Česká republika se od devadesátých let zlepšuje ve statistikách čistoty vody. Zatímco v Evropě je ve statistice čistoty vody ke koupání, co se týče bakterii, na 14. místě, v čistotě řek jsme na druhém místě hned za Rakouskem. Nedávno snahy ČR ocenilo i OSN. S čistotou vody pomáhá i zatopení některých starých lomů jako je jezero Milada, Barbora či Komořanské jezero, které brzy vznikne v bývalém Lomu ČSA.

„Příznivou vlastností jezer ve velkých zatopených zbytkových jamách je právě poměrně velká hloubka a malý přítok vody, a tedy velká odolnost proti eutrofizaci (obohacování vody o živiny jako dusík a fosfor, pozn. red.). Výhodou proti přehradním nádržím je i velmi malé kolísání vodní hladiny. Díky oligotrofii (malému množství živin, pozn. red.) se jen pomalu zanášejí sedimentujícími látkami, mají šanci vydržet desetitisíce let," komentuje hydrobiolog Ivo Přikryl z neziskové organizace ENKI ENKI trend zaplavování starých lomů.

Řada současných jezer se však potýká s problémem vypařování a nutností vodu dopouštět z blízkých říčních toků. V případě Barbory se dopouští z řeky Ohře, v případě Milady se jedná o vodu z jiného již zatopeného lomu.

Energetická společnost Sev.en Česká energie však chce u nového Komořanského jezera problém vyřešit přirozeným zapojením místních potoků a napustit lom přirozenou cestou. Dalším opatřením, které má pomoci zachovat kvalitu vody je i instalace plovoucích solárních panelů, které povedou k částečnému zastínění hladiny a tím snížení odparu. Součástí nového jezera bude i schopnost výroby vodíku.

Ke kvalitě vody v jezeře jezera pak napomůže specifické podloží. „Kvalita vody v jezeře bude ovlivněna především podložím budoucího dna, a to čistotě vod pod Krušnými horami přeje. To je dobře patrné i na sousedním mosteckém jezeře, které vzniklo rovněž zatopením zbytkové jámy hnědouhelného lomu, ″ vysvětluje Petr Urban, hydrolog z skupiny Sev.en Česká energie.

Čistší řeky má už je Rakousko

Zaplavování starých lomů, je jenom jedna z možností jak zvýšit kvalitu vody v Česku. V posledních třiceti letech obecně došlo k výraznému zlepšení došlo zejména během devadesátých let společně s omezením, či zrušením výroby, která výrazně poškozovala životní prostředí, a s výstavbou nových čistíren odpadních vod. Jejich počet narostl za posledních 20 let v Česku o 50 %.

Díky tomu má Česko druhé nejčistší řeky v rámci evropské sedmadvacítky, lépe na tom jsou už jen v Rakousku. Dlužno ale dodat, že se jedná o porovnání na základě výskytu vybraných bakterií, které mohou být nebezpečné při koupání, v řekách se ale stále vyskytují další formy znečištění. Nicméně české řeky si v posledních třech dekádách prošly celkovou výraznou proměnou k lepšímu. „Za posledních 30 let došlo k významnému zlepšení jakosti vody našich toků, konkrétně v průměru ze stupňů 3–5 na 1–4 z 5bodové škály znečištění, kdy jednička je nejlepší, kterou se hodnotí znečištění povrchových vod podle ČSN 75 7221. Jde tedy o zlepšení o 1–2 kvalitativní stupně. I na takových řekách, jako je řeka Bílina nebo Olše, je ve většině profilů kvalita vody přijatelná,“ vysvětluje Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářství T. G. Masaryka.

Řeky jsou výrazně znečišťovány antidepresivy či antikoncepcí