Zvýšení cel na obiloviny a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska vítáme, řešit se ale musí hlavně dovoz z Ukrajiny. Pro deník Echo24 to řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal s tím, že vnímá potřebu pomáhat válkou zasaženým ukrajinským zemědělcům, nicméně to podle něj nesmí být na úkor tuzemské produkce. Proti dovozu z Ukrajiny, Ruska a Běloruska se dlouhodobě staví také třeba expremiér Andrej Babiš (ANO).

Prezident AK ČR pro Echo24 reagoval na zvýšené clo, které Evropská komise hodlá uvalit na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu. Tento krok Agrární komora podle Doležala vítá.

„Současně je třeba zdůraznit, že je nezbytné řešit především dovozy obilovin a olejnin z Ukrajiny. Je neoddiskutovatelné, že tamním zemědělcům je třeba pomoci, ale nesmí to být za cenu poškozování našich pěstitelů a chovatelů. Aktuálně nastavený systém navíc pomáhá spíše překupníkům, ale ukrajinským a evropským zemědělcům naopak ubližuje,“ řekl pro Echo24 Doležal.

„Nyní se mluví o omezení dovozu ovsa z Ukrajiny, ale nikoliv už hlavních obilovin jako pšenice nebo ječmen. Buď došlo k omylu, nebo to lze považovat za nějaký lobbistický kousek. Problém s produkcí ve třetích zemích spočívá v tom, že nemusí odpovídat vysokým standardům, jaké platí v Evropě. Neříkáme, že je neplní, ale zkrátka nemusí,“ dodal Doležal s tím, že následkem toho lze vyrobit tyto zemědělské komodity s daleko nižšími náklady, než jaké si mohou dovolit zemědělci v Evropě, a dochází k pokřivení evropského trhu a snižování konkurenceschopnosti našich chovatelů a pěstitelů.

Předseda opozičního ANO Andrej Babiš kritizuje dovoz obilí i dalších komodit nejen z Ukrajiny, ale i z Ruska a Běloruska dlouhodobě. „Faktem je, že dodávky obilí z Ruska, z Ukrajiny, z Běloruska, a nejenom obilí, ale olejnin, drůbeže a dalších věcí ničí evropské zemědělce a potravináře,“ řekl Babiš ve svém podcastu Sorry jako, který zveřejnil na sociálních sítích.

Výborný: Ruské a běloruské obilí v Evropě fakticky nebude

Evropská komise navrhla minulý týden zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu. Zvýšení cel musí ještě kvalifikovanou většinou schválit členské státy, což se očekává brzy; souhlas Evropského parlamentu není třeba. Návrh EK uvítal mimo jiné český ministr zemědělství Marek Výborný. ČR společně s Polskem a třemi pobaltskými státy prosazovala zavedení podobných opatření. Podle Moskvy krok postihne evropské spotřebitele.

Nová cla jsou navržena tak, aby byla dostatečná vysoká a odrazovala od současného ruského dovozu do EU. Zároveň ale nemají ovlivnit vývoz do třetích zemí, uvedla Evropská komise. V závislosti na konkrétním produktu se mají dosud nízká cla zvýšit na 95 eur za tunu, nebo má jít o clo ve výši 50 procent hodnoty zboží.

„Opatření mají zabránit destabilizaci trhu EU prostřednictvím jakéhokoli budoucího významného přesměrování ruských obilných produktů na trh EU,“ stojí v prohlášení Evropské komise. Uvalení vysokých cel má rovněž zabránit i tomu, aby se do Evropské unie dostávalo obilí ukradené z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny. „Tato metoda nezákonného vývozu již nebude zisková,“ dodala komise. Třetím cílem je neumožnit Rusku využívat příjmy z vývozu k financování své agrese vůči Ukrajině, která trvá již více než dva roky.

Podle ministra Výborného clo v podstatě úplně zamezí prodeji. „V Evropě nemá ruské zrno co dělat, jenom tím podporujeme nepřímo agresora. Chci jen připomenout, že se jedná o clo 95 eur na tunu nebo 50 procent, což fakticky přeloženo znamená, že ruské a běloruské obilí v Evropě nebude, protože je v tom okamžiku neprodejné, a to byl náš cíl,“ uvedl český ministr.

Vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu se v souvislosti s tímto tématem minulý týden dohodli, že EU znovu zavede i cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Právě na tyto dovozy si zemědělci stěžují a chtějí je omezit. EU ale zároveň nechce přestat podporovat Ukrajinu a její vývozy, protože Kyjev tak získává finance pro pokračování své obrany vůči ruské agresi.