Ministerstvo financí navrhuje v reformě daně z přidané hodnoty (DPH) dvě sazby místo nynějších tří. Základní by měla být ve stejné výši 21 procent a jedna snížená 14 procent. Nahradit by měly současné sazby ve výši 21, 15 a deset procent. O návrhu v pondělí informovala ČT. Návrhy změn však vyvolávají tvrdou kritiku ekonomů, připojil se také exministr financí Miroslav Kalousek. Podle návrhu by se některé položky přesunuly z nejnižší rovnou do nejvyšší sazby. Kritici také upozorňují na zdražení například léků. O návrhu nyní budou jednat vládní strany. Návrh by zvýšil příjmy státu zhruba o 24 miliard korun ročně. Premiér Petr Fiala upozornil, že se jedná pouze o návrh a relevantní informace budou k dispozici až za měsíc. Echo24 o návrhu informovalo zde.

Reforma DPH je součástí vládního plánu snížit v příštím roce schodek státního rozpočtu minimálně o 70 miliard korun. Koaliční partneři chtějí o sazbách i přesunech DPH ještě jednat, sněmovní opozice je zásadně proti. „Expertní návrh ministerstva financí jsme poslali všem vládním stranám a v nejbližších dnech nás čeká debata,“ řekl ČT Stanjura.

Konečné návrhy na snížení schodku státního rozpočtu sdělí premiér Petr Fiala (ODS) jménem vlády zhruba za měsíc. V úterním tiskovém prohlášení uvedl, že do té doby nelze žádné pracovní materiály pokládat za relevantní. Odmítl v té souvislosti, aby se uniklé pracovní podklady prezentovaly jako finální návrhy.

Ministerstvo financí podle ČT plánuje přesun z deseti procent na 21 procent například u ubytovacích služeb, vodného a stočného, tepla, opravy obuvi, kožených výrobku a kol a také u sportovních a kulturních akcí. Zvýšit DPH z deseti na 14 procent chce ministerstvo například u léků, veřejné dopravy, stravovacích služeb, knih, novin a časopisů a bezlepkových výrobků. Naopak snížit DPH z 15 na 14 procent navrhuje u potravin a nealkoholických nápojů, zdravotnických pomůcek, stavebních prací či dětských sedaček.

Návrh kritizuje bývalý ministr financí i opozice

Přestože se jedná o návrh, již nyní čelí tvrdé kritice. Podle ekonoma Lukáše Kovandy tím vláda porušuje předvolební sliby ohledně nezvyšování daní. I když kvituje zjednodušení daňového systému zrušením jedné ze tří sazeb, tak upozorňuje, že stát s novou nejnižší 14% sazbou vybere od lidí více. Pokud by daňové zatížení mělo být stejné, měla by podle Kovandy nižší sazba být asi 12,8 %. „Tedy růst daňového zatížení lidí. Což nekoresponduje s předvolebními sliby vládních stran a vlastně ani s dosavadními prohlášeními například premiéra, že daně se zvyšovat nebudou,“ uvádí Kovanda v komentáři pro Echo24.

Kromě Kovandy se do návrhu ministerstva financí opřel i bývalý šéf resortu Miroslav Kalousek. „Je skutečně zarážející, jak důsledně proinflační politiku vláda dělá. Neschopnost razantně škrtat se snoubí se zvyšováním mandatorních výdajů, počtu zaměstnanců a populistickými dárečky. A teď ještě zvýšíme ceny administrativně…Je to úmysl, nebo amatérismus?“, píše Kalousek na sociální síti Twitter.

Je skutečně zarážející, jak důsledně proinflační politiku vláda dělá. Neschopnost razantně škrtat se snoubí se zvyšováním mandatorních výdajů, počtu zaměstnanců a populistickými dárečky. A teď ještě zvýšíme ceny administrativně…Je to úmysl, nebo amatérismus? https://t.co/Y4IXVGsoWu

— Miroslav Kalousek🇺🇦🇨🇿 (@kalousekm) April 11, 2023

Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že čistě ekonomicky působí růst daní protiinflačně, protože se do ekonomiky dostává méně peněz. "Cenovky konkrétního zboží dotčeného zvýšením DPH by sice v momentě účinnosti těchto změn narostly, ovšem z širšího pohledu by se inflační tlaky naopak snížily. Očekával bych tedy nárůst celkové inflace o méně než jeden procentní bod v momentě účinnosti, ale o to rychlejší následný pokles," uvedl.

Právník se specializací na zdravotnictví Ondřej Dostál varuje před zdražením léků a náklady zdravotních pojišťoven. „Abychom nezapomněli: Zrušení nejnižší sazby znamená růst DPH u léků z 10% na 14%. Pokud Zbyněk Stanjura říká: ‚Já doporučuji zohlednit sociální nebo zdravotní aspekt..‘, tak to moc netrefil. Vyšší DPH na léky se propíše i do úhrad zdravotních pojišťoven, mínus několik miliard,“ uvádí.

Abychom nezapomněli: Zrušení nejnižší sazby znamená růst DPH u léků z 10% na 14%. Pokud @Zbynek_Stanjura říká: „Já doporučuji zohlednit sociální nebo zdravotní aspekt..“, tak to moc netrefil. Vyšší DPH na léky se propíše i do úhrad zdr.pojišťoven, mínus několik miliard.

Zdroj:… https://t.co/J6autwNK9f pic.twitter.com/80AAaFSDPf

— Ondřej Dostál (@dostalondrej) April 10, 2023

Do návrhu se trefuje i opozice. Bývalý ministr Babišovy vlády Karel Havlíček upozorňuje, že vláda zvyšuje daně poté, co zrušila EET. „Tato „pravicová“ vláda nejdříve zruší EET, nažene firmy do šedé zóny a když přijde o příjmy do rozpočtu, tak navrhne za stejné služby zvýšení daní. To nevymyslíš,“ uvedl Havlíček.

Daně můžete snižovat, když je důsledně vybíráte. Alespoň tak jsme to dělali my.
Tato „pravicová“ vláda nejdříve zruší EET, nažene firmy do šedé zóny a když přijde o příjmy do rozpočtu, tak navrhne za stejné služby zvýšení daní. To nevymyslíš. https://t.co/h4mPW7SD6z

— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) April 10, 2023

Stanjura by rád návrh změny DPH předložil Sněmovně v červnu, poslanci by o něm definitivně mohli hlasovat na podzim, uvedla ČT.

DPH je dominantním daňovým příjmem státu, dlouhodobě tvoří zhruba 45 procent celkového daňového inkasa. Loni se na ní vybralo 536,2 miliardy korun, meziročně o 15,6 procenta více. Do státního rozpočtu přispěla DPH 345,2 miliardy korun. Z vybrané DPH získává získá 64,38 procenta státní rozpočet, 25,84 procenta připadá na obce a 9,78 procenta na kraje.