Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) se opakovaně obviňují ze lži v souvislosti s výsledky hospodaření svých vlád, tedy kabinetu Andreje Babiše (ANO) a Petra Fialy (ODS). Schillerová Stanjuru obviňuje, že Fialova vláda snižuje zadlužování země pomaleji než slíbilo na základě nominálních schodků, Stanjura argumentuje saldem vládních financí vůči HDP. Podle expertů se v debatě míchají odlišné údaje.

Schillerová opakovaně útočí na Stanjuru kvůli hospodaření Fialovy vlády. Upozorňuje na jedné straně na „rozpočtové triky“, jako je vyvádění peněz do tzv. mimorozpočtových fondů, ale také na to, Fialův kabinet snižuje deficit rozpočtů výrazně pomaleji, než slibovala.

„Pane Stanjuro, budeme si spolu zase muset brzy sednout do studia. A začneme jednoduchou matematikou. V roce 2022 jste po nás dostal rozpočet s deficitem 376,6 miliard korun. A příští rok ho plánujete odevzdávat s deficitem 241 miliard. To je minus 135,6 miliard. K tomu 18 miliard mimorozpočtová půjčka. Výsledek je, ať se vám to líbí nebo ne, 29,4 miliard ročně, neboli 0,37 % HDP,“ uvedla Schillerová. Deník Echo24 již upozornil, že Fiala vloni v březnu sliboval konsolidaci tempem jednoho procenta HDP ročně.

„Coby ministrovi už jsem si za ty tři roky zvykla u vás tyhle nedostatky přehlížet, ale když podle Pirátů děláte ve vládě fakticky premiéra, raději si to už dostudujte,“ uvedla Schillerová.

Stanjura reagoval s tím, že Schillerová si tempo konsolidace 0,37 % ročně vylhala. „Saldo vládních institucí přitom v roce 2021 činilo 5 % HDP a letos to bude podle srpnové predikce ministerstva financí 2,5 % HDP,“ uvedl Stanjura. „Ona by samozřejmě konsolidovala rychleji díky revolučnímu vynálezu EET, která přinese 40 miliard ročně. Taky by znovu přiklekla na Finanční správu, ať přestane zbytečně šetřit naše podnikatele. Třešničkou by byla hospodářská strategie postavená na lepším třídění odpadků v Brně…“ uvedl Stanjura na síti X.

Podle oslovených ekonomů míchají oba politici různé údaje. Předseda Výboru pro rozpočtové prognózy a analytik České spořitelny Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že k hodnocení výkonu samotné vlády se určitě hodí víc údaj o saldu státního rozpočtu, o kterém mluví poslankyně Schillerová, a nikoliv o saldu celého sektoru veřejných institucí, o kterém mluví ministr financí Stanjura.

Pro skutečně solidní hodnocení hospodaření samotné vlády bez vlivu ekonomiky, pohrom a hospodaření samospráv podle Skořepy tedy vlastně žádný standardní oficiální údaj vhodný není – je třeba si takový údaj dopočítat analyticky.

Stanjura má pravdu, ať se to komukoliv líbí, nebo ne, říká analytik

Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka pro Echo24 řekl, že debata mezi Stanjurou a Schillerovou je skutečně míchání jablek s hruškami. „Ministr Stanjura má skutečně pravdu, že v roce 2021 činilo saldo hospodaření veřejných rozpočtů -5 % HDP. V té době rozpočet sestavovala vláda Andreje Babiše, kde Alena Schillerová byla ministryní financí. V roce 2020 byla situace ještě horší, kdy saldo dosáhlo -5,6 %. Je ale fér říci, že se jednalo o dobu covidovou a postcovidovou,“ připomněl Peterka.

Stejně tak je podle něj fér říci, že i současná vláda prošla krizovým obdobím, které bylo pro statní rozpočet drahé. „Přesto se vládě podařila alespoň částečná konsolidace veřejných financí, která stála spoustu úsilí a politického kapitálu. Vládní snahy oceňuji, přestože stále platí, že slíbená konsolidace měla být větší. Další výrazná konsolidace veřejných financí v dalším roce, který je volební, zřejmě probíhat nebude,” míní Peterka.

Stanjura se odvolává na zmíněnou atomovou predikci MFČR, která odhaduje saldo hospodaření veřejných rozpočtů pro rok 2024 na -2,5 %. „Predikce ale pracovala se stavem, který nepočítal například s navýšením letošního schodku o 30 miliard korun kvůli povodním. Pokud se však podaří saldo dostat poblíž hodnoty -2,5 %, tak výsledek je, ať se to komukoliv líbí, nebo ne, poloviční zadlužení v % na HDP v roce 2024 než tomu bylo u Babišovy vlády v roce 2021, kde post ministryně financí zastávala Alena Schillerová,“ dodal Peterka.

Konsolidace veřejných financí mezi lety 2022 až 2025 by tak mohla podle něj znamenat snížení každoročního zadlužování naší země z 5 % HDP ročně na 2 až 2,5 % ročně. „Tedy o polovinu. To znamená stovky ušetřených miliard korun,” uzavřel ekonom.