Česká pošta loni podle předběžných výsledků hospodařila se ztrátou kolem 1,25 miliardy korun, což je o půl miliardy více než o rok dříve. Důvodem zhoršení výsledku je především neuskutečněný plánovaný prodej budovy hlavní pošty v Praze, který měl vynést zhruba 1,4 miliardy korun. Sdělil to generální ředitel Miroslav Štěpán.

Zatím nejvyšší ztrátu 1,75 miliardy korun vykázala pošta v roce 2022 a její hrozící prohloubení na více než tři miliardy a hrozba insolvence v dalším roce přiměly vládu k rozhodnutí o transformaci podniku a přijetí stabilizačních opatření. Cílem transformace, která by podle dřívějších informací měla skončit v roce 2026, je ozdravení pošty a její návrat k zisku. "I přes pozitivní změny počítáme s negativním hospodářským výsledkem přibližně až do konce procesu transformace," podotkl Štěpán.

Kladný hospodářský výsledek vykázala pošta naposledy v roce 2017. V rámci zahájené transformace pod vedením nového generálního ředitele Štěpána, který se funkce definitivně ujal loni v lednu, pošta snížila provozní náklady o tři miliardy korun. Státní podnik dále reorganizoval cenovou politiku a vylepšil stávající kontrakty se zákazníky, což mu vyneslo jednu miliardu korun navíc.

Pošta také během posledního roku zvýšila efektivitu práce. Právě rychlejší růst mezd oproti produktivitě práce byl jeden z hlavních faktorů, které v letech 2018 až 2022 zhoršovaly hospodaření společnosti. Průměrná mzda v tomto období rostla průměrným tempem 4,6 procenta ročně, přičemž produktivita pouze o 2,6 procenta. V letech 2023 a 2024 se produktivita zvýšila o 8,1 procenta, přičemž průměrná mzda rostla o 5,4 procenta ročně.

Dalším krokem transformace bude oddělení veřejných a komerčních balíkových služeb. Na začátku letošního roku proto pošta vytvořila akciovou společnost Balíkovna, do které by měly v budoucnu přejít balíkové a logistické služby. Ty budou od dubna vyčleněné do odštěpného závodu Česká pošta-balíkové služby, což má být mezistupněm před převedením služeb, majetku a pracovníků do akciové společnosti.

Štěpán během dvou vystoupení před poslanci a senátory tento týden představil další kroky, které mají vést k vyrovnání rozdílů mezi klesající poptávkou a robustností infrastruktury, čímž se mají posílit výnosy pošty. "V praxi to znamená, že pošta bude nad rámec služeb, které vyplývají z poštovní licence, vytěžovat volné kapacity službami partnerů, které typologicky odpovídají poskytovaným službám České pošty,“ dodal. Podle něj může jít například o konzultační služby pro státní správu, samosprávy či veřejné instituce. Už nyní některé pošty například vyřizují žádosti o některé dávky pro úřady práce.

Státní podnik Česká pošta zaměstnává kolem 20 000 lidí a provozuje 2900 poboček. Jejich počet se v roce 2023 kvůli stabilizaci hospodaření snížil o 300 z původních 3200.