ÚHEL POHLEDU MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ

Ceny energií ještě mohou způsobit bolehlav

ÚHEL POHLEDU MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ
Ceny energií ještě mohou způsobit bolehlav

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

ÚHEL POHLEDU: Poslední zimu jsme zvládli i přes téměř úplné zastavení dodávek ruského plynu do Evropy. Nejenže jsme nezmrzli, navíc nebylo nutné ani omezovat dodávky energií domácnostem a podnikům. Nedošlo tedy k zastavování dodávek plynu podle jednotlivých odběrových stupňů.

Topná sezona skončila, další je daleko. Nyní nás čekají letní měsíce. Přitom právě toto období může být ve znamení toho, že kdo zaspí, může mít během příští zimy bolehlav. Rekordní schodek státního rozpočtu v úvodu tohoto roku byl znamením, že stát nebude schopen dlouhodobě kompenzovat vysoké ceny energií nejen firmám, ale ani domácnostem. Jednoduše stomiliardový výdaj na pomoc s vysokými cenami energií je neudržitelný. Na cenový strop u cen energií budeme muset v příštím roce zapomenout.

Řada domácností i firem má z loňska s dodavateli uzavřené kontrakty s vysokou cenou energií, která se utvářela v době energetické krize. To znamená v době začátku války na Ukrajině. Může jít o cenu 10, ale také třeba 15 tisíc korun za megawatthodinu elektřiny. Letos extrémní platby za energie maskují státní cenové stropy. Jenomže když se stropy zruší, extrémní ceny na běžících smlouvách se najednou znovu probudí k životu. Odběratelům tedy hrozí skokový nárůst cen energií. Celkem napříč všemi dodavateli se to může týkat až půl milionu odběrných míst, hlavně v případě elektřiny.

Vše nasvědčuje tomu, že v příštím roce už bude každý muset spoléhat sám na sebe, a ne na stát. Otázka za milion proto zní: Klesly ceny energií už tak nízko, že je dobré je ještě před začátkem podzimu a topné sezony zafixovat?

Faktem je, že situace na evropském trhu s plynem je mnohem klidnější než před rokem. Připomínám, že loni v srpnu se velkoobchodní cena plynu pro evropský trh kvůli omezování dodávek z Ruska vyšplhala až do blízkosti hladiny 350 eur za MWh. Od té doby však výrazně klesla. K tomu pomohlo, že se Evropě daří výpadky v dodávkách ruského plynu kompenzovat dovozem zkapalněného zemního plynu (LNG) a snižováním spotřeby. K poklesu ceny plynu přispěla také poslední mírná zima.

Na druhé straně čas od času se objeví stresový faktor. Tak třeba začátkem června cena plynu pro evropský trh klesla na dvouleté minimum v blízkosti 23 eur za MWh. V polovině června ale vyskočila na více než dvojnásobek – vyšplhala až k 50 eurům za MWh, což byla nejvyšší úroveň od začátku dubna. Stačila k tomu zpráva o ukončení těžby v rozsáhlém plynovém poli Groningen v Nizozemsku. To naznačuje, že po výpadku dodávek plynu z Ruska je pro trh klíčový každý dodavatel. Jakýkoliv výpadek, nehoda nebo vyšší spotřeba kvůli mrazivější zimě než loni mohou cenu zemního plynu rychle katapultovat nahoru.

Myslím, že je v případě plynu klíčové pojistit si tuto zimu. Už nyní platí, že cena plynu ve virtuálním uzlu TTF na srpen leží u hladiny 30 eur za MWh, ale na první kvartál příštího roku už se pohybuje kolem 50 eur. Z toho mi vychází, že bych v případě zemního plynu přistoupila k bezpečnostnímu ročnímu zafixování cen plynu.

Za rok už by pak situace měla být odlišná, protože Evropě se bude dařit budovat víc zkapalňovacích stanic na LNG. Díky větší variabilitě možných dodávek by mělo dojít k poklesu nervozity na trhu. Nemělo by docházet k výrazným skokům u cen zemního plynu, které pak vedou k prudkému nárůstu cen pro koncové zákazníky.

Zatímco cena zemního plynu dokázala i v posledních měsících klesat, cena elektřiny od jara z většího nadhledu stagnuje v blízkosti hladiny 140 eur/MWh. To má několik důvodů. Výrobu elektřiny prodražuje koncept emisních povolenek, jejichž ceny leží na mnohonásobku cen z roku 2020. Počet emisních povolenek, který byl uměle snížen, přitom není adekvátně navyšován podle potřeb evropské ekonomiky.

Celou situace komplikuje i přístup Německa jako největší ekonomiky eurozóny. Ukazuje se, že kvůli vypnutí německých jaderných elektráren a jejich dočasnému nahrazení tepelnými elektrárnami poroste poptávka po drahých emisních povolenkách. To také brání poklesu cen elektřiny. Navíc celý přechod Německa na jiné zdroje energie (výstavba zdrojů na obnovitelné energie, posilování přenosové sítě, likvidace odstavených elektráren) bude bránit poklesu cen elektřiny.

21. července 2023