Volby mají důsledky – a čím vyhrocenější atmosféra v zemi, tím jsou důsledky větší. Nyní to krásně ilustruje Polsko. To má tradičně oproti Česku o dost drsnější politickou kulturu. Před volbami létala obvinění z diktatury z jedné strany a ze zaprodání země Německu ze strany druhé. Když tedy dojde na střídání vlády, čistky bývají rozsáhlé, rychlé a hluboké. Poláci pro tento povolební jev mají i zkratku TKM neboli „teraz kurwa my“, což snad netřeba překládat.

Staronový premiér Donald Tusk z Občanské platformy to nyní krásně předvedl na příkladu veřejnoprávních médií, kdy ze dne na den nechal vyměnit vedení televize TVP, Polského rádia a Polské tiskové agentury.

Tuskova vláda se ohání nutností depolitizovat TVP od předchozího režimu Práva a spravedlnosti (PiS). Je pravda, že polská televize měla k ideálu veřejnoprávnosti notně daleko a ti, kteří ji obviňovali z propisovské propagandy, nemuseli ani příliš zveličovat. Ale konkurenční komerční TVN naopak brojila proti Právu a spravedlnosti, Tusk tedy PiS připravil o jejich hlavní hlásnou troubu a ta za ni nemá náhradu. Nezbývá jí než se vztekat, že se prý takto naposled zachoval komunistický lídr Wojciech Jaruzelski při vyhlašování stanného práva.

Nová vláda k tomu paradoxně využila zákon z dílny PiS, který předtím vehementně kritizovala. Ta v roce 2016 podřídila personální rozhodnutí ve veřejnoprávních médiích rovnou vládě, čímž nyní znatelně ulehčila Tuskovi provedení změn. Nicméně i tak se jedná o demonstraci síly. Změna ve vedení mohla proběhnout potichu, v řádu několika týdnů až měsíců. De facto mediální puč je jasným Tuskovým signálem, že v čele státu je nyní on.

Čistka v TVP je jistě nejviditelnější, ale zdaleka nebude jediná ani poslední. Stát ovládá téměř polovinu 20 největších polských společností a zaměstnává 50 % lidí v této top dvacítce. Klientelismus a korupce byly jednou z častých stížností na PiS. Lze očekávat rozsáhlé čistky i v těchto firmách. Ke svému si bude chtít čichnout i Tuskova Občanská platforma a její koaliční partneři.

Polský příklad dobře ukazuje, k čemu jsou dobré nejrůznější procedury, pojistky a tradice. Jakmile se jich jednou v honbě po moci zbavíte, hrozí, že jich využije druhá strana, až zase moc ztratíte. Tyto pojistky nemají chránit jen opozici, ale také vás.

Zároveň se ale projevil dvojí metr Evropské unie, která se nechová k Tuskovi, expředsedovi Evropské rady, stejně jako k eurozlobivému PiSu. Když se v roce 2015 dostala PiS k moci a podobnými čistkami se zbavovala lidí z Občanské platformy, mluvilo se o konci polské demokracie, zavádění autoritářského státu a Brusel zahajoval s Varšavou nejrůznější řízení kvůli porušení vlády práva.

Už tehdy jsme v Echu psali, že jde ale o běžný projev polské výměny moci a EU začíná pískat zápas v poločase. Nyní, když Tusk nevybíravě uplatňuje svou moc ve veřejnoprávních médiích, je v Bruselu překvapivé ticho. Přičemž si lze jednoduše představit slyšení a rezoluce v europarlamentu, káravé povzdechy eurokomisařů a varovné tweety šéfů EU, kdyby do sídla televize vyslal policii předseda PiS Jarosław Kaczyński.

Na polskou politickou scénu není hezký pohled. A Evropská unie na ní má jasného favorita.