Jaké jsou po pravicovém zemětřesení v EP frakce, co chtějí a kde jsou Češi
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Změny na pravé části politického spektra v Evropském parlamentu částečně překreslily pomyslnou mapu rozdělení sil. V současné době je v jediném přímo voleném tělesu v Evropské unii osm frakcí, v nichž se sdružuje většina ze 720 europoslanců. Ještě se čeká na vznik nové konzervativně levicové frakce. Nejvíce českých europoslanců je v nové skupině Patriotů pro Evropu, pouze pět členů EP se podílí na „vládní koalici“.
Největší frakcí v Evropském parlamentu, která mimo jiné nominovala předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a také předsedkyni EP Robertu Metsolaovou, je Evropská lidová strana (EPP). Subjekt disponuje 188 europoslanci, z toho pět je Čechů. Jedná se o Danuši Nerudovou a Jana Farského (oba STAN), Ondřeje Koláře a Luďka Niedermayera (oba TOP 09) a Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL). Šéf EPP Manfred Weber uvedl, že prioritami frakce je ekonomická prosperita, bezpečnost a zastavení migrace. Oproti předchozímu období více zdůrazňuje konkurenceschopnost evropského průmyslu. V minulých obdobích však přes EPP prošel například Green Deal. Nejsilnější stranou v EPP je německá CDU (23 europoslanců) a španělská Lidová strana (22 europoslanců).
Druhým nejsilnějším subjektem je proevropská frakce Socialistů a demokratů (S&D), která má k dispozici 136 poslanců. V tomto období není součástí této frakce žádný Čech. Tato frakce je patří k vládnoucí koalici s EPP a Renew Europe. Prioritami frakce je podpora Ukrajiny, genderová neutralita, dostupné bydlení, Green Deal či digitalizace EU. Nejsilnějšími subjekty jsou v této frakci se shodně 20 europoslanci Španělská socialistická dělnická strana premiéra Pedra Sáncheze (PSOE) a italská Demokratická strana.
Na třetím místě co do počtu europoslanců je nově vzniknuvší frakce Patriotů pro Evropu. Ta má k dipozici 84 europoslanců, z toho devět z nich tvoří Češi. Jedná se o delegaci hnutí ANO pod vedením Kláry Dostálové a také dva europoslance zvolené na kandidátce koalice Přísahy a Motoristů sobě – Filip Turek a Nikola Bartůšek. Podle Dostálové je prioritou Patriotů ochrana suverenity, boj proti nelegální migraci a zásadní změny Green Dealu. Nejsilnější v této frakci je Národní sdružení Marine Le Penové.
Na čtvrtém místě je skupina Evropských konzervativců a reformistů (ECR), jejíž klub čítá 78 europoslanců. Součástí je také delegace ODS, kterou vede Veronika Vrecionová (zvolena také předsedkyní vlivného zemědělského výboru), dále jsou její součástí Alexandr Vondra a Ondřej Krutílek. Nejsilnějším subjektem jsou Bratři Itálie tamní premiérky Giorgie Meloniové s 24 europoslanci. Ti mimo jiné nepodpořili von der Leyenovou při volbě šéfky EK. Frakce se důrazně staví proti jakémukoli směřování EU k nadnárodnímu superstátu. Konkrétně pak ECR chce revidovat Green Deal, chránit občany EU (uvnitř i na hranicích) a posilovat ekonomickou nezávislost.
Pátou nejsilnější frakcí je liberální skupina Renew Europe se 77 europoslanci. V té žádné české zastoupení není, i když ještě krátce po volbách v něm byli europoslanci z ANO, nicméně podle Dostálové nemohli v této skupině dostatečně prosazovat svůj program. O vstupu do frakce uvažovali také europoslanci ze STAN, nakonec však zůstali v EPP. Jde o proevropskou frakci, jejímiž prioritami je udržitelnost, respektive Green Deal, prosperující a konkurenceschopný trh se zaměřením například na malé a střední podniky či obrana EU ve spolupráci s NATO. V této frakci je nejsilnější strana Emanuela Macrona Obnova.
Šesté místo podle počtu poslanců obsadila frakce Zelených s 53 europoslanci včetně Markéty Gregorové (Piráti). Jejich prioritou je udržitelnost a Green Deal, respektive ekologická tranzice obecně. Dále sociálně zaměřená ekonomika či rovná lidská nebo pracovní práva.
Na sedmém místě je frakce Levice. Ta má k dispozici 46 europoslanců bez české účasti. Prioritami frakce je pracující třída, respektive zajištění „ekonomická spravedlnost“, udržitelnost a životní prostředí, feminismus, zajištění míru a lidská práva.
Nejmenší frakcí je s 25 europoslanci rovněž nově vzniklá pravicová frakce Evropa suverénních národů (ESN, respektive Suverenisté), ve které sedí český europoslanec Ivan David. Prioritami frakce je podle Tomia Okamury zastavení islamizace, návrat pravomocí na úroveň národních států, zastavení Green Dealu a vracení migrantů. „Je to program zdravě radikální,“ uvedl Okamura. Nejsilnějším subjektem je Alternativa pro Německo.
Mezi tzv. Ostatními či Nezařazenými jsou z českých europoslanců Kateřina Konečná (KSČM) a Ondřej Dostál (nez.) zvolení za koalici Stačilo!. Konečná pro Echo24 řekla, že v současnosti probíhají jednání o vzniku nové – konzervativně levicové – frakce. Takových poslanců je k druhé polovině července 32.
EPP
Danuše Nerudová (STAN)
Jan Farský (STAN)
Ondřej Kolář (TOP 09)
Luděk Niedermayer (TOP 09)
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)
Patrioti pro Evropu
Klára Dostálová (ANO)
Jaroslav Bžoch (ANO)
Ondřej Knotek (ANO)
Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO)
Jana Nagyová (ANO)
Tomáš Kubín (ANO)
Ondřej Kovařík (ANO)
Filip Turek (Přísaha & Motoristé sobě)
Nikola Bartůšek (Přísaha & Motoristé sobě)
ECR
Alexandr Vondra (ODS)
Veronika Vrecionová (ODS)
Ondřej Krutílek (ODS)
Zelení
Markéta Gregorová (Piráti)
ESN
Ivan David (SPD)
Ostatní/Nezařazení
Kateřina Konečná (KSČM)
Ondřej Dostál (nez.)