Opoziční pravicová AfD a opoziční levicová Die Linke získaly podle dosaženého počtu křesel v novém Bundestagu takzvanou blokační menšinu. Dohromady mají 216 poslanců, k blokační menšině potřebují 211. Opoziční strany mohou díky blokační menšině zabránit přijetí ústavních zákonů a některých dalších zákonů. V současnosti se debata o hrozbě blokační menšiny týká především prodloužení platnosti fondu na modernizaci armády, jehož platnost skončí v roce 2027 nebo reformy dluhové brzdy. Oba případy by opozice mohla takto zablokovat. Vítěz voleb Friedrich Merz podle Financial Times tak urychleně uvažuje o protlačení reformy dluhové brzdy ještě starým Bundestagem, který oficiálně zasedá do 24. března.

Ústavní dluhová brzda má bránit přílišnému zadlužování země, když od roku 2009 omezuje strukturální deficit na 0,35 % HDP ročně. Pravděpodobný budoucí kancléř Friedrich Merz (CDU) během voleb zdůrazňoval svou oddanost dluhové brzdě, nicméně neodmítl možnost diskuse o jejích úpravách. Podle některých ekonomů bez změny této klauzule budou chybět desítky miliard eur potřebných investic do zchátralé dopravní a komunikační infrastruktury.

Investice do obrany se pak kancléř Scholz v roce 2022 rozhodl řešit zřízením zvláštního modernizačního fondu v hodnotě 100 miliard eur. Platnost toho současného končí v roce 2027 a k prodloužení je potřeba také dvoutřetinová většina. Právě v otázce obranných výdajů by Levice, která jinak považuje AfD za úhlavního politického nepřítele, mohla blokační menšiny využít, uvedla agentura DPA.

Friedrich Merz tak podle Financial Times uvažuje o možnosti svolat ještě starý Bundestag, který může zasedat do 23. března a změny prosadit dokud obě opoziční strany nebudou blokační menšinu moci využít. V tom ho podpořil i odcházející šéf Zelených Robert Habeck.

Na druhé straně úřadující kancléř Olaf Scholz vyzval k opatrnosti. „Pokud by se konala jednání, vše by se muselo projednat s maximální opatrností," uvedl.

Odcházející ministr financí Jörg Kukies z SPD varoval, že na prosazení takových změn „je příliš málo času“ a že by bylo politicky problematické, kdyby se ústavní změny uskutečnily s dosavadní většinou.

Šéfka AfD Alice Weidelová zdůraznila, že stát by neměl utrácet více, než kolik přijímá, a odmítla i možnost podpory speciálního fondu pro obranné výdaje. Naopak šéfka Die Linke Ines Schwerdtnerová uvedla, že strana by mohla souhlasit se změnou dluhové brzdy za předpokladu, že bude více investováno do sociálních služeb, ale zároveň trvala na tom, že nebude hlasovat pro posílení armády nebo dodávky zbraní Ukrajině.

V minulosti už původní Bundestag svolán po volbách byl, a to mimořádně v říjnu 1998, kdy schválil vyslání německé armády do Kosova v rámci NATO.