Německý kancléř Scholz se chce telefonicky spojit s Putinem, píše Zeit
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Německý kancléř Olaf Scholz chce poprvé po téměř dvou letech navázat přímý kontakt s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, uvedl německý deník Die Zeit s odkazem na důvěryhodné zdroje blízké vládě. Telefonický rozhovor se plánuje uskutečnit před summitem G20, který se bude konat v listopadu v Brazílii. Nicméně o hovor zatím nebylo formálně požádáno, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle.
Pokud se rozhovor uskuteční, Scholz by se stal prvním vrcholným představitelem mezi zeměmi podporujícími Ukrajinu, který by obnovil přímý kontakt s Putinem. Poslední telefonický rozhovor mezi Putinem a Scholzem proběhl v prosinci 2022. Americký prezident Joe Biden, francouzský prezident Emmanuel Macron a bývalý britský premiér Boris Johnson naposledy hovořili s Putinem rovněž v roce 2022.
Side by side. We stand united. https://t.co/ji437wtwEr
— Bundeskanzler Olaf Scholz (@Bundeskanzler) September 23, 2024
Rétorika kancléře se v poslední době stále více posouvá směrem k hledání diplomatických možností řešení války na Ukrajině. „Mnoho Němců očekává, že budou použity všechny diplomatické prostředky k dosažení spravedlivého míru. Nyní je na to čas,“ řekl Scholz nedávno ve svém podcastu Kanzler Kompakt.
Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit 9. září novinářům řekl, že Scholz s Putinem uskuteční telefonický rozhovor, „až to bude považovat za vhodné“. Den předtím kancléř v televizi ZDF uvedl, že konflikt na Ukrajině dosáhl bodu, kdy je jednání naprosto nezbytné, a opětovně se vyslovil pro účast Ruska na nadcházejícím summitu s cílem krizi vyřešit. Vedoucí představitelé Ruska a Německa se naposledy osobně setkali 15. února 2022 v Kremlu, píše TASS.
Německá vláda v návrhu rozpočtu na rok 2025 vyčlenila na pomoc Kyjevu o polovinu méně peněz než dosud, pouhé 4 miliardy eur. Vláda měla takto rozhodnout na základě toho, že na pomoc Ukrajině bude potřeba méně rozpočtových prostředků kvůli přesunu úroků ze zmrazených aktiv Ruské federace do Kyjeva. Kromě toho skupina zemí G7 poskytne Ukrajině půjčku ve výši 50 miliard dolarů, zajištěnou stejnými ruskými aktivy.