesně dělat.

„Evropské země jsou různorodé, ať už bychom se bavili o větrné energii nebo solární, je potřeba se postupně stát nezávislými na fosiliích. To ale neznamená, že bychom jen kvůli udržitelnosti měli být závislí na třetích stranách,“ řekla Kreiviová. Zmínila například, že největším dodavatelem solárních panelů je Čína. „I to je aktuálně diskutované téma, tento předpoklad staví celou diskusi o energii opět do zcela jiného světla a podtrhuje naléhavost energetického přechodu,“ dodala.

Kreiviová zároveň vnímá složitou situaci, v níž se nachází Česká republika. „Energetická transformace je náročná pro vnitrozemskou zemi, jako je Česká republika, kde větrná energie na moři není reálnou možností a půda je omezená. V úvahu přicházejí různá řešení,“ uvedla Kreiviová, která nicméně mezi tato řešení agrovoltaiku nezahrnuje. „Existuje například možnost instalace solárních panelů na umělá jezera, která nemají volnočasové využití nebo jejich vybudování na parkovištích. Panely pak zároveň slouží jako ochrana těchto vozů před extrémním horkem,“ uvedla Kreiviová s tím, že existují zajímavé možnosti, které nemusí zatěžovat přírodu ani obyvatelé.

„Ale žádná forma energie již nepřichází se 100 % jistotou, že bude vždy k dispozici. Loni jsme viděli, že byly různé problémy i s jadernou energií, údržbou, korozí, příliš teplou chladicí vodou a tak dále. Představa mít jeden bezpečný a spolehlivý zdroj je, obávám se, velmi idealistická,“ dodala.

V rozhovoru z loňského listopadu deníku Echo24 řekla odbornice na udržitelnost z Fakulty sociálních věd UK Eliška Vejchodská, že solární panely v Česku smysl dávají i v souvislosti s jejich klesajícími cenami, vítr je problematičtější. „Pochopitelně jsou země, například ležící u mořského pobřeží, které mají lepší podmínky. Existují ale i soukromé projekty neuvažující s dotacemi z veřejných zdrojů, které by měly být realizovány v místech blížících se našim podmínkám, takže potenciál tady je. Záleží také na výšce vrtule, čím výše je, tím je možnost získat více energie​​​​​​,“ uvedla tehdy Vejchodská s tím, že prakticky nulový potenciál v Česku mají vodní elektrárny.

Podle Vejchodské nyní také není prostor vypínat jaderné elektrárny, protože energii z nich vytvořenou nutně potřebujeme. Naopak nicméně uvedla, že například strategie elektroaut, kterou nastoupila Evropská unie, je vytloukání klínu klínem. „Určitě to má svá pozitiva v tom smyslu, že se jedná o vozy s nulovými emisemi, na druhou stranu i negativa. Je potřeba si uvědomit, že i baterie musí z něčeho získávat energii, takže jak si vyrobíme energii, tak na takovou energii pak ta auta jezdí. Velká environmentální zátěž je i samotná výroba baterií,“ uvedla Vejchodská.

Pozor na ceny farmaceutik

Podle Kreiviové je důležité nezaměňovat krátkodobé opravy infrastruktury s dlouhodobějšími řešeními. „Ztráta ruského plynu není zásadní problém, je to naše závislost na ní, kterou jsme si nechali budovat po desetiletí, které se potřebujeme zbavit. Dekarbonizace je nejen nezbytná pro klimatickou a ekologickou krizi, ale je také jediným způsobem, jak zajistit bezpečnou, dostupnou a zabezpečenou energii pro Evropu a svět. Pro Evropu by to také znamenalo posílení odolnosti tím, že omezí prostor pro energetické šoky v ekonomice a neutralizuje její zranitelnost vůči ruskému energetickému vydírání,“ uvedla pro Echo24 Kreiviová.

Na dotaz, zda není tlak na udržitelné energie ze strany EU přehnaný, Kreiviová řekla, že v Bruselu sedí demokraticky zvolení europoslanci a vystupují tam zvolení představitelé vlád jednotlivých zemí. Dodala, že chápe, že lidé mají v současnosti jiné primární problémy, jako jsou například drahé potraviny či nedostatek léků. „Je ale třeba myslet na budoucnost. Protože pokud vás nyní znepokojuje nedostatek léků, jídla a energie – všechny tyto obavy se jen zhorší, pokud se nevypořádáme s přechodem na zelenou energii. Žijeme ve vzájemně propojeném světě a vzhledem k tomu, že změna klimatu zasáhne zvláště tvrdě rozvojový svět, zhorší se globální bezpečnost potravin a zhorší se problém migrace, které nás všechny ovlivní,“ uvedla Kreiviová s tím, že například přibližně 25 % složek farmaceutických produktů získáváme z přírody.

„Pokud je nebude možné získat z přírody, budou se muset vyrábět synteticky – bude to dražší a nepomohlo by to ani dostupnosti. Proto by zelený přechod měl být mezi prvními, nikoli poslední věcí, na kterou myslíme,“ uvedla Kreiviová s tím, že tlak či dokonce nátlak by ze strany EU mohl vypadat úplně jinak.