Změnit nynější dobrovolnou možnost prodejců zbraní a střeliva hlásit podezřelé obchody na povinnost by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) mohla zavést dílčí novela stávajícího zbraňového zákona. Nebylo by nutné čekat na nový zákon, který má kvůli digitalizaci centrálního registru zbraní nabýt účinnosti až počátkem roku 2026. Rakušan to uvedl v diskusi poslanců o změnách zbraňového zákona v reakci na prosincovou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde její student zastřelil 14 lidí a poté i sebe.

Rakušan uvedl, že návrhy reagující na prosincovou tragédii by mohla přinést novela související s novým zbraňovým zákonem, s jehož předložením vládě ministerstvo nyní vyčkává. Změny by podle ministra měla připravit pracovní skupina poslanců ze všech frakcí za účasti expertů a zástupců ministerstev. „Tady ani žádné unáhlené řešení nebude,“ uvedl Rakušan k výzvě poslance ANO Jiřího Maška „nenechat se tragickou událostí natlačit do nějakých atypických řešení“. Nový zákon s účinností za dva roky tak zřejmě Sněmovna ještě v lednu schválí bez dodatečných úprav.

Ministr chce také zavést povinné specializované psychologické vyšetření pro nové žadatele o zbrojní oprávnění. Podle Rakušana by „povinné specializované psychologické vyšetření pro prvožadatele o zbrojní oprávnění“ mohla stanovit vláda na základě zmocnění daného novým zákonem. Platný zákon ani jeho nová podoba psychologický posudek nevyžadují, nutné je pouze doložení zdravotní způsobilosti žadatele. Praktický lékař, který tento posudek vydává, si pouze může vyžádat také posudek psychologa.

Předseda odborné rady Asociace klinických psychologů Václav Šnorek uvedl, že plošné testování je nerealizovatelné, neboť klinických psychologů je v Česku zhruba 1200. Za vhodnější pokládá optimalizovat stávající systém, dát praktickým lékařům metodiku, koho na psychologické vyšetření posílat. „Naprostá většina duševně nemocných se nedopouští agrese. Screeningová vyšetření formou dotazníku nemají smysl, musela by být podrobná,“ uvedl Šnorek. Podobně se vyjádřil i David Vaněk z Psychiatrické společnosti, podle něhož plošné testování „není reálné ani efektivní“.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) doporučila zlepšit informovanost praktických lékařů i bezpečnostních složek o tom, kdo se léčí s psychickými problémy. Odborný útvar policie by měl mít podle ministryně možnost poslat držitele zbrojního průkazu, který se léčí s psychickými potížemi, na přezkum. Podle Vaňka praktičtí lékaři mohou z evidence zjistit, zda jejich pacient bere antipsychotika. Vrchní ředitel pro legislativu Radek Policar z ministerstva zdravotnictví uvedl, že specialisté by měli posílat praktickým lékařům elektronicky zprávy o vyšetření jejich pacientů.

Nový zákon má zkrátit z deseti na pět let lhůtu pro pravidelný přezkum zdravotní způsobilosti držitelů zbraní, případně možnost policie nařídit tuto prohlídku kdykoli, připomněl Rakušan. Ošetřující lékaři mají do budoucna získat přístup do centrálního registru zbraní a ověřovat, zda je jejich pacient držitelem zbrojního průkazu. Lékař, který zjistí, že jeho pacient trpí nemocí, vadou nebo stavem, které omezují jeho zdravotní způsobilost, má mít podle nového předpisu povinnost oznámit tento fakt bez zbytečného odkladu policii.

Zákon by měl dát orgánu veřejné moci možnost zadržet zbraně jejich držitelům v případě zjištění bezpečnostního rizika, například kvůli vyhrožování na sociálních sítích, řekl ministr. Opozice se obává zneužití, podle Rakušana policie bude muset zadržení zbraně zdůvodnit. Zákon by měl také rozšířit okruh zbraní podléhajících regulaci například o flobertky, i když opoziční poslanci mají k tomu výhrady. Milena Bačkovská z ministerstva vnitra uvedla, že by kvůli evropské směrnici neměl být zaváděn podle poslaneckých návrhů specializovaný režim pro tento typ zbraní, které lze po převrtání hlavně použít jako standardní klasickou střelnou zbraň. Zákon by měl zpřísnit i nakládání s některými součástmi zbraní, mimo jiné s velkokapacitními zásobníky nebo s polotovary zneužitelnými pro nelegální výrobu zbraní.

Nová pravidla by měla platit až od roku 2026 kvůli modernizaci centrálního registru zbraní a jeho propojení s dalšími složkami. Počítá s tím, že papírové zbrojní průkazy či licence by poté nahradila elektronická oprávnění k používání zbraní v centrálním registru zbraní.

Zbrojní průkaz mělo v ČR k loňskému listopadu podle ministerstva vnitra 316 564 lidí, což byl meziroční nárůst o zhruba 2500 lidí. Počet registrovaných zbraní překročil jeden milion. Předloni bylo v Česku 308 990 držitelů zbrojních průkazů, registrovaných zbraní bylo 933 432.