Zemětřesení v Turecku a Sýrii si vyžádalo přes 11 000 obětí, záchranné práce komplikuje mráz a vědci se obávají další katastrofy poblíž Istanbulu. Podle geologické analýzy by mohlo dojít k dalšímu zemětřesení v „seismické mezeře“, která leží mezi poloostrovem Armutlu, Marmarským mořem a tureckou metropolí Istanbul. Načasování blížícího se zemětřesení nelze stoprocentně předvídat, ale existuje řada náznaků blížící se katastrofy. Na studii pracovali přední němečtí a američtí vědci s využitím umělé inteligence, píše německý deník Welt. Geologové mají vážné obavy z toho, že výkyvy v kolísání mořské hladiny znamenají možnou katastrofu.

Zemětřesení v Turecku a Sýrii má přes 11 000 obětí. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při dnešní návštěvě postižených oblastí řekl, že v Turecku kvůli pondělním otřesům zemřelo nejméně 8574 lidí. Dalších 2530 lidí podle dosavadních údajů zahynulo na severu Sýrie. Erdogan připustil, že v prvním dni po katastrofě byly určité problémy ohledně pomoci zasaženým, nyní podle něj záchranné operace běží na plné obrátky.

Schopnost předpovědět blížící se zemětřesení je snem všech seismologů, protože by mohlo v případě nouze zachránit mnoho životů. Předpověď by znamenala čas na to opustit budovy ohrožené zřícením a vyhledat relativně bezpečné oblasti. Skutečnost, že to ani po desetiletích výzkumu není v praxi možné, tragicky dokazuje smrtící zemětřesení v Turecku a Sýrii.

Seismometry mohou zaznamenat i ty nejmenší oscilace zemského povrchu, zatímco satelitní měření může sledovat nejmenší posuny svahů. Díky tomu vědci a odborníci mohou poměrně přesně odhadnout oblast, kde lze očekávat silné zemětřesení.

Analýza geologů a vědců

Podle tohoto tvrzení je třeba kdykoliv očekávat velké zemětřesení na tureckém poloostrově Armutlu, který se nachází na pobřeží Marmarského moře jižně od Istanbulu. V turecké metropoli žije více než 16 milionů obyvatel a oblast je součástí severoanatolského zlomového systému, kde naposledy došlo k rozsáhlému zemětřesení v roce 1999. Přírodní katastrofa poblíž Izmitu si vyžádala 20 000 obětí a hlavní „větev zlomu“ vede přímo mezi Istanbulem, Armutlem a Marmarským mořem. Odborně se této zlomové linii říká „seismická mezera“, píše deník Welt.

Analýza geologů a vědců z Německého výzkumného centra pro geovědy, Standfordovy univerzity a Svobodné univerzity v Berlíně, analyzovala a identifikovala mnoho menších zemětřesení pomocí umělé inteligence. Studie pochází ze sedmi seismometrů ve 300 metrů hlubokých vrtech a čtyř tenzometrů v hloubce 100 metrů, které provozuje Turecký úřad pro kontrolu katastrof a americká instituce Earthscope.

Pomocí umělé inteligence se podařilo prokázat na změnu silný vliv změn přílivové hladiny na místní seismicitu, uvádí analýza. Počet malých zemětřesení je výrazně vyšší, když hladina moře opět stoupne. Seismické jevy vyvolané kolísáním mořské hladiny jsou tak malé, že je lze odhalit pouze pomocí umělé inteligence. Hladina moře se v této oblasti mění maximálně o 80 cm mezi odlivem a přílivem.

Podobná zjištění vyvolávají mezi vědci neklid a obavy. „Pokud i tak malé výkyvy napětí způsobené změnami mořské hladiny stačí k vyvolání seismicity, mohlo by to znamenat, že místní zlomy v Armutlu jsou na pokraji selhání,“ uvádí tým geologů v prohlášení.

Zemětřesení, které v pondělí otřáslo Tureckem a Sýrií, si vyžádalo už téměř 9500 obětí, z toho na 2500 na syrské straně hranice. Uvedly to dnes zahraniční agentury s odvoláním na oficiální statistiky obou zemí. Záchranné týmy pracovaly v oblasti přes noc ve snaze vyprostit ze sutin budov přeživší, šance na záchranu zasypaných jsou ale i vzhledem k mrazivým teplotám stále menší.