Ve Spojených státech se předevčírem stalo něco, co vrhá tlustý otazník nad férovostí tamního politického systému. Bývalý prezident USA Donald Trump, rozhodl Nejvyšší soud státu Colorado, nesmí ve státě Colorado kandidovat v prezidentských volbách za rok. Odůvodněním je podezření z účasti na vzpouře, jehož se měl dopustit 6. ledna 2020 a v týdnech před ním. Šestého ledna jak známo několik tisíc Trumpových stoupenců, přesvědčených, že prezidentské volby dva měsíce předtím byly zfalšované nebo jinak nepoctivé (machinacemi při sčítání hlasů zaslaných poštou), vniklo do budovy Kongresu a několik hodin tam ne řádilo, několik hodin se tam producírovalo.

Ale útokem na Ameriku, jak fungovala několik staletí na politický režim, v němž rozhodují volby, je teprve nepřetržitá snaha favorita mezi opozičními zájemci o úřad prezidenta kriminalizovat. To je novum Bidenovy éry. Je to přesvědčení, že opozičnímu politikovi, zřejmě za to, že se v některých politických otázkách vychýlil z názorového koridoru společného předákům obou tradičních stran, je třeba zabránit ve vítězství u voleb, a když to nejde lepší vlastní nabídkou, tak přes vězení nebo alespoň přes soudy.

Všichni soudci, kteří ho diskvalifikovali pro primárky ve státě Colorado, byli nominováni demokratickým guvernérem. Trump se spoléhá na to, že jejich verdikt zvrátí Nejvyšší soud USA, jehož většina je pro změnu, i díky němu, konzervativní. Justice, jejíž nálezy můžete odhadovat podle toho, který politik dané soudce jmenoval, by člověk čekal v nějaké banánové republice.

Čtrnáctý dodatek ústavy vytažený tu proti Trumpovi pochází z dob občanské války, je přes 150 let starý a vzpourou, za účast na níž autoři dodatku zakazovali právo kandidovat ve volbách, se myslí účast v armádě Konfederace. Jih se tehdy skutečně chtěl odtrhnout od ustaveného státu, právnickým pohledem to vzpoura samozřejmě byla. Srovnání války Jihu proti Severu s 6. lednem 2020 samo ukazuje, jak nízké úrovně pokusy vyřadit z volby favorita dosáhly. Šestého ledna se nekonala žádná vzpoura, žádné povstání, konala se výtržnost. Dav neměl velící štáb, neměl plán a až na pár výjimek, navíc pochybných, neměl zbraně.

Ve výsledku vládní garnitura Spojených států sice nezakazuje politickou opozici jako takovou, ale pokouší se lídrovi této opozice zakázat účast ve volbách. Je to neuvěřitelná degradace. Prezident malého Salvadoru Nayib Bukele si nenechal ujít příležitost k výroku, nad nímž je dobré se zastavit: „Spojené státy ztratily schopnost poučovat jakoukoliv jinou zemi o ,demokracii‘.“

Pro nás je to zajímavé ještě jinak. Před dvěma týdny všech pět stran české vlády podalo společný návrh na zavedení korespondenční volby. Zatím by korespondenčně směli volit „jen“ Češi pobývající právě v cizině a ovšem krajané, kterým se nechce jet na české velvyslanectví. Jak se ale jednou systém korespondenční volby v zásadě připustí, v zásadě s ním končí i předpoklad, že volba je tajná. Na rozdíl od plenty ve volební místnosti nikdy nebudeme vědět, kdo ještě u kladení lístku do dopisní obálky byl a jestli ten lístek do obálky vůbec kladl oprávněný volič. Dát možnost hlasovat korespondenčně všem může být následující krok, například v rámci zrovnoprávnění voličů doma s voliči v zahraničí.

Skandální stav, do něhož dospěl politický systém v USA, by bez podezření na machinace při sčítání korespondenčních hlasů v listopadu 2019 nevznikl. Člověk musí být politicky úplné motovidlo, aby prvky této vymoženosti zaváděl doma, když v přímém přenosu vidí, kam tato vymoženost přivedla společnost s mnohem silnější demokratickou tradicí.